Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. Enatae 1.9.2017 23:58Mám vzpomínku i ze školky Dělali tam úžasné dušené ledvinky s rýží. Od té doby je miluju a dávám si je pokaždé, když na ně narazím. Na základce jídelna nebyla nic moc, ale přežít se to dalo. Na gymplu to byla katastrofa, po měsíci v prváku jsem to vzdala a živila se raději rohlíky s vlašákem a podobnými dobrotami v ceně oběda. Moje děti si sice na základce neustále stěžovaly, že se nevaří dobře, ale kdykoliv jsem šla v době jejich nemoci pro jídlo "do kastrůlku", tak bylo dobré. Tak nevím, asi nějaký kolektivní folklór. Je fajn, že většina školních jídelen provozuje hostinskou činnost a mohou se tam tedy stravovat i lidé z z okolí. Připojuji se ke vzpomínkám na zatuchlý puch táců, ošmudlaných tisíckrát použitým hadrem. |
|
|
R. Enatae 2.9.2017 0:01Re: Mám vzpomínku i ze školky A ještě mám vzpomínku z doby, kdy chodily do školky moje děti. Občas jim kuchařky na svačinu udělaly topinky s česnekem, ty správné mastné zlaté topinky. Voněla tím celá školka, děti se toho mohly užrat a rodiče při vyzvedávání ratolestí slintali jak Pavlovovi psi :) |
|
Z. Lika 2.9.2017 9:28Re: Mám vzpomínku i ze školky Vůně/pachy jsou hodně silné podněty, a když to v jídelně puchne jako v "ruském metru", jak mi kdosi místaznalý vysvětlil, tak je to tragédie. Doufám, že jak ruské metro, tak jídelny se v tomto důležitém ohledu vylepšily. Jo a pravé topinky, to je báseň! |
|
V. Glover 1.9.2017 21:45to je dobré téma Liko Mě taky ve školní jídelně chutnalo, já si v jídle nevybírám. Ale přece jenom, co jsem nejedla, ani v jídelně, ani doma, jsou sladké jídla. Jako k hlavnímu chodu. Takové buchtičky se šodó nebo nudle s mákem například. To fakt nemůžu. Naštěstí nám to doma ani mamka nedělala a v jídelně jsem prostě jednou týdně jedla jenom polívku. Ještě tak jsem ochotná občas sníst ovocné knedlíky od mamky, s tvarohem a cukrem a rozpuštěným máslíčkem |
|
|
Z. Lika 2.9.2017 9:35Re: to je dobré téma Liko Jo jo, polévka to jistí. Nudle s mákem jsem měla moc ráda, co nejvíc máku na ně, prosím! Dodnes si ho přidávám do kaší nebo jogurtu, lahoda! |
|
Z. Matylda 1.9.2017 17:43Na základce jsme měli školní jídelnu výbornou a jedla jsem tam ráda. Opak byl na gymplu, kde jídlo nebylo k jídlu a naučila jsem se maso profesionálně pitvat. Právě jsme se vrátila z dovolené na jižním Slovensku a hned letěla k vetovi- Karamelina faleška si přibrala zvracení a průjem, obojí získané pod dohledem dětí. Dostala tři píchance do kožichu a prášky, pyometra se nekoná, což mě uklidnilo- nežrala už víc jak týden pořádně, v poslední době vůbec. Ovšem na energii jí to neubralo a řádí pořád jako černá ruka.... |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 19:58Re: Na základce Držím palce, ať se dá Karamel brzy do pořádku! |
|
