Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
24.4.2024 | Svátek má Jiří
Diskuse k článku
SETKÁNÍ: Murphyho zákon
Už odmalička jsem si hrozně moc přála mít pejska. A jako mnoho dalších dětí s podobným přáním jsem i já měla smůlu. Bydlíme v Praze, i když v okrajové části, a navíc v bytě, kde je nás celkem pět (rodiče, já a dva mladší bratři).
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Lenka 17.2.2006 8:19pochvala Jo a Marpy je uzasnej :) ani se nedivim, ze jste ho sbalila hned. Kvuli takovemu zlaticku bych sla bydlet i pod most (kdyby tata nepovolil) :) |
|
|
Iva 16.2.2006 20:09Mirko a Vave fotky jsou na albu |
|
|
olaf 16.2.2006 16:35jsem starej tvrdej měkejš tohle mi připomíná moje přání, skoro 40 let jsem toužil po bydlení se zahrádkou a hafušákovi. Povedlo se. Jsem alergik jak sviňa, ale postupné štěněcí dávky mi přivozují jen "lehkou" dušnost a anafylaktický šok naštěstí již ne. Dnes se mi již nasune do postele tzv. polopes (hlavička maximálně s předními tlapkami) občas i skoropes (vše bez zadních tlapek a ty musí být obě na zemi) a je to žůžo. Vona je prostě roztomilé funítko chladící můj talíř s večeří. No co bych vyprávěl, kdo nezná nepochopí. Přijdu domů (celý svět mne odepsal a já hledám nuselák k bandží bez špagátu) a ze dveří vyrazí 20kg lásky. Je to Belgická ofčanda a voláskuje mne tak, až si připadám, že tolik si snad nezasloužím. A tak vydržím další den. |
|
|
Vave 16.2.2006 17:42Re: jsem starej tvrdej měkejš Nádhera! A naprostá pravda, díky. :o) |
|
|
Iva 16.2.2006 18:36Vave pro vás se budu specielně podepisovat: va :-), tak takhle mě ještě nikdo nepotituloval, a že mám přezdívek na rozdávání:-)). va |
|
|
Lucka 16.2.2006 13:36Ahojky všem příznivcům Zvířetníku! Děkuju všem moc za chválu, moc mě potěšila.
 V Brně je celý den zataženo a sněží, nevím jak to vypadá u vás, ale jestli jsem vám aspoň trošku zvedla náladu, tak jsem moc ráda  Chci jen uvést na pravou míru jednu malou mystifikaci, které podlehlo několik z vás. Příběh, který popisuji, se stal v roce 2003, takže dnes jsou Murphymu už skoro 3 roky. Čtu Zvířetník už několik let, ale až loni v srpnu jsem vám o Mufíkovi napsala poprvé, a to portrét (přišlo mi to pro začátek jednodušší). Kdo by se chtěl podívat, tady je odkaz: http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/zviretnik/clanky/45308_0_0_0.html
Článek o našem setkání jsem měla napsaný už jednou, loni na podzim, ale můj notebook utrpěl nějaké zranění (nikdo neví kdy a jak přesně) a odešel mu hard-disk a vše, co na něm bylo, zmizelo nenávratně z tohoto světa. A já měla chuť a čas napsat to znovu až teď...
Ale protože jste na mě moc hodní a píšete, že se vám vyprávění líbilo, tak se budu snažit nově nalezenou odvahu využít k napsání dalšího článku
 Mějte se co nejlépe to jde..
