Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

moc děkuji za rady

jojo Oli je plně kojený, moc děkuji za rady, já si myslím, že to poznám ale přece jen.....

zatím je stále kojený a začal se teda budit nad ránem ale napije se a spinká dál a včil mi usnul v šátku na břichu :) a měl jíst...tak asi hlad nemá :)

Díky, Pů,

tohle je moje oblíbená báje a v tvém provedení nemá chybu :) .

Re: Díky, Pů,

Přidám se pod JJ, protože to řekla přesně za mě... mám tu báji odjakživa moc ráda kvůli tomu konci - přijde mi, že to byl ten nejkrásnější dar vůbec a je zajímavé, že mě to napadlo už jako malou holku, když jsem tu báji četla poprvé. Ale v tvém převyprávění dostala švih, který mě navíc rozesmál:)))

Pu

Dalsi krasne a tvurci prevypraveni. A opravila jsem si chybu. Dlouha leta jsem si myslela, ze ona byla Filomena a on Baukis. A az umru, tak bych taky rada, aby ze mne vyrostl strom

Krásn báje,

určitě lepší jako ta pohádka o rybáři a zlaté rybce. Ten rozdíl mentality fascinuje. I když některé jiné báje jsou zase pěkně krvelačné,abych byla spravedlivá.

Co bych dala za to aby ze mne po mé smrti byla nějaká ta sasanka, také bych ráda potěšila. :))

Re: Krásn báje,

Tuhle jsem na starém náhrobku na Olšanech viděla vytesané pítko pro ptáčky. To také není špatná amortizace místa, což? Nebo adjustace? :)

Pů

já teda moc děkuji za další super podání další báje!!

přemýšlím jestli bych já pozvala cizí lidi...no co bydlíme na pasekách už jsme pár dobrých skutků udělali, většinou v zimě zapadnuvši motoristům a loni v létě jsme chvilu opatrovali píchlou motorku ale o jídlo nás ještě nikdo nepožádal, pro vodu si chodí holky z ranče docela často :)

a měla bych jeden dotaz, fakt poznám, že Olimu nestačí mléko?? že je čas na první příkrm??

Re: Pů

On je plně kojený, že? Myslím, že v případě, když se nacpe tak, že se do něj už nic nevejde, a pak do půl hodiny do hodiny začne zase kňourat hlady. Rozhodně se poraď s jeho pediatrem, ten bude mít rozumnější radu (někdy je kritériem první zoubek, jindy ne, někdy je to ten hlad, rozhodně ti pediatr řekne, s jakým příkrmem a jak často začít - nejspíš to bude brambor s mrkví půl napůl, ale fakt jdi za doktorem, on má Olíka odhadnutého líp).

Tak na tuto

báji jsem se moc těšila. Není taková drastická a plná krve (až na tu husu), na utopené sousedy jsem blaze zapoměla. Jen si furt nemůžu vzpomenout v jaké dva stromy byli stařečkové proměněni. Jeden jako strom, druhý jako liána, který ho ovíjí, ale kdyby do mne blesk bacil, tu botaniku nedám!

R. Williamse jsme měla moc ráda.

Re: Tak na tuto

Alex, jestli je co věřit Petiškovi, tak lípa a dub. V Proměnách je ta báje tuším taky, ale nevzpomínám si, jestli to bylo stejně.

Jsem se tu pár hodin potila

protože jsem se nemohla dostat na server lidovek...

Uf, ulevilo se mi, že s Filemonem a Baukidou to dopadlo dobře. Stává se často, že celoživotní dvojice zemře v rozmezí několika měsíců nebo i kratší doby. Je zvláštní, jak může být život silný a přitom křehký.

Půova převyprávění jsou fakt dobrá!

...

Všem moc děkuji. Ygo - ano, úmyslně jsem do toho vnesl trochu srandy a máš pravdu že tenhle příběh mají ve svých legendách snad všechny národy od počátku lidstva. Verenko - děkuji, ten název filmu jsem si nemohl vzpomenout. Míšo - zajímavá otázka, přiznám se že bych ty dva bohy taky odmítl, ne z lakoty, spíše z obav o bezpečí. Ta těhotná žena...to nevím. Asi bych je přespat nechal, ale s maximální opatrností. Myši a Matyldo - no...o utopení sousedů byste nerozhodovaly vy, oni Filemon a Baukis se jich naopak zastávali, ale Diovi to bylo vcelku jedno, oni bozi vždycky všechno řešili tak nějak globálně. Inko a Sharko - to by si asi přál každý člověk.

Milý Pů,

Díky za to, že jsi povídání o Filemonovi a Baucis pojal tímto způsobem. Co si budeme povídat, zrovna tahle báje je taková "ucajdaná" a já si říkala, jestli z ní uděláš taky doják a červenou knihovnu - a ne, vzal jsi ji hezky od podlahy - spíš je to taková romantická komedie, ovšem s tklivým koncem - což jinak ani nejde.

Myslím, že zrovna tato báje se dost vymyká - je taková až poklidná, nikde nestříká krev a nepovalují se useknuté hlavy (no ano - ti nepřející boháči se sice utopí, ale i to je takové ... nedramatické) a dobře skončí. Vždyť čím víc se člověk blíží ke svému konci, tím víc si přeje hezkou smrt - a co je hezčího, než v poklidu sedět s milovanou bytostí po boku, koukat na krásné jezero (pod hladinu nevidět) a naráz zjistit, že už nekouká, že už šumí listy.

Poznámka: je vidět, že většina z nás touží potkat upřimné a nezištné duše - proto se tato báje velmi často objevuje v lidové slovesnosti - různé pohádky o přestrojeném Ježíšovi či císaři Josefovi II., potulujícími se mezi lidmi a hledajícími nocleh u dobrotivých lidí ...

Pu

veľmi obdivujem tvoj spôsob písania-ľahký o veľmi krásnych a vážnych veciach.A tento príbeh je dojímavý,všetci/alebo aspoň mnohí/by sme to chceli stretnúť takú lásku-v dobrom i zlom,v zdraví i chorobe,až pokiaľ nás smrť nerozdelí a ich nerozdelila.

R.Wiliams, jeho smrť  ma dojala.Spomínam si ako ma zasiahol film-myslím,že sa volal Moskva na Hudsone-Presne vystihol život v sojúze a osud emigrantov.