Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Na Slupi je nejstarší zahrada v ČR a je také jednou ze tří významných botanických zahrad v Praze. O zřízení botanické zahrady usiloval kolem roku 1752 první profesor lékařství a botaniky na Univerzitě Karlově de Compostella. V r. 1775 ji založil na Smíchově Josef Bohumír Mikan, po povodni r. 1890 byla přemístěna na Nové Město do míst, která byla původně jen pustou strání. Dnešním vlastníkem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Zahrada, která má rozlohu 3,5 ha, se skládá z venkovní a skleníkové expozice, a roční návštěvnost se pohybuje kolem 100 000 návštěvníků. Provoz má na starosti cca 20 zahradníků a kurátorů. Provozní náklady v částce okolo 6 milionů korun hradí Přírodovědecká fakulta UK. Na provoz a údržbu přispívá i hlavní město Praha. V areálu zahrady sídlí katedra botaniky PF UK, Ústav pro životní prostředí a studijní oddělení PF UK.

Pravidelně se tu konají různé výstav aj. akce, např. výstavy kaktusů, masožravých rostlin, orchidejí, exotického ptactva, akvarijních ryb. Ve skleníku probíhají komentované prohlídky a úterní dopoledne jsou věnována poradně pro veřejnost.

Součástí venkovních expozic je významný unikátní exemplář jinanu dvoulaločného, Ginkgo biloba cv. Praga, který je obří bonsají stáří kolem 130 let. V zahradě je i jedna z prvních metasekvojí dovezených do Evropy a další dřeviny. Nejcennější částí zahrady je bezesporu kolekce středoevropské květeny, založená r. 1904.

Skleníky a v popředí jinan-bonsaj

V roce 1977 byly části botanické zahrady rozděleny na oddělení hajní květena, teplobytná květena ČSSR, subtropické skleníky, vodní a bažinné rostliny, jehličnany, rozárium, středomořská květena, biologické oddělení, pěstitelské oddělení, okrasné trvalky, užitkové rostliny, skalka, léčivé a jedovaté rostliny, letničky, pokusné plochy. Jsou zde celoroční skalky se subtropickými rostlinami, tolerujícími mrazivé počasí. Nechybí ani klidový prostor, tzv. refugium, se čtecím koutkem a knihovničkou, oddělený od zbytku zahrady zdí. Příležitostně se v něm konají výstavy a svatby.

Skleníkové expozice jsou zaměřeny na rostliny z oblastí tropů, subtropů. Nejvýznamnějšími rostlinami jsou zde vzrostlé exempláře cykasu indického (Cycas circinalis), které byly součástí zahrady již před jejím přestěhováním ze Smíchova a jsou tedy staré více než 130 let.

V letech 1996–1999 byly skleníky rekonstruovány, a to v souladu s vůlí památkářů do podoby, jakou měly skleníky ze čtyřicátých let.

Dlouholetým ředitelem zahrady byl RNDr. Václav Větvička, od roku 2007 je ředitelem zahrady Ing. Ladislav Pavlata.

Podle zahrady jsou pojmenovány blízké tramvajové zastávky Botanická zahrada, na trati směřující do Nuselského údolí a na Karlovo náměstí.

Již dlouho jsem si návštěvu BZ plánovala, tak proč ji nespojit s další akcí, tam pořádanou. Z programové nabídky botanické zahrady jsem si vybrala jubilejní, již 20. „Vánoční výstavu“ (28. 11. – 31. 12. 2025). A nelitovala jsem – bylo se opravdu na co kouknout. Byl tu ukázky nejen zdobení stromečků, ozdob, textilií, pečiva – ale třeba i zkrášlování přírodnin barevnými stanioly, které si tak trochu pamatuji i z dětství – tedy konkrétně vlašské ořechy obalené do pozlátka.

A nemohla jsem si neprojít i skleníkové expozice zahrady. I v tomto zimním období mne překvapilo dost rostlin, které kvetly. Když pominu orchideje, byly tu i kamélie, různé druhy kaktusů, např. smrdutky (jeden exemplář mám jak doma, tak i v kanceláři), rozmarýn, muškáty, trnové koruny. A za faunu – krásní bílí papoušci kakadu. Vyvedlo se i počasí, a tak to byla moc příjemná vycházka.

Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti. Zdroje: wikipedie, muzeum.cuni.cz, kudyznudy.cz