Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Vave 14.3.2019 22:15Abytko, dočetla jsem a mám husí kůži. Bolavý a bolestný je ten kraj, celé Sudety jsou rána vedle rány a ač je to tolik let, tak zdaleka nejsou zhojené. Moje město na kříži, Skoky a desítky a stovky samot, vesnic a městeček, všude se najdou smutné osudy. Děkuju Ti, že o tom, píšeš. |
|
Z. Matylda 14.3.2019 21:06Abyt, četla jsme to přes den, ale nestihla odpovědět. Kočička je tam správně, ale já nemám pocit smíření, spíš vztek. Že si někdo chodí do rekonstruovaného kostela jako do krámu, že zabije osamělou paní, že ji nepohřbí tak, jak si přála.Vykrádat památky bylo módiš po Únoru a jak jsem se v šoku dozvěděla, prý to tak prostě dělali všichni, tak proč ne my? Pravila jedna starší členka rodiny. A od té doby se absence slušného chování v téhle společnosti vleče... |
|
A. Bytová 15.3.2019 12:46Re: Abyt, Když se vlády zmocní lůza, kdykoliv a kdekoliv, slušné chování a morální hodnoty mizí. Naštěstí úplně zadupat je nelze. Dobro je silnější než nenávist, ale někdy mu to dá fušku. |
|
Z. Verenka 14.3.2019 20:06Drahá Abyt, to je krásne ,smutné,boľavé rozprávanie. Neviem skoro nič o Sudetoch,napriek dlhému času je to kraj smútku,tajomstva,bolesti-pre všetkých. |
|
M. Crossette 14.3.2019 17:29Abyt to je moc krásný článek Poutavě popsané shrnutí nelehkých životů tamních obyvatel. A samozřejmě tolik smutný příběh paní Holešové. O to smutnější, že se jí nakonec nesplnilo přání, kvůli kterému deset let asi doslova přežívala v mizených podmínkách. Určitě o dokonale vyrabování kostela se postarali lidé z okolí (jak jinak by se tam jinni dostávali)a určitě máš s třetí verzí smrti paní H. pravdu. Možná okolní dokonce věděli, kdo ji zabil, ale sami neměli čisté svědomí tak mlčeli. Takže by si jeden myslel, že už jen z pocitu viny (či spoluviny) za její smrt by ji pozřbili k její dcerce i přes protest nadřízených. Možná se teď potomci těch zlodějů snaží "smýt vinu otců" tím, že pečují alespoň o Márinku. Proč Josef II nechal zrušit jesličky? No já o něm vlastně nevím skoro nic, ale přeci Hab. byli vždy katolíci !!! Jinak kostel je to opravdu krásný a 40.000 poutníků v době jeho slávy bylo úctyhodné číslo! Jsem moc ráda, že alespoň tenhle kostel nedoapdne, jako tehdy domky rodin ,které do něho chodili. |
|
|
A. Bytová 14.3.2019 17:46Re: Abyt to je moc krásný článek Josef II se domníval, že je velmi pokrokový a také chtěl omezit vliv katolické církve nebo lépe, jejího rozbujelého aparátu. Nechal odsvětit spousty kostelů, zrušil některé kláštery, a snažil se omezit veřejné projevy věřících, jako třeba ta procesí. Jesličky v kostelech zakázal naopak proto, že se mu zdály příliš lidové a do chrámu nepatřící. Tak si je lidi vzali domů. :)) Proto ta velká tradice českých, nejen, betlémků a betlémů. Márinku krmí pan farář. Myslím, že místní z okolí se tam moc nevyskytují. |
|
|
M. Crossette 14.3.2019 20:41Re: Abyt to je moc krásný článek Abyt, díky za velice zajímavé a pounce vysvětlení. To jsem tedy netušila, že tradice domácích betlému je (vzpupná)odpověď poddaných "pokrokovému" panovníkovi, že betlémy budou a budou - když ne v kostele, tak si je postavíme doma :) |
|
