ROZHLEDNÍK: Cyklóny
To vše jen zdánlivě. Tento ráj na zemi je také oblastí, kde se vyskytují ty nejprudší bouře co jsou člověku na zemi známy.
Podle toho, kde se vyskytují mají různá jména. V USA hurikány, v Asii tajfuny a v Austrálii cyklóny. Vyskytují se již i v subtropech ale nejčastěji v tropech. Tedy mezi třicátými, ale častěji mezi dvacátými rovnoběžkami.
V Klokánii se tak stane mnohokrát za léto. Nad teplými vodami Pacifiku se začne tvořit malá tlaková níže. Teplý avšak nesmírně vlhký monsunový vítr vanoucí od rovníku na jih se zde setká s neobyčejně teplým větrem vanoucím jihovýchodním směrem. Když se tyto dva vzdušné proudy setkají, začnou se tvořit četné tropické bouřkové oblasti. V těchto probíhá všecko jaksi rychleji a důrazněji než je zvykem v Evropě.
Povrchová teplota vodní hladiny oceánu a vlhkost vzduchu jsou velmi vysoké a mohou překročit kritickou mez, kdy neškodný bouřkový systém se změní ve všeničící monstrum. Poháněný zemskou rotací, celý systém se pomalu sune přes korálové moře. Vlhkostí přesycený monsunový vzduch rapidně stoupá a vytváří obrovské bouřkové mraky, ve kterých energie teplého vzduchu, co stoupá od vodní hladiny, je uvolňována do okolní atmosféry.
Na pevnině, stovky kilometrů daleko, nikdo netuší, co se nad Pacifikem kuchtí. Snad jen pár meteorologů, kteří mají za úkol tyto jevy monitorovat, aby v případě nebezpečí mohli dát do pohybu varování nebo evakuaci ohrožené oblasti. Aby se z některých nespočetných bouřkových oblastí nad tropickým Pacifikem, vytvořil cyklón, je třeba ještě pár ingrediencí.
Teplota povrchu hladiny oceánu musí být minimálně 26°C, aby bylo dost energie k vytvoření cyklónu a přísun horkého, vlhkostí přesyceného vzduchu musí být neustálý. Právě kondenzace této neskutečné vlhkosti vzduchu je hnací silou vzniku tropického cyklónu. Pohyb vzduchu, tedy vítr, také nesmí být moc rychlý, aby vlhký horký vzduch měl dost času termálním procesem vystoupit vzhůru a vytvářet mraky. Tento proces, od vzniku první bouřky, do vzniku cyklónu trvá několik dnů, kdy bouřka stále sílí a mohutní. Stejně pak mohutní i cyklón, závisle na atmosférických podmínkách.
Jak bouřky, tak i cyklóny jsou kategorizovány podle síly. Většinou se měří maximální rychlost větru nedaleko středu cyklónu, který se nazývá oko. V oku cyklónu je jasná obloha a bezvětří, ale jen vystrčíme z oka nos do vlastního cyklónu a octneme se v oblasti nejsilnějších větrů.
Takže: V tlakové níži se pohybují nejsilnější větry kolem 60 km/hod. V tropické bouři 120 km/hod a v cyklonu nedaleko oka i přes 300 km/hod. Cyklóny mají pět kategorií. Od nejslabší kategorie 1, do skoro nepředstavitelné síly kategorie 5. Ovšem co se ničivé síly týče, tak i cyklón kategorie 2 může nadělat větší škody než kategorie 5. Záleží na tom, jak rychle celý cyklón postupuje.
Když se cyklón přežene relativně rychle, tedy za pár hodin, tak ničivý vichr a přívalový déšť se brzy odsune dále a škody nejsou tak veliké. Jiné to ovšem je, když cyklón postupuje pouze 2-3 km/hod. Pak ničivá síla větru působí déle než jeden den a přívaly vody zaplaví postižené místo více jak 1000mm vody za 24 hodin. Škody jsou pak nepředstavitelné. Co nezničil vítr, to se utopí v následné záplavě. A když cyklon z kraje konečně odejde, připomíná krajina Hirošimu po výbuchu atomovky.
