Jedinci Elonova kalibru se na světě rodí pouze jednou za několik set let. Tito nám názorně ukazují, jaký je lidský duševní potenciál. Ať už to byl Theophanes Kallinikos z Heliopole ve Fénicii, řecký řemeslník, architekt a vynálezce, který v roce 673 dal světu nejstrašnější zbraň starověku – řecký oheň, jakéhosi předchůdce dnešních plamenometů ale s dokonalejší hořlavou směsí, podobnou napalmu, která měla hořet i pod vodou, a nebo za středověku Leonardo da Vinci (15. dubna 1452 – 2. května 1519) vynikající umělec, architekt, vynálezce, anatom, sochař, vědec a inženýr. Tito měli jednoho společného jmenovatele. Encyklopedické vědomosti a neukojitelnou touhu po vědění, jehož výsledky dávali zpět lidské společnosti, kterou tak pomáhali vytvářet k lepší budoucnosti.
Činili tak bez ohledu na sebe. Na své zdraví, soukromý život i bohatství, jehož díky svému pronikavému intelektu mohli lehce dosáhnout. Aby měli možnost věnovat se své oblíbené činnosti, bádání, vynalézání a pomoci lidstvu, živili se činnostmi, které v jejich době byly k dispozici. Theophanes navrhoval a stavěl paláce, Leonardo maloval, kreslil a sochal. Dnešní génius, Elon Musk, využívá svého, díky svému intelektu nabytého, bohatství, které mu je pouze prostředkem, který mu umožňuje věnovat se bádání, vynalézání a uskutečňování svých snů, zlepšení kvality života lidstva na zemi a jeho eventuální migraci na jiné planety.
Šířka záběru jeho zájmů je neskutečná. Na rozdíl od mnoha jiných super bohatých jedinců, kteří se zabývají převážně finančními transakcemi a machinacemi s penězi, jako Rothschildové, Rockefelerové anebo neslavně známý George Soroš, který svým bohatstvím škodí, kde jen může, Elon Musk svojí činností vytváří skutečné hodnoty a zaměstnává statisíce lidí po celém světě.
Elon, původně z Pretorie v Jižní Africe, získal v roce 1995 bakalářský diplom ve fyzice na Pensylvánské univerzitě v USA a později, v roce 1997, na Wharton School i diplom v ekonomii. Mezitím se živil příležitostnými pracemi. Zaregistroval se na doktorandské studium na Stanfordské univerzitě, kde byl přijat, ale za dva dny studia zanechal a začal se zajímat o práci spojenou s internetem. Tehdejší internetový vyhledávač Netscape na jeho žádost o práci se nenamáhal ani odpovědět. Ve stejné době zakládá společně se svým bratrem Kimbalem softwarovou společnost Zip2, která byla v roce 1999 koupena společností Compaq za 307 milionů US $. Poté Elon spoluzakládá X.com a direct bank, které v roce 2000 fúzovaly s Confinity, aby vytvořily PayPal, který v roce 2002 koupila eBay za pouhých 1500 milionů US $.
Počátkem roku 2001 se Musk angažuje v neziskovce Mars Society a uvažuje financovat plány na umístění růstových komor pro rostliny na Marsu – growth-chamber for plants on Mars. V říjnu stejného roku odlétá s Jim Cantrell a Adeo Ressi do Moskvy koupit repasované intercontinental ballistic missiles (ICBMs), s jejichž pomocí by mohli transportovat růstové komory na Mars. Setkává se se společnostmi NPO Lavochkin a Kosmotras, avšak zde ho vidí jako nováčka, a zpět do USA se vrací s prázdnýma rukama. V únoru 2002 se skupina vrací do Ruska s Mike Griffin (president of In-Q-Tel) podívat se na tři ICBMs. Měli další mítink s Kosmotrasem, který jim nabídl jednu raketu za 8 milionů US $, což Elon Musk odmítl jako loupež za jasného dne. Tato episoda Elona inspirovala k založení vlastní společnosti, která bude schopná postavit cenově dostupné rakety. Se 175,8 miliony US $ z vlastní kapsy zakládá SpaceX v květnu 2002. Stává se jejím generálním ředitelem a šéfkonstruktérem. Za dvacet let svého trvání se SpaceX stala vedoucí společností vesmírných letů na celém světě. V tomto roce plánuje SpaceX vyslat do kosmu 100 raket. Pokud nenastane dříve konec světa, tak nepochybuji, že se jim to podaří. Již v roce 2022 měli 61 úspěšných startů.