T. Zana 14.3.2019 13:52Díky, Abyt Za tohle obsáhlejší připomenutí osudu Skoků a jeho poslední obyvatelky. Některé osudy by vydaly na knihy... Jsem ráda, že jsem tam byla a viděla. A ponoukla tebe k téhle skvělé výpravě. Pokud byste se tam chtěl vypravit někdo z větší dálky, připomínám, že v okolí je spousta dalších zajímavých cílů - Luková (kostel duchů), Žatec (krásné město s technickými památkami), vrch Vladař obestřený pověstmi, přírodní park v Žihlích, Manětín se zámkem, Rabštejn nad Střelou (nejmenší české historické město), Chyše (obrovský kostel a zámek s hodně známým pivovarem), zříceniny hradů Andělská hora a Hartenštejn... byli jsme tam týden a pořád bylo na co koukat. Jo a tohle jsme zvládli pěšky a veřejnou dopravou, takže žádné ďábelské vzdálenosti. A je to krásný kout, ve většině případů ještě neobjevený turisty. |
|
|
A. Bytová 14.3.2019 16:21Re: Díky, Abyt Ty jsi Zano prostě Informátor a Inspirátor. :D |
|
|
Z. Vave 14.3.2019 22:18Re: Díky, Abyt Do Skoků se chci podívat. Až bude lepší počasí, uděláme si výlet do Varů za tchýní a trochu si projezdíme okolí. Někde jsem už byla (z Tebou zmiňovaných míst), jiná na mě čekají. Dík, zano. |
|
A. Lex 14.3.2019 13:08Milá Abyt, tak jako v přechozím článku, o tomto tak chytlavém místě, i dnes jsi mne chytila za srdce. Celé dopoledne při bohulibé činnosti vaření jsem musela na Tvůj článek myslet. Nakonec mi to nedalo a šla jsem na net a našla jsem na stránkách ČT dokument o poutním místě ve Skocích Povídání i kamera výborné. Bylo to natočené v roce 2010, poslední vysílání na ČT2 v srpnu 2017. Průvodcem je pan Onřej Vaculík, Mizející místa domova - Panenka skákavá. Moc hezké. Abytko díky, zase jsi mne donutila přemýšlet nad lidskými osudy, nad osudy celých vesnic a krajů. Ta vykrádání tam, jsou opravdu děsivá, dělají to místní. Ale zajímavé je, že se tam objevil pramen, tentokrát NAD kostelem. |
|
|
A. Bytová 14.3.2019 13:31Re: Milá Abyt, Když jsem tam loni byla, ten horní pramen už zanikl, možná tím parným létem, anebo to byl další spoluvyvěrací ze studny, kterou ale kdosi mezitím vyčistil. Škoda, že to máte tak daleko, líbilo by se ti tam. |
|
|
A. Lex 14.3.2019 15:51Re: Milá Abyt, Abyt, nade mnou píše Zana a doporučuje další zajímavosti tohoto kraje. Dám přečíst MLP. Díky ještě jednou. |
|
|
T. Zana 14.3.2019 17:22Re: Milá Abyt, Určitě by se vám tam líbilo, Alex! |
|
|
Z. Janaba 14.3.2019 11:23Čas plyne.. Díky Abyt za připomenutí ne tak dávné historie. Paní Holešová tvým vyprávěním zase na chvíli ožila a střípek vzpomínky na ni už zůstane. |
|
|
A. Bytová 14.3.2019 11:32Re: Čas plyne.. To jsem si moc přála, aby její osud nezůstal opomenutý. |
|
Z. Jenny 14.3.2019 10:23Abyt, díky za povídání o tomto božím místě,kde klid a mír v tom pravém slova smyslu lze nalézt. Není jich mnoho a tak si jich važme. Nevím proč ale tak nějak se mi zdá, jako bych tam byla a úplně cítím tu vůni vysychajících hub. |
|
|
A. Bytová 14.3.2019 10:42Re: Abyt, To jsem moc ráda, Jenny, žes tam "byla" taky. |
|
|
