ROZHLEDNÍK: Správné krmení psů a koček (4)
Základním problémem je, že navzdory dosaženým vědeckým pokrokům v oblasti výzkumu výživy je v tomto směru stále mnoho neprobádaného a tak ani na vědecké úrovni není možné v současnosti definovat skutečně plnohodnotnou komerční náhradu přirozené potravy domácích zvířat se všemi souvislostmi. Dokonce i ověřené výsledky výzkumů se častokrát uplatňují v praxi až po velmi dlouhé době. 
Krmivářské normy jsou volnější v porovnání s normami potravinářského průmyslu a jejich změny jsou tak opožděné, že někteří výrobci krmiv upravují receptury svých výrobků na základě nátlaku veřejnosti dřív, než je k tomu přinutí norma. Benevolentnost norem dále způsobuje, že i když jsou výrobci povinni uvádět na obalech krmiv složení svých výrobků, v praxi bývá tato povinnost splněna jen symbolicky nebo zavádějícím způsobem. Mezi informace s nízkou informační hodnotou patří na obalech uvedená chemická analýza.
Chemická analýza
Problémem chemické analýzy krmiv je fakt, že v prostoru krmivářských norem dokáže moderní chemie velmi šikovně manévrovat a výrobci dokážou plnit normou předepsané obsahy složek krmiva různými způsoby. Většinu majitelů domácích miláčků by napadlo využít kvalitní, ale bohužel drahé přírodní suroviny. Většina "šikovných" výrobců si ale vybere lacinější, méně kvalitní a častokrát syntetické alternativy, které jim pomůžou snížit výrobní náklady a zvýšit tak zisk.
Běžně realizovaná chemická analýza krmiv tyto triky neodhalí, protože se standardně zajímá jen o hrubý procentuální obsah požadovaných látek bez ohledu na jejich původ, kvalitu a skutečnou využitelnost v trávicím systému zvířete. V porovnávání chemických analýz též vzniká další rozdíl v tom, jestli se jedná o suché nebo konzervované krmivo, protože suché krmivo obvykle dosahuje okolo 10 % vlhkosti, konzervované 80 % vlhkosti a může tak vznikat významný rozdíl ve skutečném obsahu složek přepočítaných na sušinu krmiva.
Jedinou orientační informací pro nás tedy bude jen předpoklad, že nejvhodnější krmivo pro našeho masožravce bude obsahovat významný podíl bílkovin (proteinů, dusíkatých látek, N-látek) a co nejnižší obsah nepotřebných sacharidů (polysacharidů, cukrů, škrobů). Tím se alespoň teoreticky přiblížíme ke složení přirozené potravy masožravců.
Všeobecně je však potřeba vnímat a hodnotit chemické analýzy uváděné na obalech krmiv jen okrajově, protože i krmivo s ideálním poměrem bílkovin, tuků a sacharidů může být vyrobené z nevhodných, případně až nebezpečných surovin pro zdraví zvířete. Víc pozornosti je proto potřeba soustředit na samotné zdroje jednotlivých složek krmiva.
Složení
I studium složení krmiva se podobá detektivní práci, protože výrobci umí mnoho triků, jak zvýraznit to, co spotřebitel hledá a zneviditelnit to, čeho se chce spotřebitel vyvarovat. Základní povinností výrobců je uvádět ve složení suroviny v pořadí od nejvýznamnějšího zastoupení v objemu, po nejméně zastoupené složky. V tomto směru musíme dávat pozor zejména na následné praktiky.
1. Aby na prvních pozicích nefigurovaly nevhodné náhrady přirozené stravy, výrobci v seznamu rozdělí ten samý surovinový zdroj na více odlišně pojmenovaných složek, které se jako jednotlivě vyjmenované přesunou v seznamu na méně zastoupené pozice. Mezi nejčastěji používanými jsou různé druhy obilnin anebo různě označené produkty té samé plodiny. Například na originálním balení najdete "wheat flour"a zároveň "ground wheat" (produkty z pšenice - wheat) nebo "corn meal" a zároveň "ground vellow corn" a "corn bran" (produkty z kukuřice - corn), případně "brewers rice" a "rice flour" (výrobky z rýže - rice) a jiné.