M. Crossette 1.9.2017 17:36Liko, hezké téma ! Mě v jídelně nejvíce chutnaly buchtičky se śodó, ty mi jako dobrota zůstaly v paměti. Kuchařky je dělaly maličké a śódó bylo moc dobré, sladké krémové. DO ZDŠ jsem chodila do Štěpánské, kde jídelna byla v přízmí vedle vchodu do školy. Takže jsem tam jen seběhla po skončení vyučování (vlastně my všichni ze třídy, kdo na jídlo chodili). Vařili tam dobře, pokud mi paměť slouží, jedině pličky a dršťkovou polévku jsem nejedla. Nepamatuji se, jestli byla možnost dvou výběrů, takže jsem asi jen snědla knedlíky a omáčku a pličky nechala. ALE nejvíc mi tam vadilo, jak všechno bylo mastné. Já mastné a tlusté neměla ráda od mala a stále nemám. No a kuchařky s mastnotou nešetřily. Třeba kaše - bramborová či hrachová. Vždy doprostřed udělaly sběračkou dolík a do něho vlily mastnotu (nevím, jestli máslo, či jiný tuk). To samé dělaly s rýží. Tu napěchovaly také do olejem vypláchnuté sběračky, vyklopily ten bochánek na talíř, udělaly důlek a nalily tuk. Nebo s krupicovou kaší. Takže já jsem vždy honem kolem toho dolíku přihrnula "hráz", aby se tuk neroztekl a pak jsem opatrně snědla pouze tu suchou část kolem. Jenže aby fronta dětí odsejpala, kuchařky porcovaly talíře tak rychle, že jeden ani neměl čas jim včas říci, ať mi tuk nedávají. Přes to všechno jsem na jídlo poctivě chodila, jídla byla převážně dobrá a kuchařky mi rozhodně do budoucna nepokazily žaludek. Zato mi hodně vadil smrad na umakarotových stolech které byly utírány zatuchlým hadrem. Fakt tu "vůni" cítím v nose dodnes. |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 20:01Re: Liko, hezké téma ! Ach jejda, Maričko, tak takové tůně tuku naštěstí nepamatuji, mastilo se přiměřeně. Ale takový ten divný puch býval v bufetech, to byla fakt síla, v jídelně mě to naštěstí nepotkalo. A dršťkovou jsem taky nejedla, resp. nanejvýš "šťávu", ale ty "housenky" jsem nemohla :D |
|
|
Z. Tečka 2.9.2017 10:50Re: Liko, hezké téma ! Jo, tak tůně tuku já pamatuju taky. Dostávali jsme to na čočku, byla v hlubokém talíři, někdy k tomu byla i okurka. Ale hlavně každý dostal krajíc chleba. A já ji dodnes s tím chlebem jím. Je to divné, já vím, ale mně to takhle chutná. |
|
|
Z. Verenka 1.9.2017 16:12Bezva námet Lika. Už nikdy na môj stôl nesmú prísť:pľúcka na smotane,dukátové buchtičky,ryžový nákyp. Zato tarhoňu som sa naučila jesť v šk.jedálni a v nemocnicčnej jedálni a milujem ju.Takú salámovú pomazánku,akú robia u nas v nemocnici neurobím,ani keby som si ruky po lakte zodrala.Tu sme kradli pacientom,ke ́d bola st.večera. teraz som si jej chuť obnovila-mali sme ju a nikto mi z nej neuž-al.No národ je rozmazlený. |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 16:59Re: Bezva námet To je zajímavé, jaké oučinky taková jídelna může mít, a to na celý život. Zajímalo by mě, jestli tu salámovou pomazánku opravdu připravují u vás, anebo ji odněkud vozí hotovou? A národu se asi změnily chutě - jo kdyby se u vás dělala hamburgrová pomazánka, možná by šla na odbyt :-) |
|
A. Lex 1.9.2017 18:28Re: Bezva námet Verenko, z mého radaru jsi nezmizela. Myslím na Tebe a stále držím palce. A plíčka, to byl skutečně děs. |
|
Z. Jenny 1.9.2017 13:23Jako dítě jsem byla absolutní nežravec a tak jsem se vyhýbala jídlu jak doma, tak i ve škole.Přešlo mně to až po pubertě,pak jsem zase nejedla neb jsem chtěla být štíhlá, což jsem vydržela cca do 45-7 let, pak už jsem jaksi nedobrzdila.:-) Babiččina jídla byla výtečná, všechna, máti , ta dělala jen v neděli řízky, nic jiného ji nenapadlo. Mně vaření baví, vařím ráda i experimentuji. Školní jídelny však ve mně budily nepředvídatelné reakce, zvláště moučná hrudkovitá koprovka a třeplavé kousky čehosi,což