S nematematickým dílem Emila Caldy jsem se seznámila stejným způsobem jako s lidovou slovesností. Totiž ústním předáváním, které probíhá tak dlouho, až se název básně i jméno autora ztratí a zůstanou jen dobré verše.

Přišla jednou mezi kolegy řeč na postavení učitele v současném světě a jeden z diskutujících se pokusil odlehčit téma básní:

Škola buď dílnou lidskosti

a dětská léta ať neplynou nadarmo!

Ať každý učitel pracuje s radostí

a pokud možno i zadarmo!

Na otázku, zda to recitující napsal sám, pravil, že nikoliv, že to pouze někde slyšel, takže pravděpodobně je autor stejně jako u lidové písně neznámý. Což byla ovšem pro přítomné výzva k zamyšlení. „Já si myslím,“ povídá další diskutující, „že to není lidová slovesnost, ale že je to Emil Calda.“ „TEN Calda?“ naskočila většině přítomných před oči středoškolská učebnice matematiky, díl Kombinatorika, pravděpodobnost, statistika. „Ano, pan docent. Mám od něj básnickou sbírku, pojďme to ověřit.“

Detektiv nás uvedl k sobě do kabinetu a začal se probírat knihovnou: „Víte, já v tom mám systém. Řadím si knížky podle souvislosti a názvů. Mám tu Diferenciální počet, Diferenciální počet funkcí jedné proměnné, Diferenciální počet funkcí více proměnných, Metrické prostory, Topologické prostory, Poetické prostory – to je ona!“

I vytáhl knihu Emila Caldy Úvod do obecné teorie prostoru: poetické prostory I a v ní našel báseň J. A. KOMENSKÝ. Bylo to citované čtyřverší.

Od té doby Caldovy verše miluji a občas je s kolegy recitujeme i ve výuce. Spolehlivě totiž upoutají pozornost jakkoliv otrávené, unavené, ospalé a blazeované bandy studentů. Jejich půvabu nelze totiž odolat. Posuďte sami:

EINSTEIN NA DÁLNICI

Pravím ženě na dálnici řídě Trabanta:

Hmotnost tvého těla není konstanta,

čím větší rychlostí se teď řítíme,

tím podle Einsteina více vážíme.

Rychle zastav – ženě blednou líce -

nebo o pár kilo zas budu mít více!

Ano, přiznávám se, zneužíváme poezii ke vzdělávání. A funguje to. Po vyslechnutí básně se student obvykle začne smát, čímž dojde k okysličení organismu a část kyslíku se dostává i do mozku. Důsledkem toho bývá uvědomění, že kdysi dávno kolem něj profičel vztah pro relativistickou hmotnost, který udával, jak se zvětšuje hmotnost pohybujících se těles s rostoucí rychlostí pohybu.

A v této chvíli zasahuje kantor pokušitel a zeptá se naivně: „A jak rychle by ten Trabant měl jet, aby paní přibrala pět kilo, když má v klidu padesát?“ Studenti se chopí tužky, papíru a kalkulačky, nakrčí čela a za chvíli hlásí: „No, asi tak čtyři desetiny rychlosti světla – to není Trabant, to je vesmírná loď!“ A máme odrazový můstek pro další fyzikální diskuzi.

Básně pana Caldy jsou určeny pro široký okruh čtenářů, ale lidé znalí matematiky si v nich užívají i úžasný způsob, jakým autor manipuluje s odbornými pojmy a pohrává si s jejich alternativními významy. Následující báseň potěší zároveň matematiky i akvaristy:

SKALÁRY A VEKTORY

Jednou večer když na gauči sektorovém,

přemítal jsem o prostoru vektorovém

a mocně jsem nad problémem

namáhal svůj um,

pohled se mi svezl náhle

na akvárium.

V jeho vodách zcela jako na potvoru

nebyla pražádná stopa po vektoru,

skaláry tam jenom v hejnu plavaly,

vektorové rozjímání ignorovaly.

