Předchozí díl najdete zde.

Automobilová část Expedice Andalusie 2025 vyrazila v úterý 8. dubna ráno. My dva a Yoda. Celé zadní sedadlo bylo zarovnáno zavazadly. Děti měly doletět na lehko (jednak cena, jednak snadnější odbavení a rychlejší nástup i výstup). První nocleh jsme měli zamluven ve vesničce na okraji Colmaru. Jedno ze známých turistických míst, které jsme nikdy neviděli a chtěli jsme to napravit.

Nechtělo se nám popojíždět v ranní špičce Prahou a tak jsme jeli přes Žitavu a Drážďany… Protažení nohou zhruba v půlce cesty tak vyšlo na Bamberk. Bavorské město s krásným centrem (památka UNESCO) se nám ale v plné kráse neukázalo. Nepodařilo se nám zaparkovat blízko centra – a na dlouhé pochody nebyl čas.

Takže jen příjemná procházka po nábřeží, na rozdíl od chladného Liberce (den předtím jsme fotili rampouchy nad potokem) tady bylo pokročilé jaro. Svěže zelené stromy, kvetoucí jabloně, a foukal teplý vítr. Psisko bylo v pohodě – trávníky, spousta vzkazů od německy štěkajících kolegů, obešli jsme justiční palác a po druhé straně vody se jiným mostem vraceli k parkovacímu domu. Yoda zcela v klidu používal výtah. Prostě cestovací pohodář.

Bamberk

Jeli jsme velmi plynule, nic nás nezdržovalo. Pozdě odpoledne jsme se ubytovali. V soukromí – v malé přístavbě rodinného domku. Bylo to maličké, ale bylo tam vše, co jsme potřebovali. A hlavně hned za domkem byla možnost příjemných procházek se psem.

Ale nejprve nás čekal Colmar. Alsaské město plné zdobených hrázděných domků rozmístěných podél vodních kanálů. U katedrály sv. Martina jsme se vystřídali, abychom si ji prohlédli oba. Bylo velmi živo, takže bych si nedovolila Yodu přivázat před katedrálou. Ve městě byly velikonoční trhy a všude mohutná velikonoční výzdoba, tisíce zajíčků, slepiček, kraslic…

Colmar - hrázděné domy v centru.

Yoda v Colmaru.

Koukli jsme i na asi nejznámější zdobený místní dům Maison Phister postavený v roce 1537 a prošli se bývalou čtvrtí řezníků, koželuhů a rybářů – dnes plnou kaváren a restaurací – zvanou Malé Benátky. Zdrželi jsme se docela dlouho, ale bydleli jsme jen o pár minut dál a tak došlo i na poklidnou večerní procházku mezi poli.

Colmar - Malé Benátky.

Budík jsem nařizovala na brzičko – neboť nás čekal ve středu přesun až na jih Francie. A chtěli jsme ještě ledacos stihnout cestou.

Návrat z procházky

Foto: Xerxovi. Podívejte se do pěkné fotogalerie. Pokračování příště.