14.12.2019 | Svátek má Lýdie


ROZCESTNÍK: Stromatolity

20.5.2008

 
Nacházejí se jen na několika místech na světě a v Klokánii zrovna na několika. To nejznámější je v Západní Austrálii v Hamelinově tůni ve Žraločí zátoce. My se však na ně podíváme na severním konci jezera Torrens v Jižní Austrálii. Zde vyvěrá ze země teplá a úžasně minerální artéská voda, několikrát slanější než ta co je v Mrtvém moři. Tedy vhodné podmínky pro Stromatolity.Švehla - Austrálie - Stromatolity 1 minerální voda
Není jednoduché toto místo nalézt a k němu se dostat. Vyžaduje to dobrý terénní vůz a i štěstí. Cesta k lokalitě je totiž vhodná tak akorát pro velbloudy a posledních asi 10 km není cesta skoro vůbec patrná. Však i my jsme toto místo našli až na druhý pokus. Ovšem dnes už taková romantika končí. Kdo má GPS a zná souřadnice, trefí k lokalitě i poslepu, v mlze a potmě.
Krajina silně připomíná Mars a je zajímavé, že na skalnatém břehu jsou zkameněliny předků těchto v lokalitě dosud žijících stromatolitů. Mají být 2,5 miliardy let staré. A kdo se může pochlubit tak starým rodokmenem? Ty živé vyrůstají ze dna potoka se selankou. Tedy oni vlastně nevyrůstají, ale vytváří jakousi vápennou strukturu a ta živá, metabolizující část je úplně nahoře obrácená k obloze těsně pod hladinou nebo v úrovni hladiny vody. Povrch stromatolitu na omak připomíná mořskou houbu, ale je o trochu tužší a je pokryt průzračným slizem. Fabrika na kyslík a vápno.
Stromatolity se vytvářejí vázáním jemných usazenin biofilmy mikroorganismů, zvláště kyanobakteriemi, běžně známé pod názvem modro-zelená aláž. Zkamenělé stromatolity se vyskytují v různých formách. O kuželových přes rozvětvené, polštářovité a sloupovité. Ty, které přežily doposud, jsou převážně typu polštářovitého.
Současné stromatolity žijí převážně v prostředí které jim připomíná prostředí ve kterém žili jejich předkové. Tedy extrémně slané, či minerální vodě, která vylučuje jiné rostliny nebo živočichy co by stromatolity likvidovali. Ti nejstarší předkové žili už před 2 724 miliony lety. Tehdy byla zemská atmosféra velice bohatá na kysličník uhličitý, či dioxyd uhlíku, avšak postrádala kyslík, který poskytuje prostředí vhodné k rozvoji mnohobuněčných organizmů, které se rozbujely až v  době kambria před 540 miliony lety, kdy už bylo v atmosféře dost kyslíku. Tento byl vytvořen právě stromatolity, které tehdy pokrývali většinu zátok a pobřeží.  
Prokaryotická kyanobakterie se rozmnožuje asexuálně dělením buněk. K „výrobě“ svého „jídla“ používá vodu, kysličník uhličitý a sluneční svit. Při tomto procesu, fotosyntéze, je vedlejším produktem, či odpadem, kyslík a vápno. Takže až za zhruba prvních dvou miliard let kyanobakterie svým metabolizmem vyrobily dostatek kyslíku, teprve potom se mohl začít vyvíjet aerobický život takový jaký ho známe na Zemi dnes.
Další fotky najdete zde 
Švehla - Austrálie - Stromatolity 2 živý
Švehla - Austrálie - Stromatolity 3 zkamenělý
George Švehla


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!