Třetí únorový víkend, konkrétně v sobotu 19. února 2022, jsme se s tetou chystaly na výlet na Boží Dar.

Přes noc z pátku na sobotu jsem si ještě dala nabíjet náhradní baterii do foťáku – všechno ostatní jsem si už uložila do cestovní tašky. Kolem páté v sobotu ráno jsem vyvenčila svého westíka Quickse, a pak už vyrazila na tramvaj č. 17, odjezd 5:24, na Masaryčce jsme byli v 6:02 – takže jsem si ještě stihla nafotit několik „formací“ dlažby z kostek, halu nádraží a výlohu s množstvím orchidejí…

Orchideje při čekání na bus

... a pak už jsem se vracela na místo odjezdu, kde už do autobusu nakládali lyže a byla tu už i Eva, takže jsme si nastoupily. Všichni na palubě, vyrazili jsme, ještě zastávka na Jižním městě a pak cestou na Vypichu a pak už dál plynule směr a cíl naší cesty Boží Dar.

Boží Dar, 19. 2. 2022

Během cesty jsem hledala ve fotoaparátu fotografie vnučky a mého zvěřince, které jsem chtěla ukázat kamarádce mé tety – v přesvědčení, že i kdyby se tímto proklikáváním fotek baterie vybila, o nic nejde, náhradní to jistí. A opravdu, stihla jsem najít snímky vnučky, dceřina psa Donuta a baterie „zhasla“. Tak jsem zahrabala v tašce, že ji vyměním za náhradní – a ouha, nemohla jsem tu druhou najít. V podstatě jsem zpřeházela v tašce celý obsah – druhá baterie nikde. Nemít možnost udělat z výletu fotky, je pro mne naprosto zdrcující. A tak jsem se snažila sama sebe přemluvit, že si tím nesmím pokazit den…

Dorazili jsme na místo a pan řidič hledal, kam by bus zaparkoval – bohužel parkoviště byla vlastně jedna ledovka. Prostě kluziště. Nejsem řidič, autem se svezu minimálně, takže pro mne skutečnost, že autobus se stává na takovémhle podkladu prakticky neřiditelným, byla dost překvapivá – prostě jsme se jen dál a dál klouzali. Nakonec nás naváděla obsluha parkoviště, a tak jsme přejeli na malý plácek, kde bylo ledu jen minimálně. Vedoucí zájezdu nám oznámila čas srazu 16:00 a odjezdu 16:30 zpět do Prahy a pak už se jedni vydali vstříc běžeckým stopám a já s tetou pěšky po Ježíškově cestě.

Boží Dar, 19. 2. 2022

Opatrným pomalým krokem do města, na skok do samoobsluhy pro výtečné buchty, já si koupila na památku ještě originální modrohnědý keramický bucláček s malinkými motýlky. Při ukládání do tašky jsem najednou objevila foto-baterie obě. Opravdu nevím, jak je to možné – ale hlavně jsem měla radost, že fotit budu. Ještě jsme se stavily v Infocentru, koupila jsem si zvoneček a turistické známky.

Boží Dar, Ježíškovou trasou, 19. 2. 2022

Na cestě, tam, kde už byla běžecká stopa, bylo vyhráno, tady se šlo už dobře. Páteční zprávy o počasí varovaly před prudkým větrem, silným tak, že může člověka i porazit, nehledě na možné utržení např. střešních krytin, které mohou následně poletovat vzduchem, nebo na nebezpečí padajících stromů v lesních porostech. Ale předpověď nevyšla, alespoň co se Božího Daru a okolí týká – bylo spíše slunečno, vítr minimální, zima tak akorát…

Boží Dar, Ježíškovou trasou, 19. 2. 2022

K focení toho kolem bylo hodně – třeba lišejník na krásně zeleném jehličí smrků podél cesty – pro lepší záběr jsem se vydala mimo cestu blíž ke stromu… Skončila jsem po kolena zabořená do sněhu.

Boží Dar, Ježíškovou trasou, 19. 2. 2022

No na mou omluvu snad mohu jen napsat, že na horách jsem byla na lyžařském výcviku v sedmé třídě základní školy; a pak asi třikrát za život na jednodenních výletech. Bez pomoci tety bych se asi z té závěje sama nedostala. Vedle cesty byly vyřezané dřevěné sošky – tetřívka, sysla, Pata a Mata a další. A jak jsme už nějaký kus cesty ušly, přibývala i jednotlivá zastavení Ježíškovy cesty.

Poté, co jsme překročily silnici a ušly další víc jak kilometr, jsme pár desítek metrů před sebou uviděly zátaras. U něj chlap a prý, že tudy nemůžeme dál, musíme se otočit a jít po silnici. Když jsme se ptaly proč – prý tudy za čtvrt hodiny pojedou lyžaři závod. Tak jsme oponovaly tím, proč nám to říká až on, proč u silnice nebyla cedule o závodech nebo někdo, kdo by lidem řekl, že půjdou zbytečně a budou se vracet zpět? To prý není třeba, všichni o závodech vědí. Copak jsme si nevšimly ve městě bílého plachtového stanu? No, tedy musím po pravdě přiznat, že ne; totiž dívám se hlavně po starých chalupách, po kostele, radnici… A tak jsme se otočily a šlapaly zpět k silnici.

Zledovatělá cesta

A tady to teprve začala být ta pravá „zábava“. Silnice totiž nebyla ničím posypaná, jedna ledovka s občasnými, ale jen velmi skromně vymletými kousíčky holého asfaltu. Takže jsme obě šly, jako bychom měly v gatích. No a já ještě k tomu padala a padala – a znovu se hrabala na nohy a Eva mi vždy musela pomoct postavit se, jinak bych se asi po zemi válela daleko déle.

Výhledy ale byly pěkné.

Za celou cestu jsem stihla sebou prásknout celkem 4x a navíc dva pády jsem ještě ustála. Krom toho, že mne bolelo celé tělo, jsem naštěstí jinou újmu neutrpěla. Následoval úsek holé asfaltky – to v místech, kam dosáhlo sluníčko a led roztál.

Boží Dar, Ježíškovou trasou, 19. 2. 2022

A pak také příjemná chvíle, kdy sice začalo fičet, ale pro nás příznivě do zad, takže kamarád Větříček nás poponášel blíž k cíli naší cesty. Po nějakém kilometru jsme opět sešly ze silnice a napojily se na Ježíškovu cestu. A to už jsme vlastně byly kousek od prvních chalup Božího Daru.

Boží Dar, Ježíškovou trasou, 19. 2. 2022

Tady jsme si vybraly restauraci, kde jsme si odpočaly a také si dopřály pozdní oběd – kuřecí roládku a filátko z candáta. A já jsem si navíc ještě dopřála za příznivou cenu u studeného pultu, kde bylo možné si nandat od všech příloh: zeleninky, kyselých rybiček, bílých cibulek, papriky, kukuřice, okurčiček, oliv, obloženého vajíčka, plátků rajčat a kousků ledového salátu, strouhaného sýra, mozzarelly a dresinků – vrchovatou misku… Jídlo bylo moc dobré, obsluha příjemná a v restauraci bylo útulně.

Zpátky v Božím Daru

Dojezeno, zaplaceno, takže na parkoviště k autobusu – šlo se lépe, spousta ledu přes den roztála – a jelo se zpátky do Prahy… Výlet jsem od tety dostala jako dárek k Vánocům – a užila jsem si ho, i přes drobné „vylomeniny“ :-)

Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.