|
|
|
zana 16.2.2006 13:53Re: Ahojky všem příznivcům Zvířetníku! a mně se pořád zdálo, že už jsem o něm četla. Ale to je úplně jedno, hlavně že článek byl hezký a vy o Murphym určitě ještě napíšete. |
|
|
Hela S. 16.2.2006 14:13Re: Ahojky všem příznivcům Zvířetníku! Tak já Murphyho poznala, takže mně bylo jasné, že je to příběh do rubriky "SETKÁNÍ". Však to má taky v záhlaví ;-) A zvykejme si. Paní Ruščáková vyhlásila novou rubriku, takže se tu (snad) bude objevovat víc příběhů štěňat (koťat, hříbat ...), co jsou dneska už velcí psi (kočky, koně ...), případně vzpomínek na zvířecí kamarády :-))))))
|
|
|
Iva 16.2.2006 16:15paní Ruščáková funguje vám ještě tiscali? Už mně to spolklo 5 mailů, na tu vaši novou adresu:-( |
|
|
Iva 16.2.2006 12:24Kačere jak je Andulce? ......K...a jsem sprostá jak dlaždič, během rána dopadalo asi 3/4 m sněhu, museli jsme autmo a 3x během půlhodinky jsme zapadli. Zkuste tahat ze závějí 2t auto, než skončí zima budu mít svaly jak Rampa McKvák. |
|
|
Kačer 16.2.2006 13:18Re: Kačere Ahoj Ivo, Andulka včera večer při venčení byla tuze veselá, dneska ráno jsem s ní chtěla obejít náš velký okruh, ale v půlce cesty mi zabrzdila a že prý ne a tak jsme šly domů. Dneska mi volal veterinář, že krevní testy dopadly vcelku dobře, takže by se nebránil operaci. U nás prší, jsou tu megaluže a pochopitelně Mrňavka se v nich ráda cachtá, zvlášť když vidí nějakýho pejska, to si do nich pravidelně lehá :o))) |
|
|
Iva 16.2.2006 13:33Re: Re: Kačere Ona je Andulka už rozumná, na rozdíl od některých třeštiprdel:-D, pokračujeme v mačkání palečků. Už jsem si stáhlado PC zimní fotky, hodím je do alba, ale stejně to tak nevyzní, jako když se v tom člověk musí pohybovat a navíc mám zase ducha ve foťáku :-(. Dám tam pro Vave i ty ptačí koule, doufám, že je v těch větvích najde:-), Chtělo by to teleobjektiv, no co aspoň mám něco |
|
|
Vave 16.2.2006 13:49To jste moc hodná, milá vo, že na mě myslíte! :o) Jen by mě zajímalo, co jste tam v tom vašem koutě provedli, že na vás pořád padá takové nadělení. :o)
Jak psala Kačer, tady prší a prší, a protože je půda promrzlá, jsou všude louže jako moře. U mě na zahrádce vylézají sněženky, ale mám strach, aby se mi neutopily. :o)
Kačenko, to jsi mi udělala radost s tou dobrou zprávou o Andulce! Jen tak dál! :o) Ebíšek musí být sladký vodníček! :o)
|
|
|
Lenka 17.2.2006 10:02Re: To jste moc hodná, milá vo, Jo prší a prší a prší...a do toho taje...my měli včera v kotelně 10 čísel vody, protože z horní zahrady tekly řeky voda...chudák manžel musel vzít krumpáč a v té zmrzlé půdě vykopat odvodňovací stružku...podle mě se z toho dává dohromady ještě teď, chudák.
Jo ad partner odmítající kočku - no já nevím, ale se zvířátkem doma musí imho souhlasit všichni členové rodiny a pokud je jeden tak velmi zásadně proti, že nepodlehne ani něžnému pohledu malého koťátka, těžko na něj nějaká lest bude fungovat :-((.
BTW u nás to bylo se psem taky tak, ale kamenem úrazu byla maminka, tátovi to bylo celkem jedno, protože věděl, že on se o psa starat nebude, ale maminka to naopak tušila naprosto opačně a byla velmi zásadně proti, ale když pak na ní malý jezevčíček vykoukl z krabice, byla jeho :-))). A dneska ? Doma má psy dva, sice na ně občas nadává, že pouští chlupy a tak, ale nedala by je.