směle nazývaly kuchařky masem. U nás ve školní jídelně byly samé prsaté růžové kuchařky, jejichž vzezření napovídalo velmi dobrému bydlu a odpolední tašky,ztěžklé výsledky jejich spořivosti vyžadovaly značné síly k odvlečení nepotřebných surovin do vlastních domovů. Na průmce jsem si naopak pochutnávala, tam vařili velmi dobře ale to už byla 60.léta a v mnohém bylo leccos napraveno. Zrovna dnes jsem na školní léta vzpomínala, hlavně na těžké hnědé,vrapaté kožené aktovky,které jsme museli vléct na zádech abychom se nekřivili, hahaha! |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 17:01Re: Jako dítě Jenny, to jsou hodně barvité vzpomínky, všechno vidím jako živé, i to maso :-) Když si tak vzpomínám, naše kuchařky byly většinou štíhlé, možná plnoštíhlé, rozhodně žádná tlustá. |
|
J. Jovo 1.9.2017 13:04Rema plátky. My jsme je dělali v trojobalu, dalo se to i jíst. Zde je odkaz na výrobu https://www.youtube.com/watch?v=HpV5uSye0F8 |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 17:06Re: Rema plátky. Díky za odkaz, ráda se mrknu. |
|
Z. Miki 1.9.2017 12:17Jako nežravče jsem se školní jídelnou (teda s učiteklama na dozoru) bojovala od druhé třídy po celou družinu. X-krát mě donutily sedět nad vystydlým talířem až do zavření jídelny. Nevyhrály, nejedla jsem. Jediné co jsem byla ochotna a schopna sníst byly dukátové buchtičky, povidlové buchty a kupodivu školní rizoto :-). Pamatuju, jak jsem jednou sbalila do igelitového pytlíku tlusté maso, že ho vezmu domů pro psa a děcka od vedlejších stolů mi začali nabízet to svoje. Tak jsem obcházela stoly a sbírala to maso, až mi dozorující učitelka vynadala, že žebrat o jídlo se neslučuje s radostným socialistickým dětstvím.... |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 17:05Re: Jako nežravče Ještěže tě nenutily násilím, to bývá hrozné. A žebrat o jídlo... místo aby měla radost, že se nevyhodí, viď. Rizoto, takovou tu českou verzi, mám taky moc ráda. |
|
|
A. Rgova 1.9.2017 18:25Re: Jako nežravče Kamarádka taky proseděla na prvním stupni mnoho odpoledních hodin ve školní jídelně nad jídlem co nesnědla. Po propuštění od domů spěchající kuchařky běžela k babičce a u ní zdlábla krupicovou kaši. Říká, že snad dva roky nejedla nic jinýho. Nedokázala to pozřít. Taky nevyhrály. |
|
|
Z. Tečka 2.9.2017 9:54Re: Jako nežravče Tak takhle jsem často vysedávala taky. Na 1. stupni základky jsem toho na obědě moc nepozřela, než hužvatý maso, tak jen knedlík s UHO. Ale nejhorší to bylo tuším ve čtvrté třídě. Nějak chyběl kuchyňský personál, takže jsme museli k okýnku s talířem po polívce, kam jsme dostali druhé jídlo. Pokud to tedy nebyla třeba krupicová kaše nebo něco sladkého. Vydávající kuchařka smetla zbytky polívky z talíře kamsi do odpadu a nandala to druhé jídlo. Vydržela jsem to asi tři měsíce, a vyvinul se mi vracecí efekt nad každým jídlem I doma. Nejdřív jsem byla pohlavkována, ale když jsem přiznala důvod, mamka mi radši připravovala druhou svačinu. Zřejmě nás bylo víc kdo to nesnášel, takže pak to přestalo. |
|
|
O. Joklová 1.9.2017 12:10hurááááááá konečně někdo komu ve školní jídelně chutnalo já jsem ale takový opravdu vděčný strávník, mně prostě chutná všude - i třeba v nemocnici atd. :-))) |
|
|