Vybudovat za dvacet let úspěšnou společnost zajišťující transport do kosmu je ohromný úspěch. Nejen že vyvinuli a vyrobili tři druhy znovu použitelných nosných raket, ale také jejich motory a veškeré nutné zařízení kolem. V továrně na výrobu motorů vlastní konstrukce plánují letos vyrábět jeden motor denně. Zkonstruovali, vyvinuli a vyrobili 2 druhy kosmických lodí řady „Dragon“. Jedna je nákladní na dopravu nákladů na oběžnou dráhu a nebo do ISS, (International Space Station) druhá na přepravu astronautů. V této je místo pro 7 osob. SpaceX také navrhl, vyvinul a vyrobil pěkné, funkční a lehké skafandry na lety do kosmu. Na oběžnou dráhu už umístil 4 425 satelitů Starlink, které zajišťují celosvětové rychlé internetové spojení. Tento projekt je v proudu a 12 000 satelitů bude umístěno v blízké budoucnosti, aby konečný počet byl 42 000.
Nedávno se Starlink skamrádil se softwarovým gigantem Google, aby společně ovládly internetové služby a poskytly tak přístup k informacím téměř všem obyvatelům země, ať se nachází kdekoliv na jejím povrchu. Starlink systém by měl také zajišťovat celosvětové telefonní spojení mobilních telefonů i z míst, kde dnes signál mobil nedosáhne. Ano, dokáže to už i nyní, ale oklikou přes internet a Wi-Fi a nebo T-mobile jako VoIP telefon. Takže mobilní telefony s aktivovaným PBX se tak prakticky stanou telefony satelitními. Nová, větší a těžší řada satelitů Starlink bude také sloužit státu a armádě pod názvem „Starshield“.
Aby se snad hyperaktivní Elon Musk nenudil, tak od roku 2004 se stal investorem a později, v roce 2008, generálním ředitelem a produkt architektem ve společnosti Tesla Inc. Tato společnost vyrábí globálně největší počet kvalitních elektromobilů, ale také vyvíjí a vyrábí nutné integrované obvody (čipy) a software – programy k autonomnímu provozu těchto elektromobilů. Takže to vlastně jsou počítače na kolečkách. Vše bude potom řízeno centrálním kvantovým super-počítačem, jehož vývoj spěje u Tesly ke konci. V roce 2006 pomáhá Elon založit společnost SolarCity, kterou později koupila Tesla a stala se Tesla Energy . V roce 2015 spoluzaložil neziskovou výzkumnou společnost Umělé Inteligence „OpenAI“, aby v roce 2016 sploluzaložil společnost „Neuralink“. Tato pomocí neurotechnology vyvíjí spojení mezi mozkem a počítačem – brain–computer interfaces. Mimo jiné, tato společnost také vyvinula robota, který precizně a rychle umisťuje elektrody na příslušná místa do mozku. Je zde naděje, že nové řady „computer controlled“, tj. počítačem ovládaných protéz tak budou ovládány pouhou myšlenkou postižených. Testy na zvířátkách už zdárně proběhly a rozjíždí se testy na lidských dobrovolnících s úžasnými výsledky.
Aby snad elektromobily firmy Tesla nebrázdily jen stávající silnice a dálnice, tak v roce 2016 založil Elon Musk „The Boring Company“ – vrtací společnost, co vrtá tunely, hlavně tam, kde je, zpravidla ve městských konglomeracích, na silnicích velmi hustý provoz. Těmito tunely potom jezdí Tesla elektroauta. Tato firma má na svědomí zdokonalení vrtné tunelovací soupravy, která dovede vrtat rychleji než ta původní.
Aby bylo jasno, že zjednodušená a zrychlená doprava opravdu leží Elonovi na srdci, tak ještě navrhl hyperloop vysokorychlostní vactrain transportní systém. Tento, podle původního projektu, by měl jezdit rychlost 1220 km/hod v trubici, kde by bylo částečné vakuum a vozidlo by klouzalo na vzduchovém polštáři. Tento projekt je otevřený všem, kdo mají zájem. Od roku 2016 probíhaly soutěže, převážně univerzitních týmů, který návrh bude lepší a rychlejší. Rychlost se postupně zvyšovala, od zhruba 300 km/hod do 463 km/hod v roce 2018. Nehodnotila se jen rychlost, ale celá řada dalších parametrů.
Poslední akce Elona Muska v minulém roce byla koupě Twitteru za pouhých 44 miliard US $. Tato akce je v Muskových aktivitách jaksi cizí. Jeho doménou byly projekty technického charakteru a byl v nich velmi úspěšný. Tato akce zavání příliš politikou a tuším, že jen velice málo jedinců ví, co za tímto vlastně stojí a kdo tahá za špagátky loutek na tomto jevišti. Mám dojem, že Elon by se měl držet toho, co umí a čemu rozumí, a do politiky se neplést. V té je všude na světě příliš mnoho grázlů nejhrubšího zrna, kteří neváhají prodat vlastní babičku a nebo nejbližšímu příteli vrazit kudlu do zad.
