H. Williamson 23.1.2016 20:26

Taky jsem prezila lyzak

Z gymplu jsme jeli na lyzak na Pustevny u Radhoste. Jedna z Pusteven se renovovala a tak meli venku tezke nalakovane dubove desky, puvodne velke stoly. Nekoho jednou navecer napadlo, ze by se s tim mohla dobre sjet sjezdovka. Vytlacili desku ke sjezdovce. I kdyz jsem byla vzdycky pro kazdou srandu, tohle se mi nelibilo. Ona mezi jinym ta sjezdovka byla dost uzka a zatacela se a les po obou stranach. Skupinka spoluzaku na desce se zacala odrazet a mne najednou prislo lito, ze tam navrchu zustanu sama.Tak jsem na posledni chvili naskocila. Mista bylo uz malo, tak nejvyssi kluk z rocniku, jisty Honza Tesar, si mne posadil na ramena. napred to jelo pomalu, ale brzy se ze stolu stala nerizena strela. Chytrejsi lidi se dobrovolne odkulili, ale statecny Tesar mne festovne drzel. Az deska na cosi narazila v zatacce, tak jsem byla vymrstena smerem les. Mela jsem desne stesti - zapadla jsem hlavou mezi dva smrky tak na fest, ze jsem mela obe usi sedrene dokrvava. Dopadnout par cm na jinou stranu, tak to mohl byt mega pryseur. Andelicek straznej si po tomhle asi musel brat valium.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 23.1.2016 20:00

Fotky se mi líbí,

na horách jsem ráda, ale radši v létě. V zimě ráda sáňkuju. Lyžovat jsem se učila na českých zledovatělých sjezdovkách, kdy otrávenej učitel, co vyfasoval začátečníky, nás vytáhl nahoru na zledovatělé muldy a dole nám vyčetl, že padáme. Domů jsem odjížděla od pasu dolů modrá a lyže nenávidím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 23.1.2016 18:42

moc hezké fotografie

Tak od školy se na žádné lyžáky nepamatuji. Ale s bratrem jsme jezdili během pololetních prázdnin na lyžařský tábor Benecko, do podnikové chaty od mého tatínka. Bylo to vždy fajn. Jednou už měla zase začít škola, jenže byl nedostatek uhlí, prázdniny se o týden prodloužily a my rádi o týden déle zůstali na horách.

Na žádné karamboly na lyžích se nepamatuji, jen snad to, že byla pořádná otrava, když se jednomu vyhákla a ujela z kopečka lyže ! Lyže i boty jsme měli od podniku půjčené. Kožené boty - jak píše Lika - byly sotva nad kotníky a měly na patě zářez do kterého zapadla pružina vázání (a ta právě občas vypadla a lyže ujela). Tenkrát myslím byly vleky ještě dost vzácné, takže do kopečků se muselo šlapat - na jednom rameni lyže, podložené hůlkami na druhém rameni. Někdy pěkná fuška. Jo a z lyží jsme si dělali "lehátka" - do spojených smyček zapíchnutých hůlek se zasunuly špičky lyží a dalo se krásně opřít. Nepamatuji se, že by kdy někomu lyže praskly :) Dělá se to tak ještě ?

HankoW - říkala jsem si, jestli u vás sněží, tak zatím ne! U nás včera večer sem tam přelétla sněhová vločka, dneska ale mírně oblačno, jinak modrá obloha a sluníčko. Jenže fičí silný ledový vítr, takže i kočky ráno pendlovaly ven a dovnitř. Vždy vystrčily ven nos a v momentě chtěly zase zpět. Házely na nás vyčítavé pohledy jako že ten protivný vítr je naše vina. Naopak do Trixie, vjela v tom chladnu energie. Když jí šel manžel ráno krmit, vydolovala z cihlového upevnění svého poníka, vytáhla ho na zahradu a vítr, nevítr ho tam mordovala. Když jsem pro ni teď před chvilkou šla a poníka chtěla uklidit zpět do garáže, nedala no. Tak jsme se k nám vracely tak, že já držela poníka za jednu přední nohu, Trixie měla v zubech jednu zadní a svorně se s ním dokodrcaly k nám. Tady s ním ještě chvilku zápasila na trávníku, než se přišla ohřát dovnitř. Budu muset počkat, až usne a pak poníka "tajně" odnesu zpět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Nelina 23.1.2016 18:35

MIlá Liko,

"Že to ty naše nohy vydržely, viď."

Tento vzdech se u mě nekoná. Nevydržely. To si jen tak stojím na lyžích, jedna lyže se dala do pohybu a na druhou jsem si sedla s nohou pod sebou. Výsledek - přetrhané vazivo v koleně.

