Musím vám říct, že Petrohrad mě opravdu nadchnul a jsem přesvědčen, že se mu v celém Rusku jen tak něco nevyrovná. Široké bulváry plné majestátných budov ukazujících velmi okázale carskou moc, obrovské katedrály, Petropavlovská pevnost i mohutné zámky za Petrohradem - to vše působí tak majestátně, že i pro člověka relativně zcestovalého to je ústa otevírající nádhera. Neumím si ani představit, jak musí Petrohrad vnímat třeba někdo, kdo celý život žije kdesi na Sibiři v malé osadě, nebo ještě lépe na samotě v lese a náhle ho spatří. Narozdíl od Moskvy, která se mi moc nelíbila, mě Petrohrad uchvátil tak, že při nejbližší příležitosti návštěvy v Rusku si ho půjdu ještě aspoň na pár dní prohlédnout.

Centrem Petrohradu je přirozeně Něva a jmenovitě ta část Něvy, kolem které je Zimní palác a sídlo Generálního štábu Armády Ruské federace na jedné straně, a Petropavlovská pevnost na straně druhé. Zimní palác, dnes známý pod názvem Petrohradská Ermitáž, je tak obrovský a majestátný palác, že pokud nemáte náhodou jeho plán, tak se v něm zaručeně ztratíte. Moje návštěva Ermitáže trvala zhruba tři hodiny - a to nejsem moc zvyklý detailně prohlížet muzea - a ještě k tomu jsem proletěl vše, co tam bylo, jen tak zběžně-letmo.

V přízemí je možné vidět expozice vykopávek z nejstarších dějin Ruska; je to něco jako jsou expozice v pražském Náprstkově muzeu - a má to takový, dalo by se říct, ryze muzejní charakter. Oproti tomu první patro Ermitáže je palác sám - tak monumentální stropy, výzdoba a tolik uměleckých předmětů pohromadě, to se jen tak nevidí. Všemu tomu dominuje velký Zlatý sál, který je pokryt pravým zlatem (není jen pozlacený) a vedle něj místnost s carským trůnem. Ve druhém patře pak je umístěna výstava impresionistů ze všech možných zemí - Monet, Renoir, van Gogh a mnozí další - hotová pastva pro oči.

Když opustíte Ermitáž a půjdete po nábřeží k Trojickému mostu, po němž přejdete širokou Něvu, dostanete se k Petropavlovské pevnosti. Momentálně se opravuje, nicméně opravy jsou už téměř dokončené a pevnost vypadá doslova jako nově postavená. Snad už ani není nutné připomínat, že i pro toto místo platí totéž, co pro zbytek Ruska, a sice že je tam "vsjo baľšóje" - nicméně uprostřed pevnosti i přes monumentálnost vojenských staveb najdete něco zvláštního.

Velký katolický kostel, vedle něhož je maličký pravoslavný - v Rusku, coby v centru všeho pravoslaví, bych něco takového, přiznám se, moc nečekal. Když vyjdete z pevnosti a dáte se podél nábřeží po proudu Něvy, dostanete se k dalšímu mostu, který vede až k Ermitáži - přes další velký ostrov plný, jak jinak v Petrohradu, monumentálních klasicistních a secesních památek. Z tohoto mostu je krásně vidět obří hrající fontána na Něvě, která stříká vodu do melodií skladeb klasické hudby. Opravdu vskutku neuvěřitelné.

Pokračujíce dál na jih dojdete až na Něvskij prospekt, který je doslova jako vystřižený z Dostojevského románu Bílé noci (úplně tam ty dva vidím se procházet za bílých nocí), který je plný velmi drahých obchodů, všechny domy jsou pěkně opravené a v noci krásně svítí. Po cestě na metro míjíte několik obrovských katedrál (zejména Kazaňský chrám je doslova úchvatný) a dva vodní kanály, podél kterých jsou opravdu velmi malebná nábřeží.

Dáme-li se u jednoho z nich vlevo, dojdeme k chrámu Kristova vzkříšení, který je ještě barevnější a cukrovější, než chrám Vasila Blaženého v Moskvě; dáme-li se napravo, dojdeme k pomníku Petra Velikého (ti, kteří viděli Jamese Bonda - Zlaté oko znají ;)), který je na - jak jinak, než obrovském - náměstí, kterému vévodí - jak jinak, než mohutná - radnice. Budeme-li pokračovat nastoupeným směrem dál, dojdeme až k majestátné budově hlavní pošty, jejíž zadní část, z níž vychází oblouk nad cestou na druhou stranu ulice, opět znalci bondovek znají (tam praštil Bond s pomníkem právě do toho oblouku).