Velmi často výrobce např. na zakrytí velkého množství kukuřice v krmivu uvede v textu kukuřici, kukuřičný gluten, kukuřičnou moučku, kukuřičný šrot... V rozhozeném pořadí, aby ho nemusel uvést na prvém či druhém místě v pořadí množství. Tyto produkty mají většinou společné to, že pocházejí z laciných odpadních produktů mlýnů, pivovarů, lihovarů, cukrovarů apod., jejich zkrmování masožravci je nevhodné kvůli nízké stravitelnosti (kukuřice), obsahu alergenů (gluten, sója) a navzdory tomu, že se v pořadí na seznamu jednotlivě nacházejí na nižších příčkách, jejich součet obsahu by je v objemovém zastoupení krmiva vynesl suverénně na první pozice.
2. Přesný opak platí u živočišných surovin, kde jsou výrobci zvyklí uvést na předních místech všeobecně pojmenovaná zvířata bez jakéhokoliv dalšího popisu, např. "chicken" (kuřecí), "lamb" (jehněčí), "turkey" (krocan), přitom se obvykle jedná o podíl masa včetně jeho přirozené vlhkosti (obsah vody v syrovém mase je přibližně 60 %). Po odstranění vody ve výrobním procesu se tak stane, že ve výsledném krmení bude zastoupení živočišných produktů omnoho menší a ve skutečném seznamu složení by se tato složka mohla propadnout na nižší - méně důležité příčky.
Zkrátka, chce-li se krmivo nejen tvářit jako superprémiové, nemělo by být na prvním místě uvedeno obilí (snad s výjimkou krmiva light, senior). To znamená, že na prvním místě bychom měli nalézt deklaraci typu kuřecí moučka, rybí moučka, jehněčí moučka. V žádném případě bychom na prvních místech neměli nalézt v textu něco jako vedlejší produkty živočišného původu, masové deriváty a podobně.
3. Výrobci nejsou nucení při jednotlivých položkách ve složení uvádět jejich procentní složení, takže je běžnou praxí, že přibližně prvních pět vyjmenovaných položek v pořadí tvoří s vysokou pravděpodobností drtivou většinu objemu výsledného krmiva. Pokud tedy najdete zajímavé položky složení na nižších pozicích ve složení, považujte jejich skutečný podíl v krmivu za zanedbatelný. Jestli se navíc výrobce v rozpisu složení krmiva až příliš uskrovňuje a složení obsahuje jen velmi všeobecně formulovaný seznam surovin, takovému krmivu se zdaleka vyhněte.
Věřte nevěřte...
Určit přesné složení krmiva na základě popisu na obalu anebo z marketingových materiálů prakticky není možné a jediný způsob, jak si vybrat nejvhodnější komerční krmení je pokusit se alespoň odhadnout, zda jsou všechny uváděné informace od výrobce ve vzájemném souladu, případně adresovat otázky k nejasně uvedenému složení přímo výrobci. 
Jestli například výrobce uvádí v krmivu námi upřednostňovaný vysoký podíl živočišných produktů, musí se to projevit v tom, že co nejvíc složek na začátku seznamu složení bude skutečně živočišného původu a v chemické analýze krmiva bude uveden vysoký podíl bílkovin a nízký podíl sacharidů. V opačném případě je možné, že dobře vypadající podíl bílkovin je dosažen použitím levnějších obilnin, které nejen zvýší v krmivu podíl nežádoucích polysacharidů (škrobů), ale kvůli snížené schopnosti masožravců zpracovat rostlinné bílkoviny se krmivo stává hůře stravitelné. Bohužel neexistuje kvalitní a levné krmivo. Méně kvalitními lacinými krmivy negativně ovlivňujeme zdravotní stav koček a psů a ve finančním vyjádření nás tak laciné krmivo stojí ve skutečnosti mnohem víc kvůli potřebě zkrmovat větší množství, nepočítaje potenciální náklady na veterinární péči zvířete žijícího na výživově chudé stravě.
Jedinou možnou obranou je určitá minimální míra vzdělanosti a informovanosti nejširší chovatelské veřejnosti. V patnáctikilovém balení superprémiového krmiva může být při shodném obsahu bílkovin 2,25 kg masa stejně jako 30 kg. Pětatřicetikilový pes tak buď musí vyjít s 60 g masa na den obsaženými v 400 g granulí, nebo může být královsky nakrmen celými 800 g masa ve stejné dávce na den. Tristní je, že první krmivo může být dražší, než druhé!
