Devatenácté století. Z Kateřinského údolí se stává jedna z největších „průmyslových zón“ Evropy. Nejen údolí Černé Nisy, ale i údolí kolem dalších říček Jizerských hor obklopují textilky, sklárny, pily, mlýny... Ale druhá polovina století je také ve znamení velkých povodní. Rok 1858, 1886, 1888 – ničivé povodně pustoší břehy, domy, továrny, zabíjejí...

Černá Nisa

Vznikají „vodní družstva“, která se zabývají moderní myšlenkou – stavbou velkých přehrad. Mohutné deště v červenci roku 1897 opět rozvodňují toky v horách. Masy vody pustoší podhůří. Zahynou desítky lidí, průmyslové podniky utrpí obrovskou škodu. Jejich majitelé se začínají aktivně zapojovat do přípravy projektů ve vodních spolcích – nastává čas spoutání toků.

Osloven je profesor techniky v Cáchách Otto Intze, který již v lednu 1901 představí projekt šesti velkých vodních nádrží, které se mají vystavět na horských potocích. Celkem se (pochopitelně ne pouze v Čechách) realizovalo asi 40 přehrad podle tzv. intzeho principu. Tedy trojúhelníkový profil hráze, zakřivený půdorys, stěna z lomového kamene... Rychlost vybavení stavebních povolení i realizace staveb je v dnešní době nepředstavitelná. Vždyť do 15 let bylo na relativně malém prostoru Jizerských hor postaveno 9 přehrad. S tehdejší technikou, často v nepřístupných horských terénech. Nějak si to dneska neumím představit.

Přehrada Harcov – postavena na Harcovském potoce. Projekt byl z roku 1901, stavba byla zahájena v listopadu 1902 a kolaudace proběhla v srpnu 1904. Jedná se o libereckou přehradu, dnes je vlastně skoro v centru. V létě se v ní dá koupat, v zimě (když je správné počasí) na ní bruslíme.

Přehrada Bedřichov – postavena v lesích na Černé Nise. Projekt z roku 1901, stavba zahájena 1902 a dokončena 1906. Dnes slouží nejen k regulaci průtoku v Černé Nise, ale i k rekreaci. Ne není tu žádná oficiální plovárna – ono totiž se k ní dá dostat jen pěšky (případně na kole). Ale přestože teplota vody ani v horkém počasí moc stupňů nemá, otužilci se najdou...

Přehrada Mšeno – takzvaná Jablonecká přehrada na Mšenském potoce. Původní projekt z roku 1901 byl přepracován v roce 1903 (komplikace vznikly díky zaplavování osídlené oblasti). Stavba byla zahájena až v roce 1906 a kolaudována 1909. Dneska se jedná o největší rekreační vodní plochu v celém okolí. Plavci, loděnice, procházky po břehu – to je přehrada Mšeno.

Harcov

Původní projekt šesti přehrad doplňovaly tři menší přehrady – na Fojteckém potoce, Albrechtickém potoce a říčce Jeřici.

Přehrada Fojtka – postavena na Fojteckém potoce. Projekt rok 1901, stavba zahájena 1904 a již v roce 1906 kolaudována.

Přehrada Mlýnice – postavena na Albrechtickém potoce. Projektována, stavěna i kolaudována ve stejných letech jako Fojtka.

Přehrada Jeřice – tato stavba přehrady v Oldřichově v Hájích nebyla nikdy realizována. Vznikly potíže s vykupováním pozemků, a ve chvíli, kdy bylo vše připraveno pro stavbu, došlo ke zvýšení cen, rozpočet nebyl pokryt a pak přišla válka... Možná proto má Mníšek za sebou několik povodňových zkušeností s rozlitou Jeřicí.

Byly i jiné projekty, než ty předložené v roce 1901. I když i za nimi je často skryto jméno profesora Intze (alespoň v prvních návrzích či upřesnění umístění hráze). Třeba dvojice přehrad na Bílé a Černé Desné.

Protržená přehrada na Bílé Desné– stavba započata v roce 1911, kolaudována byla v roce 1915. Po deseti měsících „služby“ došlo k protržení hráze. Povodňová vlna krutě zasáhla do života obce Desné. Tato přehrada nebyla nikdy opravena.

Přehrada Souš na Černé Desné - „dvojče“ předchozí přehrady. Stejně stavěné, ve stejný den kolaudované. Na rozdíl od své „sestry“ tato slouží dodnes. Jedná se o rezervoár pitné vody pro Jablonec nad Nisou a okolí. Tudíž žádné koupání, žádné chození po břehu. Všude zákaz vstupu...

Josefův Důl

Vodní spolek v Bedřichově vybudoval i dvě malé nádrže, regulující Bílou Nisu. Přehrady Bedřichov II a Bedřichov III. byly vystavěny v letech 1908 – 09.

Také v pozdějších letech (1926-28) byla dostavěna elektrárna v Rudolfově, která má malou vyrovnávací přehradu a je napájena vodou (krytým kanálem) ze vzdálené přehrady na Černé Nise.

Projektů vzniklo více – nerealizován zůstal projekt na velkou přehradu vysoko v horách – na Jizeře. Pod vodou by skončila třeba celá Velká jizerská louka... A taky přehrada na Kamenici. Ta se realizace dočkala – ale musela si přes sedmdesát let počkat.

Přehrada Josefův Důl - stavba největší vodní plochy Jizerských hor začala až v roce 1976 a dokončena byla v roce 1982. Můžu klidně prohlásit, že mám na ní svůj podíl :o) – chodili jsme coby dítka školou povinná sbírat sazeničky buků (i jiných dřevin) a přesazovali je do školek i přímo do terénu jinde v horách. Zachránili jsme před „utopením“ tisíce sazenic stromků, které pomohly zalesnit emisemi ničené hory. A ještě u toho bývala švanda. I kolem této přehrady jsou tabule zakazující vstup k vodní hladině. Jedná se o nádrž pitné vody pro Liberec a okolí.

No a jak s tím souvisí doga Beta?? No, tak, jako stanula na vrcholech všech jizerskohorských tisícovek, tak taky obešla všechny jizerskohorské přehrady. Poslední byla Mlýnice minulý týden. Josefodolská přehrada je veliká. Její lomená hráz je impozantní. Moderní. Ale stejně se mi víc líbí kamenné věžičky na starých hrázích.

Inspiraci pro cesty do hor i pro text čerpám z knížky Jizerské hory I (o mapách, kamení a vodě). Od Vánoc už i z dílu II (o rašeliništích, květeně a zvířeně)

Mlýnice