Předchozí díl najdete zde.

Čtvrtečním hlavním cílem byla Zaragoza. Město se dvěma katedrálami na jednom náměstí ve španělském vnitrozemí. Předpověď počasí slibovala přeháňky a tak jsme nevolili cestu přes Pyreneje, ale nejkratší dálniční trasu. I tak to bylo 650 kilometrů.

Španělsko je krásné. Hornaté, každou chvíli se změní tvar kopců, skal, barevně vyvrásněných skalních stěn. Každé městečko má obří kostel. Města a vesnice na kopcích jsou ale zdálky krásnější, než zblízka. Tam je zub času a chudoba vidět výrazněji.

Kromě dravců a vran a kavek a spousty malých ptáčků bylo k vidění i hodně čápů. Občas jsme jeli místy, kde na každém elektrickém sloupu bylo hnízdo. A nebo na místních kostelích mají na střeše a věžích ne jedno čapí hnízdo, ne dvě – ale třeba osm.

Románsko-gotický kostel v Lleidě.

Delší zastávka byla ve městě Lleida. Cílem byl hrad (kam pes smí), jehož součástí je i odsvěcená románsko-gotická Katedrála Panny Marie z la Seu Vella. Neskutečně krásná stavba na kopci vysoko nad městem. Parkuje se až pod hradbami (navíc zadarmo), takže se nejednalo o žádný složitý výstup. Mraky se nám honily nad hlavou, dokonce spadlo i pár kapek. Větší liják se spustil, až když jsme seděli v suchu auta a pokračovali v další dávce kilometrů.

Výhled z kostela v Lleidě.

Brzy jsme dojeli do Zaragozy a jeli se nejprve ubytovat do malého hotýlku Don Fidel na předměstí. Yoda se hrnul do výtahu, jako by jezdil každý den. Jen tedy prostoru na pokoji moc nebylo, ale opět platilo, že na jednu noc to stačí. Výhodou byl velký park včetně bažinky s jezírkem (prý lepší voda než z vodovodu) naproti hotýlku. Pro koho asi tak koukám vždy i na zeleň v okolí ubytování ??

Náměstí v Zaragoze mezi dvěma katedrálami.

A vyrazili jsme do centra Zaragozy. Zvolili jsme poměrně drahý parkovací dům přímo vedle katedrály. Raději jsme zaplatili o pár euro víc, než se složitě proplétat se psem v ulicích centra velkého města. Bylo to parádní odpoledne. Střídali jsme se v katedrálách, seděli ve stínu u moderních kašen, obdivovali sochy, výhledy… Lidí bylo dost, ale proti hlavní sezóně to nebyly žádné obří davy.

Náměstí v Zaragoze mezi dvěma katedrálami.

Symbolem města je katedrála Panny Marie na sloupu (Santa María del Pilar), největší barokní stavba ve Španělsku. A proti ní stojí stará gotická pětilodní katedrála sv. Spasitele (Catedral de la Seo). Slavný malíř Goya ve městě vyrůstal, a do města se vracel. Sochu má uprostřed jedné z moderních kašen na náměstí.

Katedrála Panny Marie na sloupu v Zaragoze.

Katedrálu Panny Marie na sloupu jsme vyfotili i z gotického kamenného mostu přes řeku Ebro. A po nábřeží jsme se vraceli zpátky. Cestu podle vody nám trochu pokazila jen zuřivá volně pobíhající velká fena, která nás napadla (panička nezmohla vůbec nic, jen nadávala)… ale naštěstí to dobře dopadlo (nakonec zabral kopanec do hrudníku).

Gotický most přes řeku Ebro.

A pak jen zalívací polévka a studená večeře a rychle spát, neboť zítřek byl nazván dnem spěchu a budík byl na půl šestou.

Foto: Xerxovi. Podívejte se do bohaté fotogalerie!