|
|
|
Heduš 16.2.2006 11:03ahojky Lu!!! pěkně napínavé to vaše setkání bylo :o)) je fajn, že dopadlo takhle úplně nejlíp a Murphík statečně ovládá celou rodinu :-) myslela jsem si ale, že je Murphík tvůj a on je přitom bráchy! Jak šalamounské ;-))) |
|
|
Kateřina 16.2.2006 10:59Moc hezky se to četlo a skončilo to krásným happy endem! To u mne bylo hůř. Protože miluji kočky, chtěla jsem kocourka. Britského stříbrného, to byl vždycky můj sen. Manžel byl zatvrzele proti a tvrdil, že nám zvíře doma naruší život, že budeme na něj vázaní a nebudeme moci cestovat, že kočky ničí nábytek, ožírají kytky, šplhají po záclonách, smrdí a nevím, jaké ještě měl důvody. Jak je celkem nemluvný, v případě řešení případného kocourka v domácnosti měl pusu řádně proříznutou! Tak jsem si řekla, že na to půjdu "od lesa" a kocourka dostane k 50. narozeninám a bude to! Co s tím nadělá! Za chvíli budou spolu nejlepší kamarádi. A pokusila jsem se přemluvit pár našich kamarádů, hlavně jeho kamarádů, aby mu kočku dali oni, abych v tom já byla nevinně! Ani jeden z nich si netroufl to udělat. Zbylo to stejně na mně. Pořídila jsem přepravku pro cesty na chatu, WC hned 2x - domů i na chatu, misky, stelivo, hraček plnou tašku, konzervy a kotěcí granule a jela si pro kotě. Zaplatila, podepsala smlouvu a dovezla toho překrásného tvorečka domů. Když manžel přišel z kanceláře, byl takový poprask, že se celý dům divil, potažmo celá ulice, jak ten jemný nenápadný muž, který se jinak chová velmi decentně, umí řvát! Dopadlo to tak, jak jsem si nepřála - kotě putovalo zpátky k chovatelce, my jsme spolu začali komunikovat opětně až po několika měsících a všechno nakoupené pro chování kočičky je uskladněno ve sklepě! Manžel byl naprosto neoblomný, skoro nepříčetný, dnes je to téměř 10 let a mne to pořád ještě hrozně mrzí a pořád po kočičce toužím, ani by to nemusela být ta britská! Takže jsem ráda, že tento příběh dopadl jinak! |
|
|
Vakandi 16.2.2006 11:13Re: Moc hezky se to četlo Tak to jste anděl, já už bych s ním nebyla..... |
|
|
Kačer 16.2.2006 11:35Re: Re: Moc hezky se to četlo Vakandi :o) musím říct, že náš vztah s Brianem taky ze začátku musel projít zvířecí zkouškou. Brian totiž měl s Andulky a tenkrát i Honey respekt a stále zavíral dveře do ložnice, na což holky vůbec nebyly zvyklé. Tak když to udělal po třetí, tak jsem ho důrazně upozornila na to, že jestli chce, aby ho přijaly tak před nimi rozhodně nesmí dveře zavírat a jestli mu vadí, že psy leží u mé postele tak pak mezi námi není co řešit. Velice rychle to pochopil, Honey byla jeho miláček a minulý rok si více méně "vydupal" její štěně :o)) |
|
|
Vakandi 16.2.2006 13:27Re: Re: Re: Moc hezky se to četlo Kačere, to se mi mooc pěkně čte, moje "drahý polovička" si taky prošel zvířecím seznamování....a jak jsem poznala tak na Garfa ještě "kapku" žárlí  a to jsem mu sehnala taky kocourka, aby mu doma nebylo smutno. (Chlupatého krémového peršáka co ho už nemohla majitelka mít)
|
|
|
Vave 16.2.2006 11:17Re: Moc hezky se to četlo To je veliká škoda! Jedna ženská a jedna kočička mohly být už dávno šťastné!
|
|
|
Kačer 16.2.2006 11:31Re: Moc hezky se to četlo Taky si myslím, že je to škoda, ale snad není všem dnům konec a Vy přeci jen tu kočičí výbavičku upotřebíte. Třeba by manžel chtěl psa? :o) nejlépe si vybrat kočkopsa! |
|
|
Vakandi 16.2.2006 11:33Re: Re: Moc hezky se to četlo Jo, třeba basenjiho
|
|
|
