AUSTRÁLIE: Světlušky.
V Klokánii máme také světlušky či svatojánské broučky. Tedy máme jich 8 druhů, které zdobí zdejší temnoty v jeskyních a starých tunelech. Abychom si to upřesnili, tito světlonoši – Lampyridae jsou povětšinou larvy létajících světlušek, tedy jacísi svítící červi – glow worms.
Svítící červi, tak vypadají nasvíceni baterkou
Bioluminescence je jejich společná vlastnost. Ty zdejší jsou stejné jako ty evropské, ale také mezi rodiny broučků patřící Phengodidae, a Elateridae. Další jsou druhy Arachnocampa, Keroplatus, a Orfelia patřící mezi keroplatid fungus gnats. Tito jsou podobni malým komárům a jejich život v dospělosti je jen dva až tři dny, které mají na intenzivní páření a položení vajíček. Když se z vajíček vylíhnou larvy, tak se vydávají na nejdelší úsek svého životního koloběhu, zhruba devět měsíců. Tito ve své dospělé formě postrádají zařízení k příjmu potravy, tedy tlamušku či požerák a tak nejsou schopni přijímat potravu. Proto se jako larvy musí nadlabat tolik, aby měli energii na metamorfózu a v době dospělosti dostatek energie na páření a vajíček kladení.
Toto není kašírované, ale realita - svítící červi v Modrých horách
Larvy výše jmenovaných jsou podobny pavoukům tím, že produkují dlouhá pavučinám podobná vlákna opatřená kapičkami lepu na který „loví“ okolní hmyz. Jejich technika lovu je taková, že v temnotě jeskyně či starého, nepoužívaného tunelu vábí svoji kořist světlem. Toto poměrně intenzivní světlo vyrábí reakcí mezi enzymem a pigmentem, které má v těle za pomoci vzdušného kyslíku. Výsledné emitované světlo má modro-zelenou barvu a je viditelné přes průhlednou „kůži“ na bříšku larvy. Toto světlo přivábí zvědavý hmyz, který ulpí na lepkavých vláknech „pavučin“.
Snad stojí za zmínku, že vlastní létající broučci jsou samečci. Samičky si zachovávají formu larvy i v dospělosti.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btlu%C5%A1ka_v%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD
https://en.wikipedia.org/wiki/Glowworm
Psáno 26-04-2021.
Foto: George Švehla. Další obrázky najdete zde na Rajčeti.
