Druhou ataku akutního šílenství zmíněný specialista prožije poté, co otevře noviny a zjistí, že se mluví o bacilu chřipky, séru Tamiflu a dalších nesmyslech.

Již dávno jsem vzdala představu, že by bylo možné dělat novinovou osvětu. Ano, existují výjimeční novináři, kteří článek redakčně nezkrátí a nezkreslí. Takové známe a některým občas poskytneme informace. Nicméně významná, nebo alespoň viditelnější část novinářů hledá senzace, ne informace. Tak zkusím dělat osvětu na tomto ctěném fóru.

Chřipka je virové onemocnění. Abychom tuto jednoduchou větu pochopili v celém důsledku, je nutné si vysvětli některé pojmy.

Virus

Virus je nejmenší část živé hmoty. On je tak jednoduchý, že se stále vedou spory, zda je to vůbec živý organismus. Je to vlastně jen kousek genetické informace v obalu z bílkovin případně v dalších obalech. Virus se mimo hostitelskou buňku jako živý nechová. Nepřijímá potravu, nemnoží se. Když najde vhodnou hostitelskou buňku, vnikne dovnitř, odhodí svůj bílkovinný obal a genetická informace viru přinutí buňku, aby začala produkovat nové viry.

Každý virus používá svůj kód k tomu, aby se do buňky dostal. Proto jsou specializované viry lidské, psí, hovězí, rostlinné, dokonce i bakterie mohou být napadeny viry. Protože ten vstupní kód, nazývaný receptor, je velmi specifický, je většina virů specializovaných na jeden živočišný druh, případně na několik málo druhů.

Jen některé viry používají takový receptor, který má více živočišných druhů a je schopno infikovat širokou škálu hostitelů. Ze známých virů je to vzteklina a do určité míry i viry chřipky. Na žádný virus nepůsobí antibiotika. Antibiotika jsou léky proti bakteriálním infekcím a na chřipku se dají použít jen v případě, že se jimi léčí bakteriální komplikace.

Chřipka

Chřipka je závažné virové onemocnění. Čeština, byť jazyk celkem bohatý, používá pojem chřipka pro jakékoliv onemocnění dýchacích cest, od rýmy po těžké infekce. Angličtina rozlišuje "flu"- chřipku a "common cold" - ostatní takzvaná nachlazení.

Chřipka začíná vždy vysokou teplotou (nezřídka 40 stupňů), bolestí svalů, kloubů, hlavy. Jen málokdo dokáže chřipku přecházet, ono dělá potíže i chodit, natož něco dělat. Většinou na začátku není rýma ani kašel, kašel přichází až po několika dnech. Vzácněji může být průjem (ale není typický).

Kdežto ostatní "chřipky" sice znepříjemní život, ale příznaky se dají různými medikamenty zmírnit natolik, že lze onemocnění přecházet. Mohou být s teplotami i bez nich, příznaky se mohou lišit. Původců je několik desítek a onemocnění se může opakovat i několikrát za rok. Klasickou chřipku má člověk maximálně jednou za 5-8 let.

Chřipkové viry

Viry chřipky jsou zajímavá skupina. Pro průnik do buněk využívají mechanizmy, které se vyskytují u více živočišných druhů. Ale přestože jsou jejich kódy podobné, jsou natolik specifické, že ptačí kmeny jsou jen obtížně přenosné na člověka a naopak. Lze si to představit jako klíče, které jdou k jednomu typu zámku a k jinému jen vzácně, i když se může náhodou takový zámek vyskytnout.

Proto je spousta kmenů ptačích, ale i koňských, prasečích nebo lidských, které zůstávají věrné svému původnímu hostiteli. Někdy se ale může stát "nehoda". Prase je nejcitlivější k různým virům. A může se stát, že se infikuje dvěma různými kmeny chřipky. Ty kmeny se pak v prasečích buňkách "promíchají" a výsledkem může být neživotaschopný mutant, nebo naopak nový virus. Vlastnosti nového viru nelze předvídat.

I když antibiotika na viry nepůsobí, existuje léčba. Jsou k dispozici protivirové léky, které zlepší průběh infekce a sníží riziko komplikací. Nejznámější je Tamiflu, existuje Relenza, která má podobný účinek. Dají se použít k léčbě chřipky, ne ostatních chřipce podobných infekcí. Nemá cenu je brát "preventivně", při delším podávání nejsou úplně neškodné.