Kateřina 16.2.2006 12:25Re: Re: Moc hezky se to četlo Ahojky, jste všichni moc fajn, že jste to se mnou takhle prožívali! Já už jsem to obrečela! Jsou horší věci na světě a třeba má i pravdu, zkomplikovalo by nám to život! Teď! Ale za pár jde do penze! A to mu pak nedaruju! Už vymýšlím, jak tu kočku domů propašovat a já na to určitě přijdu. Psa by nechtěl určitě, psů se děsně bojí, v dětství ho jeden známý psík pokousal na rukou a v obličeji a má z nich fobii dodnes, jedno, zda je to ratlík nebo bernský salašnický! Fakt je, že když mu sahal do misky, tak se to psékovi moc nepozdávalo a nechtěl tu kostičku vydat! A pravda také je, že britky jsou své, ale já už v tom mám naprosté jasno: vezmu si nějakou čičinu z útulku a "papíry" jí vyrobím ve spolupráci s počítačem a kopírkou. Když tu čtu ty dojemné příběhy o zachráněných šťastných kočičkách, je mi to jasné, jak to jednou dopadne. Od té doby, co jsem objevila zvířetník, pravidelně čtu! Takže vás všechny budu taky pravidelně informovat! A JEDNOU TO DOPADNE A KOČKA DOMA BUDE!!!! |
|
|
Vave 16.2.2006 12:30Re: Re: Re: Moc hezky se to četlo To je ale slovo Moc Vám držím palce
|
|
|
Iva 16.2.2006 12:31Kateřino držíme pěsti, nás taky mamka vyhodila se štěnětem, když jsme ho ségrou přitáhly dom.....A s přednostou s tím pokousáním, to je oblíbená rodinná historka. Lezla jsem taky, co by dvouletá, jozevčici do misky a ona mě rafla. Tak jsem se zdravě naštvala a pséka kousla taky :-D. |
|
|
Kačer 16.2.2006 13:22Re: Re: Re: Moc hezky se to četlo S kočičkou lze cestovat daleko lépe než s pejskem, navíc má tu výhodu, když je venku hnusně jako třeba dnes tak s ní ven nemusíte. Budu držet palce ať Vám to jako kočičímu pašerákovi vyjde. :o) Určitě časem nějaké opuštěné kočičce uděláte radost! |
|
|
Beňa 16.2.2006 11:37Re: Moc hezky se to četlo No tak tohle je teda o dooost horší než zarputilý otec... S někým se prostě nedá hnout , jak se říká, ani párem volů...Kateřino, z celého srdce Vám přeju, aby se Vám Vaše přání jednou splnilo a pevně věřím, že tomu tak i bude
|
|
|
Zdena bez psa 16.2.2006 11:53Re: Kateřino To je mi Vás opravdu líto. Znám tuto situaci na vlastní kůži. Moje maminka byla naprosto zásadně proti. Tak jsem si mohla pořídit první číču až před osmi roky. A to mám podezření, že se ti moji moulové nahrnuli do chodby s někým od bratra a byli dost brutálně vypakováni. Tělesné zranění jsem na nich neschledala, ale jejich chování, když mají vkročit na chodbu, mi ledacos prozradilo . Abych byla upřímná, nebyla ro u Vás ani šťastná volba. Britky nebývají ty nejmazlivější číči. Jsou to většinou suveréni, kteří se nijak neobtěžují se získáváním přízně. Musím Vám prozradit, že rozhodně nejste sama, kdo má takhle zaseklého partnera. Mám kamarádku v úplně stejné situaci. Sama jsem vděčná za to, že se přednosta s plyšáky tak skamarádil.
|
|
|
Bláža 16.2.2006 13:43Re: Re: Kateřino A které kočky jsou mazlivé?
Z dětství si pamatuju, že všechny takzvaně venkovní by mi klidně seděly na klíně hodiny a nechaly se hladit. Doma máme ruskou modrou a ta vyloženě nemá ráda, když si jí chceme vzít do náruče. Chvíli to s námi vydrží a pak chce pryč. Ona má ráda, když si vedle nás sama stoupne a my jí hladíme, když je volně to se jí líbí, nebo klidně vedle nás spí, ale jakoby měla fóbii z uzavřeného prostoru, nebo jak bych to popsala, objetí v náručí prostě nemusí...
|
|
|
Zdena bez psa 16.2.2006 14:20Re: Re: Re: Kateřino Tak se většinou chová i Mína. Pokud jí "netrhne" potom je přímo mazlící automat. Podbíhá mi pod dlaní a hladí se sama. Ale do náruče, nikdy. Prý má svoje nohy. Kdybych to nerespektovala, tak se ožene zasyčí a naznačí kousnutí. Ale Mouryn (a před ním Zrzek) jsou naprosto spolehliví. Udělám si kafe, do konvičky dám trochu mléka a Mouryn se řadí před dveřmi. Když spí,, tak ho trošku pošmudlám a na půl oka vzbudím. Pak si ho jako správná ježibaba přehgnu přes rameno a jdeme spolu do pokoje, kde se uvelebí na mých nohou, které si natáhnu do druhého křesla, a natáhne tlapky, i přední. Spustí motůrek a plíží se tlapkami k mému krku. Když ho začnu chválit a šmidlat mezi ušima, tváří se jako když je pověřen straaaašně důležitým úkolem, zahnad ode mne únavu. Ve finále dostane malinko mléka na talířek. Když ho ztrastá, pokračuje v plašení únavy. Mína je noční společnice. Vleze mi do postele, provede revizi pod dekou a pak se uvelebí a spíme. |
