Dalším hodně zajímavým objektem v Praze je stará čistírna odpadních vod v Bubenči, která se v r. 1991 stala kulturní památkou a r. 2010 byla prohlášena národní kulturní památkou a patří mezi nejvýznamnější industriální budovy v Evropě. Jde o poslední článek systematické stokové pražské sítě. Výstavba probíhala v letech 1901-1906, zkušební provoz byl zahájen 27. června 1906. Celkové náklady na stavbu, vč. technologie představovaly 2 331 778 korun rakouských. Autorem projektu kanalizace i návrhu technických parametrů objektu byl sir W. H. Lindley. Čistírna fungovala do r. 1967, ale i poté byly některé nádrže využívány k manipulaci s kaly až do r. 1983.

Mechanické čištění odpadní vody se dělilo na tři hlavní části: splašky nejprve protékaly pevnými česly, tzv. mřížovím, pro odstranění hrubých nečistot, ty byly poté ručně stírány. Další část čištění: usazování štěrku a písku v lapáku písku, o velikosti 34mx12m a hloubce 5-6 m. Písek byl následně odčerpáván a čištěn. Konečná část představovala usazování jemného kalu v 10 usazovacích nádržích. Kaly byly používány jako hnojiva.

Dovnitř

Modernizace čistírny proběhla v r. 1927, z důvodu potřeby zvýšení kapacity čistícího procesu. Byla postavena nová česlovna, nový trojdílný lapač písku a další čtyři usazovací nádrže. Další rekonstrukcí čistírna prošla v r. 1947, v té době již kapacitně nestačila a část vody, nečištěná, odtékala do Vltavy. Proto bylo r. 1954 přistoupeno ke stavbě nové Ústřední čistírny odpadních vod Praha, která se nalézá nedaleko, na Císařském ostrově a byla dokončena v letech 1966-1967. Elektrifikace čistírny proběhla ve 20. letech 20. století.

V současnosti je budova přístupná veřejnosti po celý rok, denně se konají prohlídky s výkladem, je tu možnost prohlédnout si dochované původní parní stroje a jiná funkční vybavení. Spolu s průvodcem jsme si prohlédli jednotlivé podzemní štoly, z jedné strany na druhou jsme se za pomoci vesel a ochotných zástupců mužské části výpravy přepravili na lodi, hloubka vody v tomto kanálu je kolem 5 – 6 m. A zájemci, kterým by se snad zdálo adrenalinu málo, se mohou objednat na jištěný výstup na ventilační komín.

Uvnitř

V areálu je kavárna Café Továrna a sezónní Stokabar ve stodole, kde se po prohlídce můžete příjemně občerstvit.

Obešla jsem si následně ještě sousední objekty, přešla most přes řeku až k nedaleké nové čistírně, užila si zapadající sluníčko, industriální lampy, početla si v různých zajímavostech na plakátech, umístěných na zábradlí mostu, nafotila celý areál z dálky a vydala se cestou podél řeky, kde vedle sebe posedávaly kachní rodinky spolu s nutriemi. Pak už jen kousek k zastávce tramvaje č. 18 a s přestupem na Staroměstské na č. 17, domů, do Modřan…

Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.