4.4.2020 | Svátek má Ivana


Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 17, poslední: 25.3. 2020 19:01, přehled diskusí

M. Crossette 25.3.2020 16:48

Ano, tentokrát bylo povídání napínavé, naštěstí s dobrým koncem. No, jakmile jsem čtla, že Eda vyrazil i s vodítkem, říkala jsem si, že asi daleko nedoběhne. A vida, spletla jsem se, ovšem vodítko ho nakonec a naštěstí zastavilo a nebít toho, kdoví ja by jeho útěk skončil.

Fotky jsou moc hezké, nejvíce se mi líbí kámen s motýlem. Totiž - když si kliknete na celou fotku, nepřipadá vám jako hlava psa, kde babočka tvoří jeho zajímavý "úsměv-chrup"(levá část kamene) a vpravo nahoře je jasně vidět psí tmavé kulaté ucho. Koukala jsem na kámen už několikrát, ale vždy jako první tam prostě vidím psa !

A ještě k divočákům. Také jsem jednou viděla děsnou spoušť, kterou zanechali na louce před naší chatou. Ale tam to byly porůznu rozrytá místa, tady na fotce to vypadá jako celé "brázdy". Jak vlastně kanci ryjí? Tedy celé stádo se rozprchne třeba na louce a každý ryje sám za sebe? Nebo společně, jeden těsně vedle druhého(a to se neperou?), nebo třeba tuhle brázdu stačí vyrýt jen jeden- vrazí do hlíny kly a jede? Nikdy jsem je neviděla "v akci", vždy už jen co po sobě zanechají!

E. Zvolánková 25.3.2020 19:01

Maryčko, tos mě hrozně moc potěšila s tím viděním kamene s motýlem. Já v tom totiž napoprvé taky neviděla motýla. Moje mamka najednou odskočila od cesty, něco cvakla do mobilu a pak mi ukazuje "hele, co jsem ulovila!" a já, "co to je, lebka psa nebo lišky???" A máma "néé, motýl" :-))) Tak jsem si to šla vyfotit ještě sama.

Z. Yga 25.3.2020 15:17

No jo, Eda potřeboval trochu upustit páru. Se slzou v oku vzpomínám na Toyu, která už v roku vyhodnotila, že honit se za něčím dál než 20 metrů je holá zbytečnost a veškerých lovů zanechala - i ty myši zakusovala jen tak mimochodem. Ach jo, to se už nevrátí - Ernest teda taky nic nechytne (až na ty myši), ale stále se snaží. Hlavně ho baví bažanti, protože ti navíc strašně řvou. Ale bojí se čápů, protože vloni je jeden klovl... Divočáka už taky hnal - naštěstí to byl lončák, který fakt netušil, co s tím černým skřetem má dělat.

Ale výlet jste měli až na tohle malé extempore hezký...

E. Zvolánková 25.3.2020 16:16

Tak tak. Já zas takto vzpomínám na Griffinka...našeho útuláčka. Ten také postrádal lovecký pud. Zato choďáček Akí honil (jen očima, nestopoval), takže pokud vylítnul Akí, Griffča vylítl taky, ale jen proto, aby před sebou přihnal Akouše :-))) Griffča měl přivolání stopro :-). Eda, co se týče zvěře, tak když divočáka viděl kdysi za ohradou, tak se o něj strašně zajímal, ale jakmile se kanec začal zajímat o něj, tak najednou Eda dělal, že tam není :-)) Myslím, že kdyby během toho svého úletu na Plešivci toho kance fakt potkal, tak by s ním asi do konfliktu nešel. Pernatá zvěř Edu netankuje, bažanta jsme měli nedávno dokonce vzadu na zahradě a manžel říkal, že pes čučel jen přes dělící plot a po chvilce sám odešel...prostě ptactvo nezájem....Akorát má tedy vítr z orlů. V malém ZOOparku pod zámkem Žleby vyletěl orel z úvazu a Eda vyskočil jak péro z gauče...to nečekal :-))

Z. Matylda 25.3.2020 18:39

Tak pernatá je u nás bohužel zajímavost No.1. Zajímavě to plácá křídly, ječí a poletuje, a to jak bažanti, tak slepice. Pejsky to ale chtějí jen zvednout ze země, další už je nezajímá...

T. Zana 25.3.2020 15:01

Trochu adrenalinová vycházka. Divočáků jsou v Brdech šílené spousta, jednou jsem viděla snad stohlavé stádo...

A taky jsem viděla u nás v Bohnicích paní, která měla psa na volno na takovém zanedbaném pozemku, kde se mělo kdysi stavět. Pes běhal, zmizel v houští, za chvíli vyběhl, za ním divočák. Naštěstí se nic nestalo.