Devastace je absolutní, nic nezůstává. Budovy, stromy a úroda na farmách, elektrické vedení a vysílací věže, vše je v úrovni okolního terénu. Nic nepřečnívá. Po shlédnutí výsledků "práce" takového cyklónu se nedivím, že německá firma IG Farben pojmenovala svůj vynikající insekticid Cyklon B, který pak fašisté používali v koncentrácích v plynových komorách k exterminaci lidí. Byl to vlastně kyanovodík (HCN).
Když se takový cyklón přiblíží k pevnině, tak zpravidla znamená pohromu pro krajinu, rostlinstvo a její veškeré obyvatele. Ať už silný, ničivý vítr, tak přívaly srážkové vody, někdy i více jak 1m za 24 hodin, tak na pobřeží ničivé, více jak desetimetrové vlny a vzedmutá hladina oceánu až o 6 metrů oproti normálu. Cyklon dovede za 24 hodin vydat tolik energie jako 400 dvaceti megatunových nukleárních bomb. Jen pro příměr, na Hirošimu dopadla jen jedna o síle "jen" 12 kilotun TNT.
Proto zde existuje meteorologická služba, která se snaží předpovědět, jak rychle a kterým směrem se cyklón vydá a na tomto základě vydává příslušná varování. Ta se neberou vždy velice vážně, jak nám ukazuje historie.
Cyklóny zde tradičně dostávaly jména. Každou sezonu se začínalo s křestním jménem na A, další měl jméno začínající na B a tak dále podle abecedy celou sezonu. Navíc to byla jména výlučně ženská. V posledních letech, v zájmu politické korektnosti, se však začala dávat i jména mužská a to na střídačku. Pokud cyklón natropí obzvlášť velké škody, jméno se ze seznamu vyřadí a více nepoužívá.
Ale abych jen suše necancal, tak nějakou ukázku z historie zdejších cyklónů.
Cyklon Tracy se zrodil v druhé polovině prosince roku 1974 v Arafurském moři mezi Austrálií a Papuou jako nevinná tropická tlaková níže. Za pár dnů byla tato tlaková níže rozpoznána jako cyklón druhé kategorie asi 350 km na severovýchod od města Darwin. Pohyb cyklónu začal být monitorován, a když v meteorologickém centru vznikla oprávněná domněnka, že by mohl ohrozit město, bylo vydáno varování. Mezi tím cyklón zmohutněl a byl označen jako kategorie 3.
V Darwinu však bylo krásně a bez mráčku, klid a schylovalo se ke Štědrému večeru. Varování většina obyvatel ignorovala, však prošli už řadou cyklónů a přece vědí, co to obnáší. A tak se připravovali na Boží Hod, kdy se zde vlastně slaví Vánoce a ráno předávají dárky. Kolem desáté večer, 24. prosince se začal v Darwinu zvedat vítr a lidé, co šli na půlnoční mši svatou do místní katedrály, už zápasili s vichřicí.
Cyklón Tracy se sunul velice pomalu, rychlostí asi 3 km/hod a jeho střed, čili oko se přesunulo přes Darwin mezi 2 - 6 hodinou ranní. Naprosto zničený anemometr na zničené meteorologické stanici se zasekl při rychlosti větru 217km/hod. Rychlost vichřice byla odhadnuta na 240km/hod po dobu trvání čtyř hodin a prudký tropický lijavec dokončil dílo zkázy. Právě dlouhotrvající působení silného větru a deště způsobila absolutní zkázu města.
Ze 40 000 obyvatel města bylo 74 zabito a 16 bylo ztraceno na moři. 70 % domů bylo naprosto zničeno, 30 000 lidí ztratilo domovy a zůstalo jim jen to, co měli oblečeno, což v tropech znamená trenky a tričko. Elektřina, voda, telekomunikace a kanalizace byly zničeny. Policajtovna, poštovní úřad a letištní budovy byly zdemolovány. Hangáry a letadla taktéž.
