15 fotografií

Na konci února se vrátila zima. A tak tedy výlet tam, kde je sněhu o poznání míň, než u nás za vraty. Zamířili jsme na Trojzemí.

Parkoviště na Kristýně (zatopený důl u Hrádku nad Nisou) bylo prázdné. Však bylo jednak 8 ráno a jednak počasí, že by psa nevyhnal.

Kristýna na startu

Kachny, potápky, lysky, volavky, husice nilské, kormoráni… to vše Yodu zajímalo – ale do vody neleze a tak si mohl poběhat. Neb cyklostezka byla pouze naše.

Yoda, únor 2023

Mokřad u Kristýny má haťové chodníčky i příjemná odpočinková místa pro pozorování ptáků. Ne, počasí nepřálo žádnému postávání – ale párek kachniček mandarínských volně na hladině mokřadního rybníka nás překvapil. Luňák kroužící nad polem ne, ti už jsou běžnou součástí okolní přírody.

Kachničky na Kristýně, únor 2023

Přešli jsme na Trojzemí lávku (hezky klouzala) přes Hraniční potok a pokračovali podél Nisy po polské straně. Všude kolem kachny, kachny a zase kachny. Měkká cesta pod tlapátky, poprašek sněhu… šlo se hezky.

Yoda, únor 2023

Nisu (tolik vody v ní jsme dlouho neviděli) jsme překonali po mostě na okraji Žitavy a tak jsme se z Polska dostali do Německa. A po druhém břehu jsme se vydali zase zpátky.

Nisa v Žitavě, Trojzemí, únor 2023

Německá cesta je zpevněná, ale nám to nevadilo. A za Hartau jsme se vrátili zase domů – na českou část Trojzemí. Počasí bylo jak na houpačce – občas chumelenice, občas se viditelnost zlepšila.

Cesta po německé straně, Trojzemí, únor 2023

Něco málo přes deset kilometrů, převýšení skoro žádné – pohodlná dvouhodinová procházka třemi státy.

Cesta Polskem, Trojzemí, únor 2023

A mimochodem – ve velmi podobném počasí jsme stejnou trasu šli před 15 roky… Hrozně to letí, ale ty fotky se moc neliší…

Betuška v březnu 2008

Betuška v březnu 2008

Foto: Xerxovi. Klikněte si do fotogalerie pro další obrázky!