PSI: Pes ze země slunce a pláží

Už jsem tady psala pár článků o několika špicích plemenech, povětšinou severských (např. zde nebo tady). A v jedné diskuzi pod článkem padl dotaz, jestli bude taky někdy jižní špic. Tak tady ho máte. Pochází ze země, kterou má většina z nás spojenou s dovolenou, sluncem, plážemi a palmami. Kdo hádal Thajsko, hádal správně.

Ano, ač by to mnozí nečekali, i v této horké jižní zemi je domovem krásné špicí plemeno nazvané thajský bangkaew. Tento pro Čechy poněkud krkolomný název odkazuje na místo původu plemene, Bangkaew (thajsky บางแก้ว) je název vesnice, odkud toto plemeno pochází. Původ plemene se odvozuje od vrhu kříženců černobílé fenky místního buddhistického opata s dnes již vyhynulým divokým psem. Potom se do této oblasti přistěhovala skupina farmářů se svými ovčáckými psy a původní bangkaew se s těmi příchozími psy křížil. V roce 1957 se začalo se selektivním šlechtěním, ale v 80. letech již bylo plemeno téměř na vyhynutí. Zachránil ho veterinář dr. Nisit Tangtrakarnpong se skupinou nadšenců. Dnes je již toto plemeno oblíbené a rozšířené po celém Thajsku a je považováno za vzácné dědictví thajské provincie Phitsanulok, provincie, kde leží vesnice Bangkaew. V FCI je zatím prozatímně uznáno a spadá do skupiny 5, špicové a primitivní plemena.

Thajský bangkaew má typickou dvojitou špicí srst i vzhled. Srst ale není příliš dlouhá, takže údržba je jednoduchá. Barva srsti je vždy strakatá, bílá s barevnými plotnami. Pes je vysoký 46 – 55 cm a fena 41 – 50 cm. Je to inteligentní a chytrý pes, který se snadno cvičí, ale jako každý špic má někdy svůj vlastní názor. Je obvykle velmi fixovaný na svoji rodinu, ale k cizím je spíše rezervovaný, což ovšem taky znamená, že je to vynikající hlídač. Potřebuje důkladnou socializaci od raného věku a ve výchově je nutná důslednost (špicaři vědí, ta špicí sloní paměť neodpouští).

Do České republiky dovezla prvního bangkaewa paní Michaela Semeráková, která má chovatelskou stanici Jednička (odkaz zde), a to fenku Tintavon Leo Ananta Thewi ze Švédska. Poté importovala i další jedince tohoto plemene a také v roce 2015 odchovala první vrh bangkaewů u nás.

Plemeno bylo přiřazeno pod Klub chovatelů špiců (odkaz zde), kde paní Semeráková také dělá poradce pro toto plemeno, takže pokud má někdo zájem o více informací nebo o štěně tohoto raritního plemene, najde kontakty na klubových stránkách a nebo na stránkách chovatelské stanice Jednička.

A na závěr slova přímo od pramene, od chovatelky bangkaewů u nás, paní Semerákové:

O bangkaew bych řekla, dodala toto:

V dnešní době moderních technologií a sociálních sítí jsem narazila na fotku krásného a zajímavého psa, který vyhrál titul BIG na jedné ze zahraničních výstav. Začala jsem pátrat, co je to vlastně za plemeno, jakou má povahu a jak má vypadat, neboť jsem se postupem času setkala s velmi odlišnými typy psů v rámci plemene. Oproti siberianům, které chováme téměř třicet let, je to povahově velmi odlišné plemeno. Je tiché, štěká zcela výjimečně a je vázané ke své rodině, vlastně závislé na jednom člověku. Čím víc jsem o plemeni věděla, tím víc jsem po něm toužila. Nakonec jsem si pro vysněné štěňátko letěla to Švédska, k prvnímu chovateli tohoto plemene v Evropě... mj. pro dceru psa, který ve mně vzbudil zájem o toto plemeno. V Evropě jich bylo jen pár, ale v zemi své původu, kde ho mj. chová i královská rodina, jde o velmi rozšířené plemeno.

Kirschis byla první jedinec tohoto plemene v České republice a střední a východní Evropě vůbec. Následovaly dva importy přímo ze země původu.

Povahově je fenka klidná a velmi učenlivá. Povahově bych ji přirovnala k německým špicům (ostatně jde o asijského špice). Thajský bangkaew je jako každý špic velmi aktivní, bystrý, inteligentní, věrný, ostražitý a přirozeně poslušný. Plemeno je snadno vycvičitelné. Vůči cizím lidem je toto plemeno rezervované, nikoliv však bázlivé.
Plemeno je velmi odolné a přitom skromné. Ve své domovině, kde přeci jen vládne zcela jiný vztah ke zvířatům než v Evropě, musí vyžít z mála.

U plemene je výrazný pohlavní dimorfizmus. Zvláštností je holé bříško, aby se mohl lépe chladit. Navíc je potřeba počítat s tím, že v jeho domovině je v období naší zimy léto a tak není zvláštností, že v lednu pes líná.
Specifikem plemene je jistá paličatost, která vyžaduje důslednost, a závislost na jedné osobě až následná žárlivost a to jak na lidi, tak ostatní psy. S ohledem na fakt, že jde o primitivní plemeno, je třeba počítat se značně vyvinutým loveckým pudem.

Myslím, že bangkaew je naprosto univerzální plemeno vhodné pro širokou veřejnost. Své rodině je naprosto oddaný a je ochoten pro ni zemřít.

Kirschis mě překvapila vytím. Naučila se to během jednoho dne od haskounů. Jinak jde o plemeno, které normálně štěká velmi málo.
Jde opravdu o velmi učenlivé plemeno, na své jméno slyšela během jednoho dne, během týdne věděla, co smí a co ne.
Překvapila mě svou aktivitou a nebojácností až drzostí vůči ostatním psům. Jediný nešvar, který se mi dlouho nedařil odnaučit, byl „zakusování“ kabelů... asi měla pocit, že toho „hada“ musí zakousnout. Ostatně to je mj. náplň tohoto plemene v Thajsku.

Michaela Semeráková
chovatelská stanice Jednička
http://www.siberianhusky.cz/
https://jednicka.webgarden.cz/

Za fotografie děkuji paní Michaele Semerákové.

Pozn. Lika: Na můj dotaz, jak se název plemene vyslovuje, mi Maya napsala: „Přiznám se, že zjišťovat výslovnost mě vůbec nenapadlo, jsem si to teď hodila do google překladače a thajsky je to něco jako bankéu a česky bankau, což bude možná spíš anglická výslovnost, nebo normálně bangkaew.

Ono je to těžký, u nás nemá zatím ani schválený standard v češtině, takže ani nemám potuchy, jaký bude oficiální název plemene, jestli to bude počeštěný thajský bangkaew, což je asi pravděpodobnější, anebo poangličtěný bangkaew dog. Však až bude víc majitelů, tak oni mu nějaký pěkný český název vymyslej, jako třeba lapinkám. :D“