PSI: Hlášení z porodní bedýnky aneb Že jsi to ty, už se smíš podívat

Na začátku ledna tohoto roku (2016) se konečně rozhodla Nastěnka, že bude hárat. Vlastně se rozhodla správně, protože jsem se trošku obávala, že budeme krýt na Vánoce. Ale mladý Chicco byl zas o něco starší... No prostě začla hárat. Informovala jsem nejdůležitější osobu, kamaráda Milana, který pomáhal už s jarním krytím.

Ok, Pavli, za deset dní udělej progesteron a pak se ozvi. Pavli poslechla a jelo se na první krytí. Terry neříkal nic, tak jsem zas odjela domů. Jak nechce pes, je to v háji. Doma šli drahoušci každý zvlášť, aby se na sebe těšili.

Na druhý den už to bylo jiné kafe. Sice Nastěnka trošku vrkala, ale krytí se povedlo. Pro velký úspěch jsme krytí zopakovali ještě 2x. Pak dle rad jsem měla Nastěnku týden hýčkat, prostě aby tušila, že se něco změnilo. Tak šla na pár dní k našim. Miluje je a je u nich ráda.

Vrátila se 17. den hárání. A hned málem Terryho sežrala, ten ji vítal, ještě voněla. To už byla ve mně jiskřička naděje. Fena tuší, že se s ní něco děje... Jenomže na granule se šklíbila jak dycky. Ani nijak nepřibírala.

Nastěnka

Ale pak u nás byla na návštěvě kamarádka Kačka se svou fenkou Toffinkou, kterou pro změnu miluje Chicco. A ti dva i přes velkou lítací vychnu řádili v obýváku a honili se přes křesla a gauč, kde ležela i Nany a vůbec, ale vůbec jí to nevadilo. Že jí dva šílenci lítají kolem hlavy!!!

Furt jsem čekala, kdy jednoho sežere, a nic. To už začlo být podezřelé a začlo jí chutnat... A pak jsme na sonu viděli 4 kousky :-) Nanynka dostala štěněcí granule a porodní bedýnku. Jinak byla pořád stejná, trochu přibrala, celkově asi 5 – 6 kg :-) Ještě dva dny před porodem chtěla cvičit.

16. 3. 2016 ráno odmítla snídani. Celý den ležela na svém místečku, chodila ven, stlala pelíšek z dek, na kterých ležela, ale nefuněla. Bedýnka byla nachystaná.

Bylo jasné, že se brzo rozsype, ale klidně to mohlo být i na druhý den. Olíček chodí spinkat kolem deváté hodiny, s tatínkem. Sotva odešli do ložnice, začla víc funět. V půl desáté se narodil první pejsek. Přestěhovali jsme je do porodní bedýnky, pejska jsme společně s Nanynkou očistili, přiložili k cecíku a pak matka velmi důrazně nahlásila: RUCE PRYČ!!!

Už si nepamatuju, jestli se mi ho podařilo zvážit... Za dvě a půl hodinky se narodila fenečka. Opět si nechala pomoct, ale pak stačilo a pryč, to jsou moje děti!!! Asi v půl třetí se narodil poslední pejsek.

Nastěnka se hezky starala, nicméně ukázat ani půjčit je nechtěla, tak jsem si myslela, že máme hezký vyrovnaný vrh 2 holčičky a 2 chlapečci. Jeden pejsek byl od začátku o fous větší než ostatní. Ale všeci se zdáli životaschopní, pili. Taky se mi podařilo zjistit, že jedna fenečka je vlastně pejsek :-)

A taky jsem je zvážila. Vše se muselo odehrát rychle, když se šla matka vyčurat. Neustále je velmi důrazně hlídala. V sobotu odpoledne bohužel jedno štěňátko uhynulo. Proč, netuším, prostě někdy se to tak stane, halt kritický první týden života.

No a dál?? Nanynka se krásně starala a krásně vrčela. Chodila jsem k ní pouze s jídlem a i tak prostě bylo vidět, že není ráda, že tam jsem. Ale vyměnit podušku pod miminkama jsem musela. Ven se chodila vyčurat, vykakat a mazala zpátky.

Kerrýčci otevírají očička docela pozdě, žádných 10 dnů. Pamatuju si naše druhé štěňata, krásně chodila a byla slepá... Cipísci a cácorka začli být koukací v 19 dnech, menší pejsek otevřel obě očka za dva dny po větším bráškovi a sestřičce.

Čím byli štěňátka starší, tím častěji je začla matka opouštět a chodit se mazlit a spat mimo bedýnku, ale na noc spí dohromady a je to úžasný pohled, jak ona leží a černé fleky kolem ní. Taky na mě přestala vrčet a mohla jsem se začít kochat dle libosti.

A tak vím, že větší pejsek, cvalda, má větší bílou náprsenku a jednou z něho bude opravdu Ctihodný Artuš, druhý chlapeček Colt má taky bílou náprsenku, a když neví co, tak začne fňukat a jediná panenka cácorka – Constance, od malička dračice, hned po narození se drala k cecíku a hned věděla k čemu slouží, ta je celá černá. Všeci jsou krásní, lesklí, začínají mít vlněný kožíšek. A jak voní!!!!

Začla jsem je pravidelně vážit a všeci krásně přibírají. Ve 14 dnech jsem je poprvé odčervila.

Dnes jsou jim tři týdny, začínají být velmi čiperní. Při psaní tohoto hlášení dva už přelezli kraj bedýnky a šli si hledat maminku. Lebo měli hláááááád.

Tak zatím vše, moji milí.

Vaše Pája

Psáno 7. 4. 2016

Foto: autorka. Určitě se podívejte do bohaté fotogalerie - klikněte do kteréhokoli obrázku v textu.