ROZHLEDNÍK: Změna světového počasí
Oteplovací teorie podepřená statistickými údaji z různých zdrojů se nám snaží vsugerovat jak naše technická civilizace za posledních 200 let k tomuto úkazu značnou měrou přispěla. Možná, ale jen možná. V historii kuličky Země by pronikavé oteplení klimatu nebylo poprvé. A ta dřívější oteplení neměl homo sapiens na svědomí prostě proto, že zde ještě nebyl. 
Ať už to byl dopad obrovského bolidu do blízkosti Jukatánského poloostrova a nebo tektonická činnost, tak na základě opět statistických údajů, bylo takových, pro život na Zemi různých druhů živočichů katastrofálních oteplení několik. A to nebereme v potaz příhody kosmického rozsahu. Doslovně. Sluneční činnost, exploze blízké supernovy nebo průlet nějakého velkého kosmického tělesa v relativní blízkosti Země. Ostatně, co o tom víme?
Vědci různých vědních oborů se sice snaží seč mohou objevovat pravdy Boží a nebo chcete-li, přírodní zákony. Všeho a doslova. A svatý Grál veškerého tohoto snažení je nalezení teorie VŠEHO. Elegantní, jednoduchá matematická rovnice vysvětlující absolutně VŠE. Kterak z absolutně ničeho vznikla nesmírná energie, která se velikým třeskem změnila v nesmírnou hmotu, která se stále i doposud rozpíná až do nekonečna. Tedy vznik člověku známého vesmíru a vznik života s tím spojeného.
V posledních zhruba 100 letech se našlo pár vynikajících vědců, kteří postrčili kuličku tohoto poznání o kousek kupředu. Třeba pan Einstein, Planck, Hawking a podobně. Nyní zrovna začíná nabíhat dosud nejdražší experiment teoretické fyziky vůbec. Hedron collider co stál kolem šesti miliard dolarů a je vybudován pod Švýcarsko Francouzkou hranicí, nedaleko Ženevy, nám má objasnit mechaniku právě toho velkého třesku, kdy se energie změnila na hmotu. Pochopitelně se tohoto zmocnila média a už kreslí katastrofické scénáře, kterak se takto vytvoří černá díra, která se nekontrolovaně rozroste a pozře nejen celou Zemi a sluneční soustavu ale i celou naši galaxii. Žurnalisté mají opravdu bujnou fantazii. Pravdu se dovíme až 21. října 2008, kdy se toto zařízení má rozjet naplno.
Já si ale myslím, že to ale vypadá asi takto. Když matičce Zemi začnou někteří její tvorové být nepohodlní, tak se otřepe a zbaví se jich. Třeba dinosauři. Ti byli dominantní faunou po dobu pouhých 180 milionů let. Tedy v období mesozoickém, před 245 až 65 miliony lety. Pak vyhynuli a vědátoři se dodnes dohadují proč a jak. Pravděpodobně to bylo pronikavým zvýšením teploty životního prostředí. Ovšem to jsou jen dohady, protože se ani neví, zda byli tehdejší dinosauři, podobně jako nynější ještěrky a ještěři, chladnokrevní nebo teplokrevní jako my, savci. Se všemi biologickými implikacemi s tím spojenými. 
Takže: homo sapiens opruzuje matičku Zemi bratru nějakých 100 000 až 150 000 let za kterou se dovedl prosadit jako dominantní druh. A to ne ledajaký. Svým vysoce vyvinutým intelektem dovede přetvářet prostředí ke svému obrazu. A v tom je možná ten zádrhel. On ten obraz lidstva není zrovna moc pěkný na pohled. Když to jsou schopni uzřít někteří jedinci tohoto druhu, proč by si toho nemohla být vědoma sama matička Země? Proč by neměla začít s procesem zbavování se nepohodlného živočišného druhu, který ji prudí? Ale třeba je všechno úplně jinak.
Hysterie oteplování světového klimatu jaksi ztrácí na síle. Nové heslo nese jméno ZMĚNA klimatu. Ono to oteplování jaksi dobře nezapadá do schématu oteplovací teorie. Jako třeba letošní, právě a konečně skončená zima v Klokánii byla jednou z nestudenějších za velice dlouhou dobu. Srpen byl dokonce nejstudenější měsíc za posledních 64 let! Ještě 11. září jsme tu měli ráno pouhé 3°C, aby 13. září konečně dorazilo zdejší opožděné jaro a přes den bylo příjemných 30°C. Tedy krásný, prosluněný australský jarní den.
