Do Novohradských hor a zpět.

Předchozí díl najdete zde.

Já se přiznávám, že nemáme rádi Vánoce, advent mi připadá jako ponurý čas a doma se kolektivně těšíme na Velikonoce. Ale když už musejí být ty Vánoce, tak si je pěkně užijeme!

Kess v lese | foto: Zdena Jůzlová

Začali jsme na očkování ve VETNEMO. Naše paní doktorka zhodnotila, že zvířátko se za ten rok, co ho neviděla, opravdu pěkně osvalilo a je v prima formě. No jo, ona Kessinka poctivé kilíčko přibrala… Ale prý DOBRÝ, je teď ve správné kondici. Tak jen to nepřehnat.

Protože někdo tvrdil, že možná přijde Jéžišek, ale nikoliv kontrola úklidu v domácnosti, vykašlali jsme se na leštění nepoužívaných skleniček a vyráželi na předvánoční návštěvy. A to si naše Kess strašně užívala, dokonce se občas zapomněla před nastoupením do auta klepat.

Vždycky jsme byli mile přivítáni (taky jsme nešli s prázdnou, on čerstvě pečený štrúdl vykouzlí úsměv na líci všude) a Kess skákala z klína na klín, voblejzala všechny a vždycky se našla ruka ochotná drbat a hladit. Já vůbec nechápu, jak tohle vlezlé zvíře mohlo žít na konci smečky a bez toho, aby byla u někoho na klíně!

Kess rozbaluje dárky | foto: Zdena Jůzlová

Na Vánoce se u nás jí kapr. Prostě proto, že nám chutná. Tak jeden večer byl kapr po mlynářsku, štědrovečerní oběd byl kapr pečený a ke štědrovečeři kapr smažený, v troubě. A pak další den k snídani kapr na studeno… až do vyčerpání zásob.

Zajímavé – Kessině nechutná kapr syrový, ale po tepelné úpravě, to je jiná lahůdka. Nejdřív to tak opatrně ochutnávala, jako že se ještě neví, ale po třetím soustě bylo jasné, že pes je našinec, tedy rybožravý. No ještě že si vzpomněla – vždyť to už ochutnala i dřív…

Jo a úplně mimo byla z norimberských perníčků. Ona sladké těsto nemusí a taky jí nic takového nedáváme, ale jakmile jsme si vybalili norimberský perníček, tu velkou lesklou placku, co prodávají v balíčku v Normě, tak Kess byla jak vosou píchlá! Drápala se na nás a hnala se po té voňavé dobrotě, úplně posedlá. Dala jsem jí kousek a ona mi málem prokousla prst, jak se po tom hladově (po večeři) vrhla. To jsme u ní ještě nikdy neviděli. Copak jí v tom asi tak děsně voní? A žádný jiný perníček by do huby nevzala, zkoušela jsem to… (autorky ostatních perníčků, co jsme dostali, prominou, prosím).

Kess dostala plyšáka | foto: Zdena Jůzlová

A taky dostala dárečky! Moc nechápala, proč si navzájem podáváme takové divné balíčky, ale pak tam byl balíček se sušenou rybičkou, a nebyl jen jeden… Nejdřív jí to nedocházelo, tak jsem jí ten první pomohla rozbalit, ale další balíček si vzala a na zemi pěkně otevřela…

A taky tam byli noví plyšáčci! Byli jsme z ní naměkko, když nového plyšáka držela v tlamičce a snažila se rozbalit si balíček s tím druhým… Hele ten pes měl fakt radost. Lítala jak šuspajtl a nepodařilo se to pořádně nafotit.

Kess ve svetru na horách | foto: SvaH

Další den následovalo rodinné setkání, třináct lidí, dvě kočky a Kess. Zkrátím to: pes od rána do noci oko nezamhouřil a byl z toho pak doma úplně tuhý. Museli jsme ji fyzicky budit na noční venčení.

A další den zase něco nového – jede se na hory. Naše milovné Novohradské hory, ideál pro starší a pokročilé, žádné záludné horské terény, ale příjemné pozvolné kopečky. Parta 12 lidí a tří psů. Známe se už tak dlouho a tak dobře, že si snad ani nelezeme na nervy… Každý jsme ňákej a tak se máme rádi.

Naše Kess, která dokáže vřískat, i když si k ní čuchne jorkšír, se musela znovu skamarádit s rotvajlerkou.

Cora a Kess čekají na pamlsky | foto: DaK

Zabrala stará osvědčená metoda společných mlsíků. Jeden kousíček sýra do mrňavé střapaté tlamičky, jeden kousíček sýra do – promiň Koro – rudočerného vjezdu do pekla.

Ona Kora má postavu medvědobijce, ale v podstatě je to sladké stvoření, pokud se smíříte s jejími 45 kily na noze… Enynka je moc pěkně panašovaný malý kokřík, ale i ta v Kessině vzbuzovala ostražitost.

No a než se holky stačily sžít, jede se domů. Jakmile se začne balit, tak Kess nespí. Leží tak, aby na nás, pokud možno dobře viděla, popřípadě se nám motá pod nohama, a je nesvá. To se zas někam jede? Už bych se měla začít klepat?

Foto: Zdena Jůzlová, SvaH, DaK. Enynku a spoustu dalších fotek uvidíte ve fotogalerii, stačí kliknout do kteréhokoli obrázku v textu.