Novoměstskou radnici a její věž jsem navštívila v době, kdy se tu v galerii ve věži konala výstava (6. 8. - 30. 8. 2026) maleb japonského umělce Komoriho Fumia a výtvarnice Olgy Yakubovské. Oba se ve své tvorbě inspirují japonskou kulturou a střídáním ročních období a přírodou. Komori Fumio pochází z Kjóta, kulturní metropole země, a tvoří tradiční technikou tušové malby na mokrý papír (sumi-e). Olga Yakubovskaya poznala Japonsko a tamní kulturu blíže během své návštěvy v r. 2016. Ve své tvorbě spojuje tuš, akvarel i akryl. Výstava ukazuje dvojí vnímání originálních uměleckých pohledů, propojených společným obdivem k přírodě.

A tak jsem vystoupala moderními točitými schody do druhého patra věže, kde byly malby vystaveny. Pak ještě o patro výš. A mezi prohlížením maleb jsem mohla také obdivovat historické dveře, jejich kování, malbu na stropě a stěnách reprezentativních místností, dlažbu, dřevěné trámy… a SCHODY do věže…

„Otevřené“ schody, tedy takové ty, kterými je vidět do prostoru, mi opravdu nedělají dobře. Ale zase, když jsem tu, tak to přece nevzdám (v tu chvíli jsem teprve náležitě ocenila rozhodnutí ponechat si tašky a trekingové hole uložené u slečny pokladní). A začala jsem stoupat vzhůru, přidržujíc se dřevěného zábradlí na pravé straně schodů. Místy byl prostor mezi schodištěm a vnitřní „prázdnotou“ opatřen kovovým pletivem. Schody byly různě více nebo méně prošlapané.

Cestou nahoru, na jednom odpočívadle, jsem si všimla tzv. prévetu. Po několika „otočkách“ jsem vystoupala až na plošinu věže, odkud je krásný panoramatický pohled na střed Prahy. Doporučuji se sem někdy zajít podívat. Opět vzhledem k času návštěvy, 17:00, nebyl tu nikde nikdo. Po obchůzce plošiny a pořízení patřičných fotek jsem se vydala na sestup. A poctivě spočítala historické dřevěné schody (moderní v nižších poschodích věže jsem nepočítala) – a je jich, hádejte kolik? 140 vzhůru, 140 dolů – a moje bolavé koleno i kyčelní kloub to daly!!!

A teď něco o historii samotné věže:

Novoměstská radnice (německy Neustädter Rathaus) se řadí k nejvýznamnějším gotickým stavbám na Novém Městě pražském, vybudovaným za vlády Karla IV. Jeho přáním bylo, aby Karlovo náměstí, tehdejší Dobytčí trh se stalo nejen významným obchodním centrem, ale i důstojným protějškem náměstí Staroměstského.

Poté, co Novému Městu bylo povoleno Karlem IV. pořádat pravidelné trhy, byla radnice opatřena „pražským loktem“, který je umístěn na průčelí východního křídla (Vodičkova ul.). Jde o délkovou míru, která činí 591,4 mm.

Radnici tvoří několik budov. Nejstarší je východní křídlo (1377-1398); jižní křídlo (1411-1418), kde se dochoval dvojlodní sál o šesti klenutých polích, které nesou dva válcovité pilíře. Síň je 23 m dlouhá, 11 m široká a výška stropu dosahuje 7 m.

Výhled z věže

Samotná radniční věž byla založena r. 1451 a je umístěna v jihovýchodním nároží (tvoří roh Vodičkovy ul. a Karlova nám.). Je vysoká 69 m a má 6 podlaží. Celkový počet schodů na její vrchol je 221. Svého času věž plnila funkci protipožární strážnice. V přízemí bývala věznice (mimo jiné zde pobývali vůdce rebelujících Chodů, Jan Sladký Kozina; účastníci revoluce z r. 1848 a probíhal zde proces se členy spolku Omladina). Gotická sloupová síň s klenbou je největší nesakrální prostor vrcholné gotiky, který se v Čechách dochoval. V prvním patře je gotická (později barokně upravená) kaple Nanebevzetí Panny Marie a Sv. Václava (kaple sloužila i jako poslední útočiště odsouzencům na smrt). V nejvyšším patře (od r. 1738) pak byl byt hlásného. Z ochozu hlásný vytruboval hodiny. Po požáru v r. 1559 byla postavena křídla západní a severní. Vznikla tak kompletní budova se čtyřmi křídly, arkádovým dvorem a s věží v jihovýchodním nároží.

Momentem, na který si nejspíš vzpomene valná většina z nás, je První pražská defenestrace (30. července 1419) Po kázání Jana Želivského v chrámu Panny Marie Sněžné se dav vedený Želivským vydal právě před Novoměstskou radnici požadovat propuštění vězněných stoupenců přijímání podobojí. Jak celá událost proběhla, co ji vyprovokovalo, je dnes těžko říct – výsledkem útoku byli konšelé vyhození okny a ubití. R. 1483 se tu odehrála i Druhá pražská defenestrace.

První novodobé úpravy probíhaly kolem let 1958-1959. R. 1962 byla radnice prohlášena za Národní kulturní památku. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla podle projektu Václava Girsy v letech1976-1996.

V současnosti se tu konají svatební obřady, výstavy, koncerty aj. kulturní, či společenské akce, v gotickém Mázhausu, v Konšelském salonku s dřevěným malovaným stropem, ve Velkém sále s manýristickými freskami, v Recepčních salóncích spojených s Kavárnou, v Galerii věže a v Galerii v přízemí. K podobným akcím bývá někdy využito i nádvoří nebo vinárna v suterénu. Ve II. patře tu probíhá dlouhodobá Neviditelná výstava. V bývalém bytě věžníka je od r. 2013 umístěna stálá výstava o historii Nového města, jeho radnice a přilehlého Karlova náměstí. Výstavu tvoří kopie historických rytin z archivu Muzea hl. m. Prahy. Přes zimu – od prosince do března – je věž uzavřena.

Zdroje: Odkaz Odkaz Odkaz Odkaz

Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.