28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

MLSOTNÍK: Kynuté růže

Kynuté růže resp. růžová buchta ohromí návštěvu zvanou; nečekanou a nezvanou návštěvu jimi nejspíš nepohostíte, páč příprava je piplačka.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Crossette 6.1.2023 19:39

Evo, přeji brzké vyléčení, jak ze chcípu, tak bolavého zubu (nedávno jsem sama zažila).

Recpet krásně popsaný, fotky lákavé, jsi kuchařka šikulka. Velmi mě zaujala výroba růží za tři koleček. Ty by se mohly jednotlivě naskládat do plechu na muffiny a upéci si jednotlivé růžičky.

Recept si uložím na "co kdyby někdy", ale péci zatím asi nebudu. To proto, že když manžel chodí nakupovat, často donese domů i nějaké pečivo "mimo nákupní papírek". Většinou jablečný koláč, ale vyjímkou nejsou ani zde oblíbené "Sticky buns" ("lepkavé buchty"). Jsou to podobně zakroucené kousky těsta (šneci) poskládané do formy jako buchty a zapečené. V točenci je cukr se skořicí ale lepkavé se jim říká proto, že těsto se klade do pekáčku, jehož dno bylo nejprve zalito vrstvou rozpuštěného cukru (medu), másla a sekaných ořechů. Hotové těsto se po vytažení nechá chvilku odležet, aby se spodní "podleva" vcucla, pak se to vyklopí na talíř a stále tekutý zbytek ze dna pro(pře)teče do buchet. Nebo tak, že se kousky těsta naskládají jen do vymazané formy a cukro-ořechová poleva se naleje svrchu přes buchty pár minut před dokončením pečení. Na stole si pak každý jednu teplou, lepkavou buchtu odtrhne. Ty, co manžel kupuje, jíme k snídani, kdy je ráno šoupnu na chvíli do vyhřáté trouby, aby zvláčněla ta spodní cukrová poleva a těsto se nahřálo. On je miluje, mě také chutnají, ale jedna mi úplně stačí, ani ne tak pro tu lepkavost (bez olizování prstů se skoro neobejdete), ale protože je to děsně sladké (normálně si ráno dávám do kafe trochu cukru, tyhle buchty ale zapíjím jen hořkým).

E. Schlittermann 6.1.2023 18:53

Dekuji za komentare, mile Zviretnice. Trhani zubu odlozeno, choroba trva, snad bude zitra lip. Hezky vikend preji

Z. Lika 6.1.2023 19:14

Jejda, taky už jsem doufala, že se to nějak vyjasní... Nadále držím palcepěsti.

Z. Jenny 6.1.2023 19:18

Tobě taky dobrý víkend a hlavně ať už je líp.R^V

Z. Jenny 6.1.2023 17:26

Dnes jsem tu pozdě, konečně jsem navštívila mládež a všechno to poobjímala.

Evo, tedy už jsem viděla mnoho druhů růži ale takovou jsem ještě neviděla. Vypadá krásně a hnedle bych ochutnala i ty další spletence. Určitě zkusím a udělám, jen co nám po svátcích trochu otrne. Díky! Raději se nebudu znovu dívat na fotodokumentaci asi bych vytáhla mouku a.... :-)R^V

Z. Janaba 6.1.2023 14:59

To jsou přímo umělecká díla, krásná, ale nic pro mou netrpělivost. U mne těsto a náplň stejná, rozválený čtverec, zavinutý po délce, rozříznutý taktéž a smotaný dohromady jako poslední copánek na vánočce. Ale myslím, že už to tu někdo také popisoval. Možná já?:-)

Jo, někde jsem četla, že špatně se vyvalující těsto zapříčiňuje těsto hodně vypracované. Po vyválení se jako dík radostně smrští do skoro původní placky. Ale nepsala jsem to já tady taky už kdysi? Ta paměť, ta paměť!:-/

A. Rgova 6.1.2023 13:57

Výsledky lahodí oku i slibují chuťovou radost:-). Já pekla několikrát něco podobného sluníčku. 4 placky, prořezávání a skládání - byla toho vělká květina. Úspěch to slavilo. Piplačka to tedy byla. U nás rád a dobře peče děda a ty dvojctihodné naposledy byly úžasné, dolů jablka navrh tvaroh. První tvarohový koláč co mi opravdu chutnal

Z. Yga 6.1.2023 9:19

Růžičková buchta vypadá skvěle, ale mi leňoši radši smotáme kringl - je to daleko méně pracnější. Ovšem vzhledově se té s růžemi nemůže rovnat. Díky za ukázku tvých šikovných rukou a neskutečné trpělivosti.

