ROZCESTNÍK: Výlet do Mostu a do Litvínova

8 fotografií

Koncem října jsme se s mužem a kamarádkou Zuzkou rozjeli na sever. Zuzka si chtěla prohlédnout slavný přestěhovaný kostel v Mostě a taky zajet na zámek Jezeří. Nás kromě toho ještě zajímal litvínovský Koldům a muž navíc zjistil, že je ve městě i unikátní sídliště Osada, postavené za druhé světové války.

Už doma jsme naštěstí zjistili, že v inkriminovanou sobotu se bude v kostele od dvanácti hodin konat svatba, a nebude tedy přístupný, a prohlídky na zámku že končí už v 15 hodin. Musíme proto stihnout obě památky hned za sebou a bez přestávky na oběd.

Kostel v Mostě | foto: Robert Gill

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nádherný, pozdně gotický, s krásnými žebry na stropě a neobvyklou plastickou výzdobou na emporách. Chvíli jsme se v něm kochali a pak nás průvodce zavedl do suterénu, kde byly osmdesátoletní záchody a malý kinosál, ve kterém se promítal dokumentární film o tom, jak kostel v roce 1975 stěhovali.

Interiér kostela v Mostě | foto: Robert Gill

Příprava na stěhování trvala pět let a během té doby dělníci odstrojili všechnu vnitřní výzdobu a sundali věž. Pak zajistili ocelovou konstrukcí sloupy v interiéru i stěny, kostel podřízli a pod obvodové stěny vsunuli ocelové nosníky (zjednodušeně řečeno). Postavili koleje, po kterých se nakonec budova sunula. Stěhovali ji do vzdálenosti přes 800 metrů celý měsíc, dnem i nocí, rychlostí cca dva centimetry za minutu. Stěhování řídil počítač, který vyhodnocoval data z mnoha čidel.

Ve filmu mě fascinovaly i dokumentární záběry starého Mostu. Nádherného historického města, postaveného po velkém požáru v 15. století v jednotném slohu. Jeho likvidace byla strašná škoda!

Když jsme vyšli z kostela, udělalo se hezky, takže rozlehlý barokní zámek Jezeří nás přivítal už v přívětivém sluníčku. Stojí na kopci nad vytěženým povrchovým velkolomem a zatím není zcela opravený.

Zámek Jezeří | foto: Robert Gill

Od druhé světové války chátral, a když se po roce 1989 vrátil původním majitelům, Lobkowiczům, byl už v dezolátním stavu, s propadlými střechami.

Majitelé ho raději vrátili státu a teď se pomalu opravuje. Má už nové střechy a stropy a zařídilo se pár místností, takže se tu už v omezeném režimu provádí. Zámek má úžasně malebnou polohu. Vytěžený povrchový lom pod ním se má začít napouštět vodou, takže stavba bude stát zase nad jezerem. Inu, Jezeří!

Po zhlédnutí památek jsme se přesunuli na oběd do Litvínova. Restaurace vypadala příjemně a jídlo bylo skvělé (kuřecí steak na grilu se sýrovou omáčkou a s rýží). Jenom nás trochu přivedlo do rozpaků, že nám servírka nejdřív nabídla kartičku s denním menu, kterou nám doslova po minutě zase sebrala s tím, že je právě 15 hodin a je možné objednávat jenom ze stálého jídelního lístku :-)

Poté následoval přesun ke Koldomu neboli Kolektivnímu domu, dnes už památkově chráněné stavbě obrovského nájemního domu z let 1947 až 1958. Vznikl jako reakce levicově orientovaných architektů na kolektivistické nadšení, kdy se věřilo, že s novým společenským zřízením budou lidé osvobozeni od monotónní práce v domácnosti.

Koldům v Litvínově | foto: Robert Gill

Takže v jeho celkem 352 bytech (jsou mezi nimi dokonce i 80metrové mezonety) například najdeme jen malé, cca čtyřmetrové kuchyně bez přímého osvětlení i odsávání, vhodné v podstatě jen k ohřívání hotových jídel. Zato má naddimenzované společné prostory. Koldům stojí na okraji města před panoramatem Krušných hor, je organicky zasazen do krajiny a obklopen dětskými hřišti, parky a trávníky. Z jedné strany k němu přiléhá letní koupaliště.

Už se připozdívalo, takže sídlištěm Osada jsme jenom projeli a ani ho bohužel nevyfotili. Ale stáhla jsem aspoň fotku z Google Earth.

Sídliště Osada | foto: Google Earth

Posledním cílem výletu bylo jezero Most neboli zaplavený důl ležící v místě, kde se nacházel starý Most. Dojeli jsme k němu až v podvečer, právě zapadalo slunce. Přestože byl konec října a stmívalo se, místo evidentně žilo. Po asfaltových cestách kolem jezera lidé venčili psy, jezdili tu kolisti a inlajnisti, na hřištích si hrály děti a ve venkovní kavárně navzdory chladnu seděli hosté. Prošli jsme se kousek po kamínkové pláži podél průzračné vody, která nás, milovníky koupání v přírodě, fakt lákala. Byla ale hodně studená, na tohle osvěžení si počkáme do jara.

Jezero Most | foto: Robert Gill

Měli jsme ještě chuť dát si někde kávu, ale místní kavárna nabízela jen posezení na venkovní terase. Všechny podniky v Mostě už zavíraly, tak jsme vzali zavděk kafem z automatu a medovníkem neurčitého stáří na pumpě cestou do Prahy.

Fotografií nemáme mnoho, dopředu jsme nevěděli, že je budeme publikovat :-)