Předchozí díl najdete zde.

Na jedné stěně v pokoji mám velikánské zrcadlo. Měla jsem trochu obavy, co na to kočky, ale ty si zvykly velmi dobře a využívají ho jako 1) prostředek k obdivování vlastní osoby, 2) ke stínovému nácviku souboje, naježený ocas zvící polena nutný, 3) strategickou pomůcku při zjišťování, jestli druhá kočka není někde za rohem.

Bílý Sněhuláček a černá Žofinka u zrcadla

Kromě toho pořádáme pravidelné večerní hry s provázkem, papírky, míčky a plyšovými myšmi, několika klubíčky, pírky a Mladou frontou Dnes, která se osvědčuje jako klouzadlo (to se dělá takhle: kočka se rozběhne, přistane na novinách a jede nějaký ten metr po parketách, až se zarazí o zeď, kde to pořádně bouchne, následuje úprk po gauči a skříních do koupelny a zpět a pak přes stůl, nejlépe se zapnutým počítačem, u kterého sedím já celá spokojená, že kočky mají dobrou náladu.

Kočka mi prosviští těsně pod nosem tak, aby mě pošimrala ocasem pod bradou - to abych si jí skutečně všimla. Vůbec žádnou škodu však nenadělá, tlapkami se trefí přesně do té dvoucentimetrové mezery mezi okrajem klávesnice a okrajem stolu, takže se naprosto nevzrušuji).

Jen se mi často stávalo, že když jsem hladila kočku a pak sáhla na klávesnici počítače, počítač takzvaně „zamrzl“ - zapracovala statická elektřina. Ale i to se dá vyřešit - předtím, než sáhnu znovu na počítač, umyji si ruce, nohy dám do lavóru s vodou (jako uzemnění), převléknu se do bavlněného oblečení, pošplíchám se antistatickým sprejem, zvlhčím vzduch... Ale ne, to přeháním. TAK náročné to není.

Žofinka se mnou moc ráda pracuje, když píšu na počítači. Naše spolupráce je příjemná a bezpečná, můžu ji nechat klidně chodit po stole a nemusím se bát, že mi začne hamtat po klávesnici. Akorát si ráda sedala před klávesnici nebo monitor, aby nebylo mýlky a ozřejmilo se mi, kdo je tu nejdůležitější. Nakonec jsme to vyřešily tak, že jsem povytáhla horní šuplík psacího stolu, vystlala ho polštářkem a Žofinka má bidýlko.

Tak by mě zajímalo, jaké nejoblíbenější hrátky provozuje zvěř u vás, a jestlipak vám pomáhají při práci :-)

Původně vyšlo v r. 1998 v Dumce. Foto: Lika