Od té doby netajím se názorem:

Akvárium je skalárním prostorem!

Fyzikové jsou s matematiky jedna ruka, obzvláště relativisté, kterým není cizí přemýšlení ve čtyřech dimenzích:

ČTVRTÁ DIMENZE

Jednou v hospodě U Karla IV.

uviděl jsem kus prostoru čtvrtého.

Čtyři půllitry u stropu nad sálem

letěly tam k sobě kolmo navzájem,

což není možné v dimenzi třetí,

kde nejvýše tři půllitry k sobě kolmo letí.

Tak jsem poznal díky Otci vlasti,

jaké jsou v půllitru skryty slasti,

jak všem Čechům rozšiřuje obzory

o n-dimenzionální prostory.

Jistě vás potěší i dvě básně ze všedního života pracujícího muže:

POLOČAS ROZPADU

I když je to fyzikálně k nevíře,

doma se nám rozpadly dva talíře.

Myslíte si, že jsem to já zavinil,

když jsem včera po večeři to nádobí myl?

Vysvětlím vám snadno tuto záhadu:

Talíř krátký poločas má rozpadu!

ROVNICOVÁ AFRIKA

Přednášeje na vědeckém sympóziu

rovnici jsem těžkou řešil na pódiu

a jak jsem ji umocňoval na druhou

a x vodil z jedné strany na druhou,

 zmocňovalo se mě divné tušení:

V naší zemské šířce nemá řešení!

A tak jsem děl žasnoucímu publiku,

že je nutno přemístit se k rovníku,

neboť tato exotická rovnice

kořeny má v rovnicové Africe!

Ještě musím dodat, že docent Calda je autorem i krásných medailonků známých historických osobností:

CH. DARWIN

(1809 – 1882)

Obracím se někdy na Vás, Darwine,

když při zprávách v televizi úzko je mi,

zda šílení doby někdy pomine,

zda nebylo lepší zůstat opicemi!

T. YOUNG

(1773 – 1829)

Zakoupil jsem v Domě sportu sjezdovky

s pěkným modulem pružnosti v tahu.

Vydržely jen do půlky sjezdovky

a byly i s tím modulem v tahu!

D. I. MENDĚLEJEV

(1834 – 1907)

Víš, z jakých prvků sestává

periodická soustava?

Z probděných nocí a pokusů bezpočtu,

z pochyb a nadějí, stálého učení,

z tápání, zkoušek a z tisíce výpočtů,

z čirého pramínku jasného myšlení.

Tím končí můj výběr básní Emila Caldy. Jsou to básně pro chvíle odpočinku, k poučení, pobavení i zamyšlení. A doufám, že si je rád přečte i nematematik.

Životopisné údaje autora lze spolu se seznamem jeho publikací a aktivit nalézt na stránkách Karlovy univerzity:

http://www.karlin.mff.cuni.cz/~calda/,

zde jen stručný výtah z nich:

Doc. RNDr. Emil Calda, CSc. vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, v letech 1958-1973 učil na gymnáziu, poté se stal členem Katedry didaktiky matematiky. Je autorem řady středoškolských i vysokoškolských učebnic, z (částečně) nematematické tvorby vybíráme tituly

Úvod do obecné teorie prostoru, Karolinum, 2003  (Matematicko-fyzikální poezie)

Pedagogické zásady a termíny ve výuce M&F, Prometheus, 2003

Základy patamatematiky, Prometheus, 2005.

Poděkování:

Děkuji Doc. RNDr. Emilu Caldovi, CSc. za velmi milý e-mail, ve kterém svolil, abych s jeho poezií seznámila širší okruh čtenářů. Také mu děkuji za umožnění citovat z jeho poezie dle mého výběru v podstatě v neomezeném rozsahu. Přeji mu ještě hodně inspirace, dobrých nápadů a schopnosti zaobalit své úžasné myšlenky do trefných slov.

V úctě a obdivu k Emilu Caldovi a jeho nejen nematematickému dílu sepsala JJ