Z. Lika 14.3.2019 10:18Zajímavé místo a zajímavý článek. Pamatuji se, že jsem o paní Holešové četla nebo slyšela, tehdy. Je úžasné, že to místo nedorazily ani Sudety, ani přehrada. Nedobrovolně opouštět domov, třeba i jen desítky, natož stovky let budovaný, není jen tak. Leckdo pak vyloženě uschne jako ta vykořeněná kytka. Nejvíc mě na tom příběhu dere, že tam paní Holešovou po smrti neuložili. Je to zvláštní čtení a podívání - cítím v tom život. Jabloňová alej, opatrovaná kočka, a ano, ty houby... někdo z nich bude mít polívku. Abyt, moc děkuju za připomenutí toho místa a lecčeho kolem. |
|
|
A. Bytová 14.3.2019 10:40Re: Zajímavé místo Mě taky. Nejvíc dere. To, že oné paní nesplnili její poslední přání, kvůli tomu tam zůstávala. Skutečně to bylo cílené, proti rozhodnutí načálstva prý velmi nahlas protestovalo celé okolí. A proto tam teď chodí kočka Márinka. :)) |
|
|
Z. Maw 14.3.2019 10:11moc krasne napsane, hned jsem.se zacetla a kostel he opravdu krasny... vubec lokalitu neznam, ale poutave cteni pribehu me rozhodne navnadilo, i pres ten nevesely nadwch... |
|
|
A. Bytová 14.3.2019 10:17Re: Maw, ono je tam hezky a příjemně, i přes ten dusot dějin. |
|
Z. Yga 14.3.2019 9:30Milá Abyt, Díky za toto povídání, Skoky si zaslouží, aby se o nich vědělo. Pro mnohé z nás, pro které jsou Sudety něco dalekého v čase i místě, jsou opuštěné vesnice velmi zvláštním jevem. Tedy ne že by u nás - na hranicích s Rakouskem - nedocházelo k poválečnému odsunu. Mnohé vesnice či městečka bývalo obydleno mnoha německy mluvícím obyvatelstvem (například Zaječí, Podivín, Pavlov), které muselo odejít, ale vesnice žili a žijí dál. Takže jediná vesnice, o které vím, že téměř kompletně zanikla až na kostel, je zaplavený Mušov. Velice na mne zapůsobila ta nejobyčejnější věc - sušení hub. Tam, kde se suší houby, tam je život - protože ty se neusuší za půl dne (:o)). |
|
|
A. Bytová 14.3.2019 10:03Re: Milá Abyt, Ygo, mě ty houby taky nadchly! Přesně tak - kde se suší houby, tam se někdo vrací. :)) |
|
D. Ruščáková 14.3.2019 8:50Abyt je to hrozné, bolestivé povídání, možná s malý kousek naděje - že kousek dobra obvykle dokáže přežít. Krása místa nepomůže, když není vůle aspoň pár lidí - u tohoto typu míst. Znám víc zapomenutých sadů, které pohltil les, je u nich maximálně trocha kamení ze spadlého domu. Ovocné stromy tam jsou ztracené, ale je to příroda, přežijí, pokud to dokážou. Ten lidský dotek tam ale není. Skoky jsou strašně zvláštní tím, že ten lidský dotek navzdory všemu, všem těm přetrhaným osudům, přežívá. Že by to bylo přání panenky Marie? :) |
|
|
A. Bytová 14.3.2019 10:08Re: Abyt Myslím, že nejen přáním. :) Nevím jak bych to řekla přesně, NĚCO tam je. Něco, co na jiných opuštěných místech není, tam bývá většinou jen smutek. |
|
Š. Matyášová 14.3.2019 6:57díky Abyt... tohle místo a všechna jemu podobná budou žít a budou mít svého ducha, dokud o nich někdo bude psát s láskou a dokud na ně bude někdo myslet a vyprávět o nich dalším.... děkuju.... |
|
|
A. Bytová 14.3.2019 10:11Re: díky Abyt... Já taky děkuju, Sharko. |
|
Z. Xerxová 14.3.2019 6:39hezký den hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ... Abyt, moc děkuju za tohle psaní. Je to maličké místo, ale dějiny tady nekráčely, ale přímo dupaly... Sudety jsou podivný kraj |
|
|
A. Bytová 14.3.2019 10:14Re: hezký den Sudety mě berou za srdce, podivný kraj, ale taky podivuhodný. |