Pokud se dáme opět k nábřeží, dojdeme až k monumentálnímu chrámu svatého Izáka, kolem něhož se dostaneme k budově ruské admirality a odtud zpět k Ermitáži. A že jsem něco v Petrohradu nechal stranou? Zatím ještě mnoho věcí, ale v centru je ještě jedna pamětihodnost, poněkud kontroverzního charakteru. Kolem domu Petra Velikého se od Petropavlovské pevnosti dostaneme až k (podle některých) nejošklivější lodi na světě - k Auroře. Stojí tam zakotvená na památku bolševické revoluce v roce 1917, jako výraz ukončení jedné bídy od cara a začátek nové bídy kombinované s nejtvrdší totalitou, jakou do té doby svět poznal - "Vjelikovo mogučevo Sovětskovo sojuza".

Centrum Petrohradu je sice opravdu úžasné, leč ty dvě největší perly jsou až za ním. Petrodvorec a Carskoje Selo. Carskoje Selo jsem bohužel neviděl, ale Petrodvorec byl snad nejmonumentálnější zámek, jaký jsem kdy viděl. Když k němu přicházíte od vlaku, tedy přes zahrady nad ním, vypadá ještě sice rozlehlý, ale pořád ještě takový nízký. Když jej ale obejdete, uvidíte z druhé strany obrovskou kaskádovitou fontánu posázenou zlatými sochami, z nichž ta největší v její spodní části představuje Samsona v boji s drakem.

Celý tento majestát podtrhává ale ještě něco, co opravdu není v žádném zámku tohoto druhu, který znám - od fontány, která je umístěna v kopci přesně pod středem průčelí Petrodvorce, vede osvětlený kanál rovnou do moře, které je přes borový les tak sto metrů vzdálené. Inu, být kormidelníkem lodi a vidět v noci tuhle zářící nádheru, tak by to skoro až hrozilo ztroskotáním - jak bych zíral na takový výjev.

Když to tak shrnu, tak bych řekl, že Petrohrad je město natolik monumentální a krásné, že se mu opravdu máloco vyrovná. Téměř všechny domy v Petrohradě jsou krásně opravené; je vidět, že je přímo ve státním zájmu, aby tomu tak bylo.

A jen tak mimochodem - před několika dny Vladimir Putin oznámil, že už posune k realizaci myšlenku o spojení Ruska, Běloruska, Podněstří, Abcházie a dalších zemí v jeden stát s novou ústavou. Je nad slunce jasné, kdo bude jeho novým prezidentem, pokud takový stát vyjde - a když se mění ústava, neměnívá se s ní občas i sídlo hlavního města? Mám z toho takový pocit, že carský trůn v Zimním paláci nemusí být už dlouho prázdný...

Několik praktických informací k Petrohradu:
Petrohrad je druhým největším městem Ruské federace, přičemž abyste se do něj dostali, potřebujete jako čeští občané vízum. Získat jej je poměrně obtížné, ale ne nemožné - předně je důležité používat co nejméně zprostředkovatelských firem, neboť ty si zpravidla účtují spoustu peněz za to, co v klidu může většina z nás udělat osobně. Jako první je potřeba pozvání (tzv. turistický voucher) - a s ním je největší problém.

Po několikaměsíčním brouzdání po netu jsem narazil na jistou CK Olympia Travel, která prodává pozvání do RF za 800 Kč (levněji to opravdu nikde nemají, hledal jsem to osobně a velmi pečlivě, poněvadž mi byla každá ušetřená koruna drahá). Způsob je poměrně jednoduchý - pošlete mail se všemi údaji, které máte v pase, plus tyto informace: kdy a kudy přijíždíte do RF a kdy a kudy odtud odjíždíte, předpokládaný itinerář včetně údajů, kde budete který den; dále pak údaj o tom, kolikrát jste již byli v RF, zda vám v některém státě nebyla vydána víza a pokud ano, tak z jakého důvodu, dále pak jedete-li autem, SPZ a barvu auta, kterým jedete - holt zajímá je všechno ;)

Jakmile odešlete tento mail, obratem vám přijde mail s bankovním spojením, kam máte zaplatit těch 800 Kč a s jakým variabilním symbolem, přičemž poté, co to pošlete, tak si nechte poslat v pdfku potvrzení o transakci a odešlete to do CK, kde poté, co to obdrží, vám obratem pošlou pozvání rovněž v pdfku, které je nutno černobíle vytisknout.

