K Vojanovým sadům mám, řekla bych zvláštní, osobní vztah. Dlouhé roky, víc než čtvrt století, jsem se na ně dívala z oken své kanceláře v budově Federálního ministerstva financí. Později, po rozdělení Československa, již jen ministerstva financí. Takže je znám za všech ročních období. Nádherný, široký, majestátní buk s vínovými listy v létě, hned vedle něj stojící jinan dvoulaločný. Na jaře vonící kvetoucí hrušně a jabloně. Občasný křik pávů, vyrušených z klidného posezení na trávě či ve větvích stromů. Mrzí mne, že nejspíš nemám nikde archivované fotografie z kinofilmů na 36 snímků, ze zahrady, ale i z chodeb ministerstva financí, v prostorách přiléhajících právě k Vojanovým sadům, kde se nacházela kašna, několik soch…

Vojanovy sady jsou veřejným parkem na pražské Malé Straně, jižně od Klárova. Zahrada je považována za nejstarší částečně zachovalou zahradu v Praze, vznikla v 17. století jako součást kláštera karmelitek, částečně na místě zahrady zpustlého biskupského dvora, založeného ve 13. století. Dnešní název dostaly po r. 1954 po herci Eduardu Vojanovi, který se narodil nedaleko odtud v Míšeňské ulici.

Historie zahrady sahá až do středověku, kdy prostor patřil k dvoru pražských biskupů. Zahrada je vyobrazena již r. 1685 na prospektu Prahy od Folperta van Ouden Allena, jako lichoběžníkový pozemek se štěpnicí. Ranně barokní kaple Sv. Eliáše byla postavena v l. 1660-1670 a má podobu tzv. grotty , neboli umělé jeskyně. Karmelitky si zde daly postavit r. 1743 kapli sv. Terezie (uvnitř zdobenou freskami snad od Jana Karla Kováře) a roku 1747 kapli sv. Jana Nepomuckého. R. 1782, po zrušení kláštera, získal zahradu Ústav anglických panen a proměnil ji v anglický park s ovocným sadem, s okrasnými stromy, s potůčkem, bazénkem a tůňkou. V zadní části je vyvýšená terasa s balustrádou, která má charakter klášterní zahrady s pergolou a centrální kašnou. Kromě toho jsou tu květinové záhony, včelí úly, malý skleník, jezírko, dětský koutek, veřejné toalety a tenisový kurt. Vojanovy sady jsou proslulé chovem pávů. Park byl poškozen stoletou vodou roku 1890. R. 1920 byl park zmenšen, a stavbou budovy ministerstva financí byla západní část zahrady zabrána a upraveny vodní zdroje.

Vojanovy sady v Praze

V kapli sv. Eliáše byla r. 1663 pohřbena zakladatelka pražského karmelitského kláštera, ctihodná matka Marie Elekta od Ježíše (vlastním jménem Caterina Tramazzoli). Její „zázračně neporušené“ (přirozeně mumifikované) tělo je dnes vystaveno v karmelitánském kostele sv. Benedikta na Hradčanech. K této kapli se nejčastěji vztahuje pověst o údajných hrobech novorozeňátek, a jelikož pod kaplí probíhala pohřbívání členek řádu, lidová tvořivost si tyto hroby vyložila po svém.

Sady jsou ze všech stran obklopeny vysokou zástavbou – na východní, vstupní straně odděleny od ulice U Lužického semináře vysokou barokní zdí, ze severu jsou přístupné skrz palác Thurn-Taxisů a v západní části je ze tří stran obklopují budovy ministerstva financí, které tvoří bývalý barokní karmel, doplněný za 1. republiky novostavbami Františka Roitha. Asi nejhezčí je zahrada na jaře, kdy kvetou různé keře a stromy, kromě těch ovocných tu najdeme magnolie, rododendrony a krásně a citlivě upravené záhony s aktuální květinovou výsadbou.

Od 70. let 20. století zde byla vystavována moderní výtvarná díla v rámci akcí jako Sochařská setkání, nebo Malostranské dvorky. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla po povodni v r. 2002, kdy vltavská voda zaplavila sady až do výše 4 metrů. Tehdy některé stromy byly úplně pod vodou, takže zahrada připomínala spíše rybník, než park.

Zdroj: AI; Odkaz; Odkaz. Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.