Dělo se to následovně. Zafoukalo od severo severo západu, tedy z pouští ve vnitrozemí a k nám dorazil suchý a teplý větřík, připomínající teplovzdušné topení. Relativní vlhkost vzduchu okamžitě klesla na zhruba 5 %, teplota stoupla na 30°C a nechráněná pokožka se napjala, rty okoraly. Pokud jste zrovna prali a věšeli sušit prádlo, tak než jste dověšeli, tak to první bylo vhodné sbírat, bylo suché. Stát se toto v plném létě, tak počasí jak vystřižené k požárům buše. Teplota by se pohybovala vysoko nad čtyřicítkou a vypařující se eukalyptový olej z korun stromů by se mísil se suchým a horkým vzduchem vytvářející výbušnou směs. Pak už stačí jen jiskérka nebo odhozená či rozbitá láhev v buši a je o zábavu postaráno.
Takže světové klima se sice pozvolna otepluje, ale ne všude a ne stále. Spíše se prohlubují změny mezi extrémním chladem a horkem. Uragány, cyklony, hurikány, tajfuny, tornáda a jiné klimatické lahůdky nabývají na síle a průvodních ničivých schopnostech. Salinita v oceánech klesá kvůli tajícím ledovcům. Tím však hrozí oslabení nebo úplné zastavení na salinitě založené "thermohaline circulation" (jakpak se to řekne správně česky?), která pohání mimo jiných i Golfský proud. Kdyby se toto stalo, tak by v Evropě nastala další doba ledová, která se v historii v podstatě kladně podepsala na vývoji tamní větve homo sapiens. Tedy ta poslední. Bylo jich několik. Co by to udělalo s nynější evropskou populací a si neodvažuji domyslet. Zamrzlé přístavy ve Středozemním moři zní asi trochu katastroficky, zrovna jako ledovec plazící se Moravskou Bránou ze severu na Hanou. Co bylo a může být znovu a dříve než se nadějeme. Podobná lahůdka se nachází i v oblasti Pacifiku pod názvem El Niňo a jeho opaku La Niňa.
V případu El Niňo se jedná o zeslabení studeného oceánského Peruánského proudu, zvaného též Humboldtův proud, a s tím související oteplení rovníkových pacifických vod. Toto periodické (trvající 2-7 let) extrémní oteplení (El Niňo) nebo ochlazení (La Niňa) rovníkových vod Pacifiku výrazně ovlivňuje počasí celého pacifického okraje, včetně Klokánie. Když je u vlády (El Niňo) tak máme v Klokánii období sucha a je-li tomu naopak a vládne-li La Niňa tak tu jsou zátopy a obnovují se tak zásoby podzemní vody. Takže kulička Země to má dobře zcuknuté. Když se klima z jakéhokoliv důvodu příliš ohřeje, tak začnou tát ledovce, stoupne hladina oceánů a moří, sníží se jejich salinita a mořské proudy, co vytvářejí světové počasí, se zpomalí nebo zastaví. V tu ránu nastane doba ledová, ze spousty vody z oceánů, moří a vodních srážek se vytvoří ledovce, klesne hladina moří a oceánů, zvýší se jejich salinita a mořské proudy začnou opět fungovat. Jestli stejným způsobem jak to bylo předešle nebo jinak, to asi ještě nikdo neví, ale začnou. Thermohaline circulation je neúprosný přírodní zákon, taková ta pravda Boží.
Takže žádná panika! I kdyby došlo k přílišnému oteplení světového klimatu, tak by následovala doba ledová a po ní opět teploučko. Sice by to všecko trvalo několik desítek tisíc let, a ke konci možná i bez, pro Zemi nežádoucího živočišného druhu homo sapiens, ale pro Zemi jako takovou jistě prospěšné a užitečné. Třeba to je její přirozený cyklus, o kterém zatím nevíme.
Foto: Golfský proud – mapa 1 a mapa 2, El Niňo, El Niňa