Poté je nutno získat povinné pojištění, které můžete sjednat u libovolné cestovní pojišťovny; je ovšem třeba trvat na tom, že jde o pojištění k vízu, které stojí okolo 150 Kč na týden. S pojistnou smlouvou, kopií pasu, pozváním a vyplněným vízovým dotazníkem je nutno jít na ambasádu, kde u vedlejšího okénka, než se podávají žádosti o vízum, je nutno zaplatit 1200 Kč, za což dostanete stvrzenku, proti které dostanete týden od podání žádosti vízum. Tím ovšem byrokratické martyrium ani zdaleka nekončí.

Další vás čeká na hranicích. Budete muset vyplnit tzv. bumažky, neboli imigrační karty - lze je vyplnit anglicky, ale je lepší je vyplnit rusky, ušetříte si možné problémy - ne všichni příslušníci milice v Rusku umějí anglicky. Po celý pobyt v Rusku je nutné se registrovat na policii či v hotelu všude, kde pobýváte, přičemž se vám registrační povinnost promíjí, pokud se nezdržíte na místě déle, než dva dny (musíte to patřičně doložit, čili nejlepší je ukázat jízdenky na vlak). V případě, že jakékoliv z těchto pravidel zanedbáte, hrozí vám pokuta 20 USD a vyhoštění s razítkem "persona non grata" v Rusku.

Oficiální měnou v Rusku je ruský rubl (RUB, postaru RUR), který je přibližně osmdesát našich haléřů. Dělí se na sto kopějek. Významně doporučuji měnit peníze pouze v bankách, směnárny nabízejí nevýhodný kurs, o vekslácích ani nemluvě (a těch je v Rusku zejména kolem hraničních přechodů hodně a jsou neodbytní). Ceny jsou přibližně stejné, jako u nás - resp. trochu levnější. Vzhledem k tomu, že se v Rusku neplatí spotřební daň, je tu velmi levný benzin a nafta (obojí se pohybuje kolem 14-15 CZK za litr), alkohol a cigarety. Pozor ale na pokoutně pálený alkohol, varuje před ním i naše ministerstvo zahraničních věcí.

Bezpečnostní situace je na západě Ruska taková, že jsme na své cestě neměli sebemenší problém a hlavně jsme neměli žádný pocit ohrožení, vzhledem k všudypřítomnosti příslušníků milice a vojska - a kontrol. Kontroly (legitimování, kontroly dokumentů, dotazy na to, co kde děláte) jsou velmi časté, leč zpravidla profesionálně, ne nepříjemně dělané. Počítejte s tím, že aspoň jednou vás zkontroluje tajný policista - a velmi pravděpodobně víckrát.

Dávejte si pozor, kam jedete - v Rusku je mnoho zakázaných zón, pohraničních zón i zón s omezeným přístupem pro cizince, přičemž za takové striktně zakázané zóny se považuje i mořské pobřeží (tzv. "mořská hranice"). Na hranicích těchto oblastí jsou armádní kontrolní body s po zuby ozbrojenými vojáky, za které se bez patřičné bumažky (lze cca za 30 USD vyřídit na cizinecké policii, tzv. oddělení OVIR, vyřízení povolení však trvá nejméně týden, v extrémních případech i měsíc) nedostanete.

Jak do Ruska přijet? Nejlepší je vlakem a po Rusku pak cestovat vlakem. Cestování vlakem v Rusku je pohodlné, rychlé a velmi, velmi bezpečné, každý vůz je takovou menší pevností (vagony jsou tam o hodně větší, než u nás a jsou velmi robustně stavěné), kterou hlídají dva průvodčí a ke každému vlaku je zpravidla přiřazen vůz milice, která chodí neustále po vlaku a kontroluje vše, co se jí nelíbí (a že toho nebývá málo, stačí, když si čtete cokoliv, co není psané rusky).