Jinak Brdy velice velmi oblibuju, takže mi výlet udělal radost (resp. nechutně závidím, ale to nezní tak pěkně, že ;-)

Z. Jenny 25.3.2020 11:47

Procházka s adrenalinem! Okolí krásné ale ty nervy! Počasí bylo tak slibné, že jsme se všichni namlsali a teď máme zpátky mrazy a fukéře. U nás už je několikátý den velmi siný vichr a ten mi dere duši,taky jsme včera potkali vypaseného zajíce,Conča zmizela,Jenka se vrátila hned,druhá vopice za chvíli. U nás divočáci jen přechází ale někdy je chrochtání i slyšet. Díky za napínavou prochajdu,která naštěstí dopadla dobře. :-)

A. Lex 25.3.2020 9:02

Hezký výlet. Na divočáky pozor, mohou být pro psa nebezpeční a oni to většinou vědí. Navíc se mezi nimi lavinovitě šíří Aujezského choroba, která se u nás v domácích chovech sice podařila vymýtit, ale vzhledem k přemnožení divočáků je jen otázka času .... U nás ve vísce uhynul místnímu nimrodovi bavorský barvář po naháňce na divočáky  . Ajvi se porostům s divočáky vyhýbá, ale srnčí ráda prožene.

Výlet byl hezký krásná krajina, kterou vůbec neznám a bohužel už ani nepoznám. Chtěli jsme letos cestovat do Čech, ale k tomu nedojde  .

Š. Matyášová 25.3.2020 9:41

vidíš,já myslela, že Aujeszkyho choroba je u nás jen ojedinělá záležitost.V lednu 2020, ji potvrdili na Moravě, .. vím, že psi žádnou šanci nemají, jdu hledat, jestli to nějak působí i na kočky...

A. Lex 25.3.2020 11:07

I kočky jsou velmi citlivé, ale nepředpokládáme, že by kočka aportovala, nebo dohledával divočáka . I když teoretici jsou schopní vymyslet ledacos. Kdysi mě kamarádka tvrdila, že vzteklinu můžu chytit i takhle: vzteklá liška jde trávou a trousí sliny a já jda za chvíli po ní a maje otevřenou krvácivou ránu na noze se o vzteklou slinu otřu a ....průšvih je na světě. Podotýkám, že to myslela vážně a je to lékařka! Tak.

T. Zana 25.3.2020 15:02

To bude něco, jako že borůvky se mají sbírat až od výšky větší než liščího ocasu, ne?

Z. Matylda 25.3.2020 7:47

V neznámém terénu slečny kavalírové nemají tendenci zdrhat, což ovšem neplatí pro známá pole a vinohrady. Pokud Karamel vyhodnotí, že to vypadá, jako bych chtěla jít domů a ona ještě nemá vybitou baterku, vyrazí ve vinohradu jedním řádkem tam a druhým zpátky... a znovu... až je trochu vylítaná, vzorně se vrátí i s mrňavkou, která se jí usilovně drží v patách a pořád ještě občas i za ucho. Přitom Vanili má osm měsíců a vypadá to, že co nevidět začne poprvé hárat.

Z. Lika 25.3.2020 7:01

Jestli on to není Bivoj, ten váš Eda. A koukám, že taková procházka může znamenat přepolní (skrzlesní) běh na delší trať, to se to pak udržuje kondička! Ještěže jsi ho našla. A ještěže jsi tu infarktózní situaci mohla rovnou vyběhat. Jinak procházka to ale byla pěkná, dobře jste počasí využili. Eda nakonec i ke koupeli a prachové lázni, jako slon :D

Evo, díky :D

E. Zvolánková 25.3.2020 11:12

Hehe, asi se mohl jmenovat klidně Bivoj :-)) no. Ale jinak on na tom vodítku nebyl nemožný pořád. Po většinu času to bylo moc fajn a respektoval délku, netahal, akorát tam, kde byl ten pach vždycky nejsilnější, tak to stálo za to.. to pak furt povelování a buzerace, ale vím, co mám za psa a nestěžuju si. Vcelku jsem si ten výlet užila. Jen mě mrzel ten útěk....že pak byla mamka naštvaná, ale naštěstí ne dlouho.

Z. Xerxová 25.3.2020 6:28

hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :o)

Brdy znám jen maličko - nakoukla jsem do nich se Zanou a Frantou- to byl ten pověstný výlet, kdy jsme jí zlomili nohu...

Jsem ráda, že Night je pohodový výletník - takže na vodítku chodí jen když míjíme lidi. Edu bych přetrhla :o) na to bych neměla nervy...

Š. Matyášová 25.3.2020 9:43

taky jsem si to říkala, když jsem to četla...že bych z něj udělal několik malejch,ještě "vošklivějších"

E. Zvolánková 25.3.2020 11:16

No kdyby mě někdo slyšel, jak nadávám, když jsem ho hledala, tak by si asi taky musel myslet, že jakmile ho najdu, zabiju ho, ale když jsem ho uviděla, už jsem byla v klidu. Prostě jsem ho jen zbuzerovala, aby dělal, co má a vrátili jsme se, cestou jsem úplně dovychladla. Když jsme došli k našim, řekla jsem jen" Nic neříkejte, sypu si popel na hlavu, omlouvám se" a šli jsme dál. Život s fousiskem jednoho docela zocelí a naučí nestresovat se s prkotinami a zachovávat klid v lecjaké situaci :-)))