Léčivé metody se v té době rapidně lišily od dnešních, no a zmršené koleno navždy. Jó sport!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 23.1.2016 16:50

Nechala jsem se

od synka utáhnout na internetovou výuku jazyků (ne že bych čekala zázraky, ale říkám si, ať se mozkové závity trochu rozhýbou).

Mají naprosto dokonalé věty pro překlady, jak pracují s dostupnými slovíčky. Namátkou: Černá kachna jí jablko. Pes jí ptáka. Jsem želva.

A tak vůbec, připomíná mi to Študáky a kantory :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Williamson 23.1.2016 16:30

Mame snih!

Mame v Columbii snih. Teda snih - kdyz zaostrim oko, tak vidim drobounke vlocky. Na severni strane na verande je asi pul cm. Jsme na jizni strane te velke boure. Ale jenom hodinu autem na sever od nas v Charlotte v Sev. Karoline to uz bylo hutnejsi. V nasem klimatu snih moc nepada, ale obcas pada zmrzly dest a to je prusvih, protoze to obali ledem vsechny stromy, co jsou celorocne zelene a pak se lamou vetve a strhava to elektricke vedeni. K tomu nastesti nedoslo - lilo velmi tezce, ale nemrzlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 23.1.2016 15:56

A takhle to u nás vypadá :-)

http://1234zana.rajce.idnes.cz/23.1.2016_-_Botanicka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 23.1.2016 15:28

Ptáci ničemný

vyzobali buráky a lojové koule si prý máme nechat. A nové krmítko se slunečnicí odmítají vůbec vzít na vědomí.

A to je pod nulou a Bohnice jsou komplet zapadané. No jo, ale těch krmítek všude...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 23.1.2016 13:27

Tak Petráky znám dost dobře

a nemám je ráda,většinou je tam furt hnusně a bloudila jsem tam v mlze, brr. Na prvním středoškolským lyžáku jsme byli na Gruni v Beskydech a zážitky mám do dnes. Jezdila jsem slušně, taky první lásky školní byly, parta i instruktoři paráda! Jen se divím, že jsme v těch hadýrkách neumrzli.Tenké větrovky a chlupaté šponky. Dvě studentky se pak do roka vyvdaly za instruktory.:-))

Pikantní zážitek mám svůj a to z Malina Brda, kde jsme museli zajet mezi smrčky za jistým účelem, pochvalovaly jsme si s kamarádkou, jak šupnem pěkně zpátky do teplých oteplovaček, když v tom momentě se mé pozadí tak nějak samovolně rozjelo směrem dolů s lyžemi na nohou v podřepu a oteplovačky dole, sklidila jsem ovace. Teď ještě stále lyžuji jako paní radová,pěkně opatrně a často jezdím na Rusavu, kde se snad později uvidíme. Jdu na fotky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Zdena-B-P 23.1.2016 12:11

Taky opráším jednu.

Taky opráším jednu příhodu. Jezdili jsme na úžasných práskačkách. Kamarádka měla po dědovi s bambulkami, já byla za frajerku, protože jsem měla na prkýnkách dokonce kovové hrany. Dojeli jsme na paseku, která byla pořádný padák. Dole vlevo potok, vpravo hájovna. Tak jsem si řekla že to MUSÍM zabrzdit u hájovny. Koupat se nechci. Volba byla jasná - vpravo. Zabrzdila jsem těsně nad hájovnou a když jsem se velmi hrdě otáčela, jestli všichni viděli, tak mi to strašně zarachotilo pod lyžemi a já spadla. Až po bambuli do hluboké závěje. A jak se tak štrachám, tak nade mnou obrovská tlama bernardýna. Jsem zabrzdila na ploché střeše jeho bejváku. Když přijde řeč, tak si účastníci lyžařského zájezdu vzpomenou i dnes na penzi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Lex 23.1.2016 11:29

Ach, Liko!

Takové záběry máme ještě v černobílé fotce. Náš podnik vlastnil dvě chaty v Malé Morávce, takže jsme byli za svobodna s manželem "pečení, vaření" v Jeseníkách. Brzy mne přestalo bavit stát fronty u vleků, tak jsme přešli na běžky. Takovou tu ledovici jak popisuješ, jsem zažila také na Petrákách, jenomže my se vydali na opačnou stranu do Velkého kotle a věz, že to bylo hranění! I na běžkách. Brzdila jsem čím se dalo! Ale dobře to dopadlo a tam kam svítilo sluníčko tam už se dalo i normálně plužit a sjíždět. Chjóóó to byly časy!

U nás sněží, héééč!

• reagovat
• nahlásit příspěvek