Jak číst v seznamu složení a přísad
Maso -je čisté maso poražených zvířat. Za maso považujeme kosterní sval, jazyk, bránici, srdce, část tuku a kůže, šlachy, nervy a krevní cesty spolu s masem. Vedlejší produkty z masa - jsou čisté části poražených zvířat, nenacházejí se uvnitř masa, jsou to plíce, slezina, játra, mozek, ledviny, krev, žaludek, střeva bez obsahu. Nezahrnují vlasy, rohy, zuby, kopyta. Vedlejší produkty z drůbeže - hlavy, nohy, vnitřní orgány (srdce, plíce, játra, ledviny, břicho, střeva). Neobsahují peří. Rybí moučka - je vyčištěné mleté tkanivo celých zpracovaných ryb, nebo rybího odpadu bez oleje. Tuk z hovězího masa - je čistý hovězí tuk.
Cereálie - zralá zrna vyšlechtěných odrůd. Kukuřičný gluten - sušený vedlejší výrobek při výrobě kukuřičného škrobu. Pšeničné klíčky - vedlejší produkt při mletí mouky. Zlomková rýže - malá, nebo poškozená zrna při leštění rýže. Hnědá rýže - neloupaná rýže podporuje činnost střev a udržuje stabilní hladinu cukru v krvi. Přírodní rýže je významným zdrojem vitaminu B1.
Extrakt sóji - extrakt sojových zrn, vzniká jako vedlejší produkt při výrobě sojového oleje. BHA - ochranný konzervant tuků. Ethoxyquin - je chemický konzervační prostředek. Tocoferol - vitamin E - přírodní ochranný prostředek. V krmivu sledujte množství uhlohydrátů, které jeneméně důležité, než tuky a bílkoviny. Uhlohydráty jsou hlavním zdrojem energie. Rozdělují se na stravitelné jednoduché cukry, škroby a nestravitelnou vlákninu.
Cukry nebo jednoduché uhlohydráty nalezneme například v ovoci a v mléku. Škroby jsou obsaženy v obilninách a v některé kořenové zelenině, například v bramborách. Vláknina vytváří objem a podporuje normální funkci trávicího systému. Podíváme-li se na jídelníček kočkovitých šelem, zjišťujeme, že množství uhlohydrátů je mnohem nižší, než u šelem psovitých, dokonce u koček volně žijících se uvádí jen okolo 5 % z celkové stravy.
Vařené formy uhlohydrátů (rýže, oves, pšenice, kukuřice, ječmen) používané ve většině průmyslových krmiv jsou lehce stravitelné, naopak celá syrová zrna jsou téměř nestravitelná. Škrobovité uhlohydráty (syrové brambory, banán) jsou pro kočku téměř nestravitelné a mohou vyvolat zažívací obtíže. Bramborové úsušky přidávané do dietních krmiv jsou však technologicky zpracovány tak, že jsou vhodnou a nealergizující surovinou zejména v psím krmivu.
Požadujte
Požadujte údaj, kolik masa výrobce používá k výrobě 100g granulí, nebo jaký podíl bílkovin v krmivu pochází z masa. Sledujte podíl živočišných bílkovin v balení. Chtějte vědět původ surovin v krmivu, a zda je výrobce schopen doložit zemi původu. Všímejte si složení krmiva.
VHODNÁ KRMIVA - Kritéria výběru
1. Jednodruhová masová moučka, sušené maso
Pokud je deklarováno maso jako čerstvé, pak musí být následováno dalšími druhy masa a minimálně jedním druhem masové moučky nebo sušeného masa na jednom z předních míst, jen tak lze dosáhnout převahy bílkovin živočišného původu v krmivu. Výjimkou jsou receptury pracující s bramborami jako jediným zdrojem škrobů, tam může být masová moučka, sušené maso uvedeno na druhém místě a přesto je možné dosáhnout v krmivu výrazné převahy bílkovin živočišného původu. (Uvádí se, že dobré granule by měly mít podíl živočišných bílkovin na celkové deklaraci bílkovin v krmivu nejméně 50 %).
