Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dostavam se sem az ted ... tvoje obrazky mi vyvolavaji vzpominky na nase dovolene. Na Poelu bylo priserny horko, odrezky lübeckeho marcipanu prekvapily drahotou a ve Wismaru lilo. Ale i tak tam bylo vzdycky krasne!

my v Lübecku byli v neděli a marcipány měly naštěstí zavřeno Takže jsme domů dovezli babičkám dánské sušenky - taky děsně drahé... neboť místní

Krásné a zajímavé fotky, jako vždy. O královně Dagmar jsem kdysi dávno četla knihu a byla to moje oblíbená historická postava.

neměla to holka lehké - otec ji nejprve i s matkou odsunul zpátky do Míšně, pak se směla vrátit jen jako dobrá partie pro dánského krále... ten jí pak zrovna věrný nebyl...

Velice zajímavý článek z míst, kde jsem nikdy nebyla ( o smutném osudu Dagmar dánské také nevěděla nic). Pochvala za tolik skvělých fotek. Ovšem u té s medůzami jsem jen vykulila oči. Znám medůzy i odtud, ale ty se daly ve vodě snadno počítat - zato tohle... to je přímo medůzí zamoření. A také souhlasím, že trpajzlící poněkud povyrostli. Je ale moc fajn, že i tak se stále rádi přidají na společnou poznávací dovolenou.

fotek je od nás vždycky moc - chudák Lika... Ale zase mi je líto dát třeba z Ribe jen jednu... když tam bylo tolik zajímavých věcí (třeba sekačka na rákosí )

Páni, krásně jsem se s vámi prošla. Tahle místa tak nějak povšechně spíš znám, než neznám. Říkám si, že by nebylo špatné si to příležitostně zopakovat.

A Yoda je cestovatel profík (i s tou zmrzlinou).

Plovoucí sekačka rákosí je super! Akorát by mě zajímalo, co s tím posekaným rákosím dělají potom.

sekačka na vodě byla asi největší zážitek z Ribe . Kam se hrabe hrad a historické městečko a Markéta - tedy tady už Dagmar... Rákos zůstával ležet - jestli připlují i vodní hrábě jsme neviděli...

Tak na pracovním počítači mi vstup do diskuze dovolí jen přes bankovní identitu. Tak to teda ne. Zbyl mi mobil, uvidíme....

Mně to jde přes mobil hodně špatně. Busu zvědavá, jestli to tobě bude fungovat líp.

Ach moře... kór když se v něm dá koupat. Kde je konec řadám košatin obráceným k větru zády? Červené stavby mi připomenou Brno. Královnin příběh mě dojímá, zůstala laskavá, i když jí tam asi byla zima, svému novému domovu to zřejmě neměla za zlé... Krásně jsem se s Xerxovými prošla a na té jedné fotce - jak vyhlížíte ze zahrad na moře - jsem konečně viděla, jak jsou "trpajzlíci" velicí - tedy předpokládám, že ti mladí lidé po tvém boku jsou oni?

Trpaslíci jim vyrostli

Dobré ráno. Vysocí blonďatí Švédové a Švédky... Při pohledu na švédskou královskou rodinu si vždy říkám, že švédsky nevypadá ani jeden z nich, ještě tak princezna Madelaine je světlejší, ale ostatní moc té švédské blonďatosti nepobrali.

To je fakt

hezkou prázdninovou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům

Výjimečně mám i dneska dovolenou - na mytí oken, neb se ráda dívám do zahrady a nějak už byla skla méně průhledná... Ale i výletík dopolední se vejde do programu. A cestou autem budeme pomaličku plánovat Expedici na příští rok...

Zdravím při středě a chválím článek. Fotky jsou tradičně parádní. To roční plánování expedice je v článcích vidět. Kam všude nezabrousíte? Vychytané zajímavosti a přesuny dostatečně pomalé abyste viděli co nejvíc. My letos profrčeli na sever a zpátky, vždy 750km za den a neviděli ani čtvrtinu toho co Vy. Jednu krásnou čtvrť z červených cihel jsem objevila. Medůzy u Baltu můžu potvrdit. A ač většinu času jsme strávili ve Švédsku, nevšimla jsem si většího množství vysokých a blonďatých lidí než třeba v Liberci. Možná se na těch švédských dnech shlukovali záměrně.