První díl najdete na tomto odkazu.

Procházka č.3.
Ta už by se skoro dala nazvat krátkým výletem. Okruh z Olšan měl skoro 12 kilometrů.

Dneska má být konečně krásný, jasný a slunečný den. Jenže písek ze Sahary se rozhodl, že nám to slunce zakryje, a tak silný vítr jen mete hromady písku do očí, pusy, nosu. V lese se před ním dá schovat, ale nebe nad hlavou je prašné a nahnědlé, viditelnost nízká. Vše je zahaleno do oparu z písku a slunce jím nemá šanci proniknout.

Studánka u Wiehlovy boudy. Velikonoce 2024

Poslední měsíc bují jaro v plném proudu. Všechno kvete, kolem vody se shlukují žáby, ptáci zpívají v zelenajících se korunách stromů. Nohy mě svrbí, jak sleduju všechny ty fotky, které jsou dostupné na internetu, a jsem hrozně nedočkavá, až si nějakou svěží zeleň na paměťovce donesu domů i já. Ale nějak mi to jaro dneska přijde neuspokojivé, na to, jak moc jsem natěšená. Asi jsem si nevybrala zrovna nejzelenější lokalitu, ale mám štěstí alespoň na ty žabky, o kterých jsem si myslela, že už se mi letos nepoštěstí.

Delší trasa kombinovaná s trochou výškových metrů už mi dává zabrat a noha rozhodně hlásí, že takhle ne. Musím víc odpočívat a výlet po dlouhých týdnech nicnedělání je makačka, korunovaná únavovou bolestí. Ale je to omamný pocit, být zase venku a zvládnout už takovou dálku, i když víc sedím, než jdu.

Lesy se pomalu zelenají i tady.

Procházka č.4.
Ptačí park Kosteliska – Jarohněvický rybník

Na Jarohněvický rybník nejdu poprvé, ale poprvé nacházím informační mapku a cedule, které se týkají ptačího parku. Takže místo plánovaného klasického okruhu kolem rybníku jdu dnes po mapce a místo šesti plánovaných odpočinkových km po včerejšku jich mám v nohou rovnou deset. A to mám i tu cvičnou zátěž, aby platila úměra, že buď kilometry, nebo těžký batoh. Dneska mám obojí, ale zase hodně postávám, sleduju, poslouchám. Kilometry se tak rozprostírají do delšího časového úseku a s potěšením sleduju, že na rovince je nožka opravdu už úplně v pohodě.

Sýkorka, Jarohněvice.

Lyska černá, Jarohněvice.

Kormoráni, Jarohněvice.

Orlovec říční, Jarohněvice.

Saharský písek pořád ještě opanuje vzduch, ale jeho koncentrace je výrazně nižší. Zítra, až budu odpočívat a navštěvovat příbuzné, už určitě ve vzduchu nad jižní Moravou nezůstane ani zrníčko písku, které by turistům kazilo výhled.

Bělásek řeřichový, Jarohněvice. Velikonoce 2024

Foto: Mawenzi. Podívejte se do pěkné fotogalerie. Osobní stránky autorky: www.mawenzi.cz