Vzhledem k obsahu bílkovin bychom měli považovat za základ, co pes dělá a jak je starý. Štěně v růstu, mladý pes, obří plemeno a pes v zátěži či velmi aktivní pes si může dovolit vyšší příjem živočišných bílkovin. Na druhou stranu psům, kteří nejsou v zátěži a starším není vhodné podávat vysoko-proteinová krmiva, krmiva kategorie Performance, z důvodu nežádoucího zatěžování trávicího systému. Dokonce u fen může dojít u ke spouštění nežádoucích laktací atd. Proto, že bílkoviny (přesněji stavební kameny aminokyseliny) se dají zužitkovat na energii (metabolity podobné cukru), ale je to méně energeticky výtěžné, (část energie se spotřebuje na rozložení aminokyselin) a proto, že je to zatěžující na ledviny (víc odpadních dusíkatých látek), bychom se u psa v zátěži nemuseli bránit ani cukrům na rychlou regeneraci a rozštěpeným cukrům.
Původní škrob z mouky, rýže nebo kukuřice je hůře stravitelný, ale vařením se naštípe na kratší řetězce, které pes zužitkuje. Kromě toho existují živočišné škroby, které jsou hlavně ve vnitřnostech. Při krmení musíme zohledňovat i momentální zdravotní stav. Takže majitel musí vybírat krmivo dle komplexních požadavků a aktuálních potřeb.
2. Jasné určení všech surovin
Všechny suroviny musí být jasně určené - takže např. "rýže", nikoliv jen "obiloviny".
3. Jasně uvedené zdroje škrobů
Od nejlépe stravitelných k nejhůře stravitelným platí toto pořadí: tapioka, brambory, proso, amarant, rýže, oves, ječmen, kukuřice, pšenice. Čím méně škrobů v krmivu, tím lépe, hodnota do 30 % je špičková, 30-50 % je průměrná, nad 50 % podprůměrná a pro psa a kočku nevhodná.
4. Jasně uvedené zdroje tuků
Zdroje tuků - kuřecí, rybí - nikoliv oleje jako hlavní zdroje tuků, další složky pro pestrou přírodní výživu - zelenina, ovoce, bylinky.
5. Jasně uvedené enzymy
Přibližují tepelně zpracovanou stravu stravě syrové
6. Jasně uvedené potravní doplňky
Kompletní spektrum vitamínů, minerálů a stopových prvků, probiotika, vláknina, kloubní podpora, MSM.
NEVHODNÁ KRMIVA - Kritéria výběru
1. Maso je deklarováno pouze v čerstvé podobě (vysvětlovali jsme si, že čerstvé maso má asi 60 % vody a po zpracování a zbavení vody tak v krmivu moc masa nezbude)
2. Uvedeny jsou pouze suroviny nízké výživové hodnoty, jako jsou sója, bílkovinné hydrolyzáty a koncentráty, vedlejší živočišné, tzv. kafilerní produkty (=zobáky, pařáty, krev, střeva s obsahem) a rostlinné produkty (= zbytky z průmyslového zpracování řepky, kukuřice, apod.).
Vysvětlení - Problém je, že pes, kočka (i člověk) dokáže z aminokyselin dostat energii, ale složitě a za cenu velké zátěže ledvin. Proto si šelma "pomáhá" sacharidy z žaludku kořisti. A proto přídavek střev s obsahem nebo pařátů a podobně do krmení není v principu chyba. Ovšem přidat, to znamená, že by měly být v nějakém poměru a ne převažovat.
3. Rostlinné oleje - obsahují Omega kyseliny v neaktivní formě na rozdíl od tuků živočišných.
4. Barviva a konzervanty na chemické bázi (BHA, BHT, propyllgalát, sorban draselný) někdy skryté za termín "doplňkové látky povolené v EU". Žádný chemický konzervant zdraví neprospívá, bohužel se jim dnes těžko vyhneme i u humánní potravy. Pokud si můžeme vybrat je lepší konzervace přírodními látkami, např, vitaminem E (tokoferoly), vitaminem C, což jsou antioxidanty. Čím větší podíl vlhkosti v suchém krmivu (nad 10 %), tím větší je potřeba krmivo konzervovat chemicky, protože jinak rychleji podlehne zkáze. To právě platí u různých pamlsků a odměn průmyslově vyráběných.
Pokračování průvodce krmením na vás čeká v dalším díle.
Tento seriál o krmení masožravců vznikl s laskavým svolením www.mackysos.sk .
Poměrně obsáhlé informace o výživě vyšly v časopisu Svět psů č. 9/2008.
Konzultaci k tématu mi poskytla EvaŽ.
Přeložila, upravila a doplnila: Lenka Blažková