Ptačí chřipka

Ptačích kmenů je nejvíce. V naprosté většině nejsou na člověka přenosné. V roce 1998 se poprvé objevil kmen "ptačí chřipky" H5N1, který se přenášel z drůbeže na člověka a způsoboval velmi závažná onemocnění.

Dovolím si malou odbočku. Viry chřipky se označují písmeny H a N s nějakým číslem. H značí hemaglutinin, tedy hlavní "klíč", kterým se virus dostává do buňky. N je neuraminidáza, struktura, která pomáhá viru překonávat hlen v dýchacích cestách. Tyto dvě struktury jsou typické pro každý kmen viru a proti nim dělá infikovaný tvor protilátky.

Po infekci máme protilátky jen proti těm konkrétním H a N, které byly v našem viru. Pokud začne kolovat nový virus s jinými H a N, jsme bezbranní. To je důvod, proč virology zvířecí kmeny zajímají, jsou zdrojem "nových" H a N.

Výše zmíněný virus ptačí chřipky sice i po deseti letech zůstal určitým rizikem, ale nenaučil se přenášet z člověka na člověka. Proto infekce, i když závažné, jsou vzácné.

Prasečí (Mexická) chřipka

Letos vznikl nový virus H1N1, takzvané prasečí, nebo mexické chřipky. Tento virus se dokázal přizpůsobit mezilidskému přenosu a začal se šířit. Má několik nepříjemných vlastností.

Šíří se stejně snadno, jako sezónní viry. Dokáže infikovat více osob, než sezónní chřipka, protože proti němu nikdo není imunní, virus je v populaci nový. A tím, jak je nový, se neví, jak se bude dále chovat. Zatím se nechová nijak dramaticky. Podobně jako sezónní chřipka zabíjí "jen" méně než 0,5 % infikovaných a to hlavně osoby s nějakými jinými vážnějšími chorobami.

Jenže zatím je infikováno přes 30 tisíc osob a počty se v některých zemích zvyšují na 2-4 násobky za týden. V jiných zemích je klid. Dokud budou jen tisíce infikovaných, nic se neděje. Problémy lze očekávat na podzim, kdy se chřipka na severní polokouli šíří snáze.

Záleží na tom, jak se bude měnit infekčnost viru. Zvýší se? Sníží se? Bude možné zabrzdit epidemii očkovací látkou? Vyhasne epidemie sama? V současné době jsou všechny možnosti otevřené.

Zatím u nás není důvod k panice. Svět je propojen, je výborná informovanost. V Evropě se toho zatím mnoho neděje. Řada lidí má pocit, že je to jen humbuk, aby farmaceutické firmy vydělaly. Ale... Budu citovat odborníka - epidemiologa z Rakouska: "Máme požárníky? Máme. A skutečně si myslíme, že zítra vypukne velký požár? Doufáme, že ne, že hořet nebude. Přesto si své požárníky platíme, mají vybavení na likvidaci požáru a vážíme si jejich práce. Proč se tak nechováme k riziku vzniku epidemií?"

Takže co rozumně s tou chřipkou? V současné době je hlavní zodpovědnost v rukou státních úředníků. Oni mohou přijmout opatření, objednat dostatek vakcín, zajistit zásobu léků a informovanost veřejnosti. Nevím, zda udělali vše, co měli, nebo doufají, že hořet nebude. Stránky ministerstva o tom nehovoří jednoznačně.

A jednotlivci? V současné době nemusíme dělat prakticky nic. Reálná hrozba je nyní (v polovině června 2009) malá. Jediné případy byli pacienti, kteří se vrátili z ciziny, kde se infikovali. Nemá význam si dělat zásoby léků. Roušky, nebo domácí izolace jsou minimálně předčasné.

Letní počasí obvykle viru nesvědčí, je neobvyklé, že se v USA stále šíří. Prasata ani vepřové nejsou riziko. Pro jednotlivce z toho plyne jediné poučení. Je dobré věřit, že hořet nebude. Ale požárníky bych radši nerušila.

Ilustrační foto: buňka napadená virem chřipky, shluky viru jsou to zelené