Armáda, letectvo a námořnictvo bylo povoláno k pomoci. Nejdříve úklid letiště a letecká evakuace několika tisíc zraněných a pacientů ze zničené nemocnice. Následovala letecká evakuace většiny obyvatel z města, kde nic nefungovalo a v tropických podmínkách by mohla lehce vypuknout epidemie. Australské letectvo se vyznamenalo. Vytvořilo letecký most a do třech dnů byli obyvatelé nouzově ubytováni v Adelaidě a Melbourne. Z letadla Darwin připomínal pohled na Hirošimu po náletu atomovou bombou. Pak nastoupily těžké buldozery, které vše zplanýrovaly, aby za pár let vyrostlo nové město. Nyní toto není k poznání a žije tam 75 000 obyvatel.
Cyklón Larry začal podobně jako cyklón Tracy, tedy jako tropická tlaková níže nad Pacifikem, v druhé půli března 2006. Za pár dnů z této tlakové níže vznikl obrovský cyklón páté kategorie, ve kterém vládnou větry o průměrné rychlosti 300 km/hod a poryvy až 430 km/hod. Tento cyklón mířil k východnímu pobřeží Queenslandu na město Innisfail. Když cyklon jevil tendenci zasáhnout město, bylo vydáno varování a situace označena za extrémně nebezpečnou.
Tentokrát většina obyvatel varování uposlechla a začali se připravovat na to Boží dopuštění. Zabezpečili, jak jen bylo možné, svoje domy a tisíce obyvatel byly evakuovány. 19. března je v celém státu Queensland vyhlášen výjimečný stav. Cyklón Larry nyní měří více jak 400 km v průměru a jeho oko, čili střed má průměr 100 km. Cyklón Larry zasáhl pobřeží a město Innisfail kolem sedmé hodiny ráno, 20. března 2006. Jeho síla byla v době příchodu kategorie č. 4.
Z těch obyvatel, co zůstali, byly stovky zraněny. Více než polovina všech budov byla těžce poškozena. V Cairns, město 85km od centra cyklónu na sever, bylo bez elektřiny 84 000 domácností. Škody na budovách, silnicích, elektrickém vedení dosáhly 750 milionů US$. Okolí města Innisfail je zemědělskou oblastí a pěstují se zde banány a cukrová třtina. Plantáže byly srovnány se zemí, banánové palmy naprosto zničeny. Takže úroda v roku 2006 nebyla žádná.
Město Innisfail je plné trosek domů, vyvrácených stromů. Ti co zůstali, přirovnali hukot větru ke startujícímu Boeingu 747. Osvětlení, elektrické vedení, stromy a četné budovy jsou strženy. Extrémní škody jsou v pruhu 100km širokém. Záchranných akcí se opět zúčastnila armáda, letectvo a námořnictvo, ale i stovky dobrovolníků z celé Austrálie. Přibližně 7 000 rodin ztratilo domov a vše ostatní, zůstalo jim jen to, v čem před cyklónem utekli. V délce přes padesát kilometrů byl také poškozen Velký Bradlový útes až patnáctimetrovými vlnami. Hladina moře se vzedmula o téměř 6 metrů nad normál a zaplavila pobřežní čtvrti a farmy v okolí. Přívalový déšť, přes 500 mm za půl dne, způsobil četné záplavy a devastaci s nimi spojenou.
Cyklon Larry postupoval poměrně rychle a tak zasáhl hluboko do vnitrozemí než degradoval do tropické tlakové níže. Přívalové deště tak zaplavily nejen Innisfail a jeho okolí, ale i rozlehlé oblasti severního Queenslandu.
Tropické pobřeží Austrálie je nyní poměrně hustě osídleno. Nově přibyvší obyvatelé si plně neuvědomují, že žijí v cyklónové oblasti. Na Zlatém pobřeží, kde ještě před 20 lety žilo 18 000 obyvatel, žije dnes půl milionu. V případě příchodu cyklónu by mohlo jít o vysoké ztráty na lidských životech.
Průvodní fotky jsou zde