V neděli 19. července 2020 jsem se po uspokojení chuťových buněk na Francouzském trhu na Kampě ještě vydala podívat na Staroměstskou mosteckou věž.

Z historie věže – jde o jednu z nejpůsobivějších gotických staveb na světě. Věž spolu s mostem nechal dle návrhu Petra Parléře postavit Parléřovou hutí chrámu Sv. Víta císař a král Karel IV. Pod jejím obloukem procházeli čeští králové při korunovační cestě městem až na Pražský hrad. Základní kámen byl položen r. 1357. Kromě hlavních projektantů a sochařů se na práci vystřídalo kolem sta kameníků.

V roce 1621 bylo v horní části věže, směrem k mostu, vystaveno pro výstrahu 12 hlav některých z 21 na Staroměstském náměstí popravených českých pánů; hlavy zde visely přes 10 let, sejmuty byly tajně a dodnes není známo místo jejich uložení.

Ke konci třicetileté války roku 1648 odolala pravobřežní pražská města švédskému vojsku také díky Staroměstské mostecké věži. Znovu se věž zapsala do historie za revoluce 1848, kdy zde povstalci bránili průchodu rakouských jednotek přes most.

Během jedné z drobných oprav byl náhodně objeven pod střechou záhadný nápis, bez mezer mezi slovy, který čten zepředu i pozpátku má stejný text: Signate, signate, mere me tangis et angis (Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen). Má jít o tzv. magickou past – zaříkadlo odhánějící zlé démony. Podobné nápisy bývaly obvyklé na sakrálních stavbách zejména v Itálii.

Věž má bohatou sochařskou výzdobu, skrývající tajemnou symboliku. Mystikou je opředena samotná doba založení věže – rok 1357, 9. 7. v 5 hodin 31 minut (135797531). Symbolika se skrývá i v členění věže do čtyř sfér – pozemské; měsíční, vyzdobené 28 kraby, symbolem 28 dní oběhu Měsíce; sféry sluneční – symbolizující královskou a císařskou moc. Poslední hvězdná sféra je symbolizována sochami světců.

Místnost v prvním patře sloužila patrně jako strážnice, odtud se kdysi spouštívala železná mříž, kterou se brána zavírala. Ve druhém patře bylo vězení pro dlužníky z lepších rodin. Od roku 1880 je zde novogotický strop, provedený podle návrhu arch. Jana Schöbla. Okna jsou opatřena vitrážemi podle kartónů Jiřího Binka.

Věž je vysoká asi 47 metrů, výška střechy s ochozem je cca 18 m. Prohlédnout si ji pěkně zevnitř a podívat se shora ze 360° na historické centrum Prahy i dál můžete v létě denně od 10:00 do 22:00. Nahoru vystoupáte po 138 schodech (já jich napočítala 140, ale mohla jsem se splést při zdravení pana pokladního). Sloup, okolo něhož se otáčí schodiště, je zakončen nahoře sochou věžníka z 50. let 15. století. A tady na ochozu už se vám nabízí nádherný výhled do všech světových stran. Dole pod vámi teče Vltava; zlatem svítí střecha Národního divadla; můžete zkusit počítat věže a věžičky historické; přehlédnout nelze ani novodobou Žižkovskou vyhlídkovou věž; Karlův most spojující Staré Město s Malou Stranou; a jedinečné panorama Pražského hradu s Petřínem… Každý kámen tu dýchá historií, vždyť některých se mohl dotýkat sám Karel IV. Škoda jen, že mnoha návštěvníkům nestačí jen si sáhnout, ale musí svou přítomnost zde zvěčnit přímo do kamene či břidlicové střechy věže. Jak jsem si všimla u jednoho nápisu – tenhle zlozvyk, není až tak nový – své jméno tu někdo vyryl už třeba v r. 1929…

V článku použity informace z:

http://www.muzeumprahy.cz/632-staromestska-mostecka-vez/

https://www.prague.eu/cs/objekt/mista/197/staromestska-mostecka-vez

http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/staromestska-mostecka-vez

Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.