Jo a díky taky za inspiraci - zrovna jsem přemýšlela, co upíct, tak asi dojde na nějaké ty kynuté smotance V

Z. Lika 6.1.2023 9:14

Ještě mě napadlo, že kynutá těsta si dobře rozumějí s remoskou, takže pro mě další plus R^

T. Zana 6.1.2023 8:20

To je hezké a nejspíš i dobré:-)

Ty růže jsou se skořicí, to bych asi mohla. Jinak teda vyžaduju promazání něčím mokrým, neb suché buchty nerada;-)

T. Zana 6.1.2023 8:21

Jo a držím palce, ať chcípy všeho druhu zalezou!

Z. Lika 6.1.2023 7:25

Tahleta různě prořízlá kynutá těsta mě zajímají, zvlášť když jsou třeba s kakaem. S mákem jsem ještě nezkoušela, to mě zaujalo.

Růže jsou moc pěkné, nápadité, jdou asi rychle na odbyt :-) Moc děkuju za popis, byla jsem zvědavá, jak růžičky vineš - jestli jde o nějaké prořezávání a kroucení jako u toho sluníčka třeba. A on je to podobný postup jako u růžiček z cukrové hmoty na dort!

Evo, hlavně ať už je ti líp!

Z. Matylda 6.1.2023 7:21

Tohle jsem pekla jako estonský kringel, akorát že to byl spletenec.

Z. Xerxová 6.1.2023 6:10

hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

u nás se dělají zavinutce - neb je to podstatně rychlejší - vyválí se kynuté těsto - posype cukrem, skořicí, nahrubo nasekanými ořechy, kousky čokolády - zamotá se roláda a ta se nakrájí na díly. Ty se položí do pekáče (letokruhy nahoru), prolijí máslem jako buchty a upeče se to... Růžičky jsou hezké - ale piplačka jistě značná - zavinutce jsou rychle

E. Zvolánková 6.1.2023 7:12

Dělám něco podobného, jen bez té čokolády, což je ale dobrý nápad, takže to taky někdy zkusím takhle oživit.

Jinak dělat si tyhle dobrůtky doma mě napadlo kdysi, když jsem končila střední školu a při cestě do ní bývalo skvělé pekařství, kde se velmi podobné dobroty prodávaly pod názvem Švýcarka. Tehdy jsem se ale teprve vařit a péci učila a víc se tomu vlastně začala věnovat, až když jsem se seznámila se svou drahou polovičkou, který vařit i péci uměl a konkrétně těsta mě učil on, neb měl už za sebou praxi v pekárně.;-D

Z. Lika 6.1.2023 7:50

Mít doma chlapa, který umí péct, to je poklad R^

E. Beranová 6.1.2023 8:48

ano, to je - mohu potvrdit ;-) MLP peče úžasné moravské vdolečky ( po našem dvojctihodné koláčky). určitě by zvládl i jiné koláče, ale ty peču já :-) Evi, držíme tlapky, ať chcíp rychle odeženeš a zub se spraví...máš krásné a lákavé pečivo, až jsem dostala chuť taky něco zase upéct :-) recept na kynuté těsto mám po mojí mamince a ta ho dostala od mojí babičky - mám ho napsaný ve starém sešitu receptů ve verzích od obyčejného na slané škvarkové placky po slavnostnější na pouťové koláče a pod. při mísení si vždycky připadám jako Frau Schwarzenegger, leč výsledek stojí za to. jednou mne "čert popad" a zadělala jsem na vánočku z kila mouky, aby byla pěkně velká, to tedy bylo něco ;-D