FOTOROK U ŽABEK: Zážitkový srpen (2025)
Vanilka a Karamel - takto zelený srpen nebývá u Žabek často foto: Matylda, Neviditelný pes
Předchozí měsíc najdete zde.
Srpen byl u nás plný zážitků. Jednak Mušketýr došel k názoru, že budeme malovat mou dílnu a já si tam při té příležitosti všechno přeberu a uklidím. Byla jsem poněkud vzteklá a nechtělo se mi do toho, ale nakonec jsem byla ráda, že jsme to udělali.
V půlce srpna se rovněž konal Den Brna, což je oslava nedobytí města švédskými vojsky za třicetileté války. Chystá se to půl roku, jedná se se všemi úřady, shání se účastníci – šermíři nám stárnou a mladí se do toho tolik neženou – no a nastane Den D, kdy dopoledne projde průvod městem, vojsko se zastaví u kostela sv. Jakuba a vzdá hold veliteli obránců Raduitovi de Souches, který je tu pohřbený, proběhnou nějaké ty projevy od šermířů, města i diecéze a vystřelí se salva. Letos šla ještě jedna jednotka až k jezuitskému kostelu k soše pátera Martina Středy, který vedl tehdy studenty, a vystřelí další salvu (považte, Brno má novou sochu, kde je jasné, kdo to je!).
Po přesunu zpátky na Kraví horu, kde je vojenské ležení, proběhne program pro diváky s ukázkami práce s koňmi – účastní se nejen koně šermířů, ale pravidelně k nám jezdí i koně Městské policie – sokolnictví, historická módní přehlídka, koncerty a bitva. Letos byly dvě, ještě jedna večerní, protože bylo kulaté výročí (1645). Po téhle akci obvykle odjíždíme na dovolenou zregenerovat tělo i nervy.
Letos jsme byli v Orlických horách, kde jsme se věnovali oblíbené činnosti – podle mapy čs. opevnění jsme hledali další řadu pěchotních i dělostřeleckých srubů. Obvykle je to prima procházka v lese, já i psi se hezky projdeme a už umím obdivovat nezvyklý tvar diamantového příkopu 😊
Nadchl mě kostel v Neratově s jeho nezvyklou historií (Odkaz) a cestou od něj jsme uviděli jiný zchátralý kostelíček, kde se také pořádají sbírky na opravu, proběhl tu festival a působil velmi klidně, ale osaměle. Prý kolem něj byla dědina, která po odsunu Němců zmizela. Kolem kostela jsou pouze německé náhrobky cca do třicátých let, ale neprocházela jsem je všechny, měli jsme v autě psice. Nejvíc mě dostal náhrobek hned u dveří, byl jedenáctidenní holčičky.
V Rokytnici mají moderní muzeum, ale celkově je město dost zaměřené na lyžaře v zimě a cyklisty v létě, takže jsme tam byli dost divní elementi, co strkali nos do kostela a procházeli lesopark.
Na konci srpna jsme jeli veteránskou akci Pálavský Oldtimer, která se stala naší srdcovkou, protože je hned za rohem, a tak veteránem dojdeme po vlastní ose na místo srazu a odtud jedeme dobře vytyčenou a zorganizovanou trasu se třemi zastávkami Valtice, Mikulov a Lednice. Valtice byly letos naposledy, loni dali botičku na veterána ze začátku 20. století a letos dali pokutu za parkování autu organizátorů, i když je vždycky všechno domluvené dopředu. Je to akce pro auta do roku 1945 a je to vážně pastva pro oči. Takže srpen stál za to!
Foto: Matylda. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.