O. Joklová 1.9.2017 12:25Re: hurááááááá aleale, až dodatečně jsem dočetla komentáře (nedočkavě jsem reagovala, jinak vždy nejdřív právě čtu) - a ono je nás tu víc, co si minimálně nestěžují |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 17:05Re: hurááááááá V nemocnici mě tuhle po břišní operaci nepotěšili fazolovou polívkou, tu jsem radši odmítla. Ale jinak jsem taky ráda, když za mě někdo uvaří :-) |
|
T. Zana 1.9.2017 11:14Školní kuchyní jsem nepolíbená S námi bydlela babička a vařila. Až když jsem začala jezdit na tábor, tak tam byly kuchařky z nějaké základky a vařily úúúžasně - pomazánky, pečené kuře, vlastně cokoliv... Paní Jiřinko, vzpomínám na vás :-) Horší to potom bylo v práci, za totáče jsem závodku neměla k dispozici, ale potom takový ty různý "moderní, celosvětový" to byly teda zážitky (než jsem začala raději chodit na oběd mimo). Mimochodem synek jezdí služebně ven a říká, že tam potkal Eurest výbornej... :-/ Jinak jsem vděčnej strávník, chutná mi všecko, co nemusím vařit sama. Jako dítě jsem nesnášela koprovku a vařenej květák sypanej strouhankou - nedávám si to dodnes, ale - když to jinak nejde - sním. Vyhýbám se smaženému, nedělá mi dobře a patřím k té zanedbatelné menšině osob, co pokud možno nejí hranolky. Jo a slazené limonády nerada. Liko, dobrý téma :-) |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 11:52Re: Školní kuchyní jsem nepolíbená Tak jasně, kdo mohl, chodil na obědy domů :-) Euresty se podle mě hodně řídí místem, kde fungují. Jinak kdykoli jsem začala chodit do závodní jídelny, přibrala jsem. A nebylo to množstvím, ale skladbou jídla - víc masa, hodně omáček... Hranolky mám ráda jen ty anglické, což jsou natřikrát překrojené brambory čerstvě prudce opečené. Chutnají víc po bramborách a jsou dobré, aniž by se musely solit. |
|
|
A. Rgova 1.9.2017 12:03Re: Školní kuchyní jsem nepolíbená Jj koprovku buď oblibuju, třá já, nebo nesnášíš jako mamka :o)) Já ji měla ze škol za oblíbenou, mamka ji nevařila. Takže ji dnes u nás dělá Jířa, taťka nebo já, protože jsme se dohodli, že je báječná. Ostatní trpí. Tak i houby. Mamka a děcka sbírají, a jak rádi/y, ale nejedí. My houbojedlíci jsme tím nadšení :o)) |
|
|
K. Holubová 1.9.2017 13:37Re: Školní kuchyní jsem nepolíbená Já jsem hodně "omáčková", miluju jakoukoliv dobře udělanou - znojemskou, rajskou, rozstřelené ptáčky, koprovku, křenovou.... prostě takové ty levné obyčejné, ale z poctivých surovin. Ani to maso k ní vlastně mít nemusím. Stačí mi dobrý knedlík nebo rýže. Tuhle jsem dostala chuť na křenovou. Tak jsem rozpálila máslo na pánvičce, přidala najemno posekanou cibulku, nechala oprásknout a přidala šlehačku. Prohřála jsem, dodala křenovou pastu, pak jemně postrouhaný křen, přisolila, okořenila a naředila troškou vývaru. Knedlík a kousek uzeného bůčku. Bylo to skvělé a za pár drobna jsem to jedla 3 dny. |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 13:40Re: Školní kuchyní jsem nepolíbená Děláte mi chutě! Moje nejoblíbenější omáčka byla s houbami - kuřátky. Dávala se do ní i vejce a jedlo se to s chlebem. Páni! Dnes jsem chtěla koupit křen (na fazolový salát) a nějak jsem neuspěla... |
|
|
T. Zana 1.9.2017 14:56Re: Školní kuchyní jsem nepolíbená tak ho udělej s ńakládaným celerem, ten je taky dobrej :-) |