Protože nyní je Elon značně vytížen kydáním hnoje z Augiášova chléva Twitteru, tak mu nezbývá čas na povinnosti jeho ostatních společnostech, a tak svoji práci delegoval svým spolupracovníkům, kteří naplňují jeho očekávání ohledně pracovního nasazení, která jsou velmi náročná. Elon totiž od VŠECH svých zaměstnanců očekává, že budou mít pracovní etiku jako on, tedy intenzívně pracovat tak dlouho, dokud není úkol splněn. Navíc, v jeho společnostech nemají unie, tedy odbory, co dělat. Zaměstnanci jsou zainteresovaní podílem na zisku a přednostní koupí akcií společnosti se slevou. Tak se vlastně stávají spolumajiteli. A tak Teslu a vše, co je s ní spojeno, dnes vede ve funkci předsedkyně správní rady, tedy generální ředitelky, Robyn Denholm (další odkaz zde). Robyn má bakalářský diplom v ekonomii a magisterský diplom v obchodu. Svou profesní kariéru začala v účetní firmě Arthur Anderson & Co (1984–1989). Má 59 let. Zrovna tak i ve SpaceX, které Elon věnoval nejvíce času, se stala generální ředitelkou Gwynne Shotwell. Tato má bakalářský diplom ve strojním inženýrství a magisterský diplom v aplikované matematice. V roce 2021 je Shotwell vedena jako 38. nejvýkonnější žena na světě v seznamu časopisu Forbes a v roce 2020 byla na seznamu časopisu Time mezi stem nejvlivnějších lidí na světě. Má také 59 let.
Elon Musk je kontroverzní osobnost, nebojí se jít svou, vysoce neortodoxní cestou, jak v technickém směru, tak i v řízení podniku. Na svém původním založení introverta tvrdě pracoval a nyní už vystupuje na veřejnosti bez obav a říká, co si myslí. Politik rozhodně není. Za svým vytčeným cílem dovede jít s buldočí umíněností a vytrvalostí. Své společnosti řídí podobně jako kdysi Baťa. Struktura je tedy vertikální a co je jen trochu možné, tak to si vymyslí, vyvine a vyrábí sám a sám také své výrobky i prodává, bez dealerů, jak bylo dosud v USA a i jinde zvykem. Navíc Elon má dar své sny uskutečňovat pomocí špičkových odborníků, které pro své projekty umí získat, a v neposlední řadě výsledky svého úsilí i prodat. Zřejmě zde pracuje tak zvaná „synergie“, která spojuje výjimečné jedince ke společnému, výjimečnému výsledku či cíli.
Na příklad Tesla vyrábí elektromobily, ale vyrábí si do nich i akumulátory a na jejich výrobu těží a zpracovává horniny. Navrhuje, vyvíjí i vyrábí si své integrované obvody – čipy, které pohání jimi vyvinutým softwarem, co bude ta elektroauta prohánět po ulicích a silnicích zcela autonomně. Z řidiče se tak stane cestující. Cestou se bude moci věnovat něčemu. užitečnějšímu či příjemnějšímu, než je otravné řízení auta v hustém provozu. Karoserie nedělá pracně z ocelového plechu, ale vstřikem pod velmi vysokým tlakem ve speciálním giga-lisu. A to z hliníkové slitiny, kterou si sami k tomuto účelu vyvinuli. Výsledek je lehčí karoserie z několika málo kusů. Dříve jich bylo několik set. Každý vyrobený elektromobil monitoruje centrální počítač společnosti a také jeho software pravidelně pomocí internetu inovuje. Výrobní haly září čistotou za vrnění robotů vyrábějících to, co dříve vyráběli lidé. Celou řadu menších součástek, kterou společnost dříve kupovala od dodavatelů, si dnes vyrábí metodou 3D tiskem – 3D printing. Mám ten dojem, že zaměstnanci jsou hrdí na to, že dělají pro Teslu, tak jako kdysi bývali hrdí Baťováci, kteří pracovali pro Baťu.
Elon ještě při tom všem stihl si navíc pořídit i 6 dětí a na rozdíl od jiných managerů a majitelů společností žádné odměny za svoji práci nepobírá, spíš naopak, své soukromé peníze do projektů vynakládá. Pracovní týden se u něj pohybuje mezi 120 – 80 hodinami intenzivní a náročné práce. Není proto divu, že se také stihl 3x oženit a rozvést a v roce 2021 zplodit další 2 děti – dvojčata s Shivon Zilis, jinak ředitelkou operací a zvláštních projektů ve společnosti Neuralink, kde Zilis, poloviční punjabská Indka, je Muskova přímá podřízená. Takže Elon Musk je výkonný nejen ve své práci, ale i v soukromém životě.
Nyní už jen vyvstává otázka, jak dlouho mu vydrží tělo takové nasazení. Spát 4 hodiny denně, intenzívně pracovat nejméně 12 a ještě se i společensky zviditelnit. To ovšem za předpokladu, že je člověk a ne nějaký ufon ze sousední galaxie a nebo jedinec z paralelního vesmíru, který se octl v naší realitě.