Během naší dovolené v Jeseníkách jsme se rozhodli navštívit stezku v oblacích na Dolní Moravě. Z internetu jsem už věděla, že parkování je problematické, a zkušenosti kolegů hovořily o značné částce peněz utracené za jídlo a atrakce pro děti, kterých je všude kolem hojnost.

My jsme byli jen dva dospělí, svačinu jsme měli v batůžku a na prolézačky nemusíme, proto jsme po ránu vyrazili na Dolní Moravu s tím, že nahoru vyjedeme lanovkou (miluju lanovky, kolotoče a podobné záležitosti). Už před desátou byl problém zaparkovat, ale chlapci v reflexních vestičkách dopravu celkem úspěšně organizovali. Nevyjeli jsme až k lanovce, nýbrž nechali auto na jednom z parkovišť, odkud se k lanovce šlo asi tři čtvrtě kilometru (ano, do kopce a v průvodu). U lanovky byly šílené fronty u pokladen, ovšem někteří zaměstnanci měli v rukou jízdenky pro dospělé a obcházeli fronty s nabídkou zakoupení, aby celou věc urychlili. Tím jsem bleskově získala i jízdu lanovkou dolů, byť původně jsme chtěli jít pěšky :-)

Dolní Morava: Stezka v oblacích. Lanovkou nahoru.

Fronta na lanovku byla organizována efektivně a rychle odsýpala. Sedačky jsou pro čtyři, nahoru se vozí i kola a kočárky (no, psy jen v náručí – viděla jsem pána s nenadšeným kavalírem).

Prolézací rukávce pro děti.

Samotná stezka je impozantní záležitost na vrcholu kopce a je viděla z daleka. Je vystavěna z kovových a dřevěných součástí, pro nudící se děti mají prolézací rukávce ze sítí potažených plastem a nahoře „oko“ – nataženou síť, pod kterou je vidět až na zem a není to zrovna nízko.

Stezka v oblacích - detaily konstrukce

Na stezku samotnou je vstup se psem zakázán (stejně jsme tam jednoho viděli), ale v celodenním stínu pod konstrukcí jsou připravené kotce.

Ve stejném stínu mají za zástěnou toitoiky, takže netřeba využívat okolní stromečky a borůvčí. U stezky jako takové bylo několik stánků s občerstvením (lanovkáři ke každému kočárku přihazovali na sedačku kastl s pitím), ale u všech stály fronty.

Dolní Morava: Výhledy ze Stezky v oblacích.

Bylo krásné počasí, a tak tam bylo hodně, opravdu hodně lidí, i s kočárky a dětmi všech velikostí. Ze stezky je nádherný výhled do okolí. Cedule s plánky vám řeknou, co vidíte.

Rozhodně bych doporučila vzít si mikinu i za teplého dne – nahoře studeně foukalo, i když dole bylo asi pětadvacet stupňů. Neberte s sebou lidi, co se bojí výšek, případně lehoučkého zhoupnutí dřevěného chodníku pod nohama – viděli jsme tam několik lidí s křečovitými úsměvy a nepřítomným výrazem, jak se někoho drží a ten je vede dolů.

Dolní Morava: Stezka v oblacích je vidět z dálky.

Můj muž obdivoval konstrukci stezky a já hlavně výhled. Rukávce na prolézání pro nudící se děti mi poskytly také neuvěřitelný pohled – dítě, které se bálo tudy lézt, se muselo vsoukat aspoň do vstupu, aby si ho tam rodiče mohli vyfotit a ukázat mu nadšené palce. Nevím proč.

No a finance – cesta lanovkou nahoru a dolů plus vstup na stezku stojí pro dospělého 350 korun. Za hezkého počasí to stálo za to.

Foto: autorka. Další obrázky si můžete prohlédnout přímo zde na Rajčeti.