Vlaky mají dvě kategorie: příměstské vlaky, tzv. električky, a dálkové vlaky, tzv. pojezdy daľnovo sledovanija. Příměstské vlaky fungují přibližně tak, jako u nás, tzn. lístek se kupuje na nádraží do cílové stanice, je otevřený, tzn. je možné jet klidně dalším vlakem, když vám jeden ujede. Na co je potřeba dávat velice pozor je kontrola lístků při opouštění nádraží v turniketech - pokud jste lístek po cestě ztratili, čeká vás mastná pokuta (okolo 800 RUB). Co se týče dálkových vlaků, tak jejich systém je docela jiný, než u nás.

Předně jsou zpravidla všechny spací a hlavně se nerozlišuje kategorie vlaků. Každý vlak se sestává z několika druhů vozů: vozy k sezení (velmi zřídka), platzkarty, kupé a kupé lux. Nejčastější a nejvýhodnější způsob cestování je tzv. platzkarta. Jedná se o otevřený vůz rozdělený do nějakých patnácti oddělení, jakoby kupé, ve kterých jsou vždy čtyři lehátka nalevo od uličky napříč a dvě napravo podélně s kolejemi. Soukromí tam zrovna není, ale cena je obstojná a bezpečnost výtečná (pořád to někdo kontroluje). Co je trochu zádrhel, je pronájem povlečení přímo ve vlaku za 45 RUB, přičemž bez povlečení vám není dovoleno použít platzkartu k ležení.

Našli se, pravda, i benevolentnější průvodčí, kteří nám dovolili spát ve spacáku, a tak jsme ušetřili, ale nelze se na to spoléhat. Půl hodiny před dojezdem do cílové stanice je nutno si po sobě povlečení a matraci sbalit. Co se týče kupé, to je výrazně dražší (poplatek za platzkartu je 200 RUB, za kupé 1500 RUB) a odpovídá našim kupé, přičemž je tam o hodně více místa a je to pohodlnější, než naše noční vlaky. Kupé lux se od kupé liší tím, že v kupé lux jsou pouze dvě postele (v kupé jsou čtyři) a tím, že je v ceně lístku zahrnuto poměrně dost služeb. Cena je však astronomická - okolo 5000 RUB.

Pro všechny druhy vagonů platí, že v nich je samovar, takže máte kdykoliv k dispozici vařící vodu na zalití čeho chcete, stejně jako zdroj pitné vody. Další věc, která je potřeba znát je, že deset minut před stanicí se zamykají toalety, které se deset minut po vyjetí ze stanice otvírají, přičemž toalety se zavírají 90 minut před příjezdem do konečné stanice. V případě, že jedete do Moskvy se záchody zavírají už dvě hodiny před Moskvou. Nutno poznamenat, že vlaky v Rusku jsou velmi čisté.

Nákup lístků na dálkové spoje je trochu problematický, protože před každými pokladnami jsou digitální tabule o počtu míst ve vlaku, a jakmile dojdou, tak prostě dojdou a lístek nekupujete. Proto je potřeba jej koupit dostatečně dopředu. Všechny dálkové vlaky jsou povinně místenkové, přičemž pro jejich zakoupení i použití je potřeba pas - údaje z pasu se píší přímo na lístek a jsou kontrolovány před nástupem do vlaku a podruhé pak v něm (a pak tolikrát, kolikrát jste požádáni ať průvodčím, nebo milicí).

Další způsob cestování po Rusku je autem. Tento způsob však nedoporučuji, protože silnice jsou nebezpečné (často mají velmi, velmi špatný povrch a ruští řidiči po nich jezdí jako vrahouni) a krádeže auta či jejich poškození nejsou zrovna výjimkou. Pokud opravdu musíte jezdit po Rusku autem, je lepší si auto půjčit, abyste měli ruskou SPZ. Samozřejmostí je nenechávat nic cenného v autě, pokud jej opouštíte a pokud potřebujete něco vytáhnou z kufru, tak je lepší tak učinit notný kus cesty před tím místem, kde kufr potřebujete, abyste tam, kde auto necháváte, vůbec nemuseli kufr otevírat.

Poměrně dobrý způsob, jak po Rusku cestovat, je letadlem. Nedoporučuji používat služeb Aeroflotu, protože sice jsou kvalitní, ale často i třikrát tak drahé, než jiné společnosti. Do Moskvy i Sankt Petěrburgu létá pravidelná linka ČSA, přičemž pro pohyb po Rusku doporučuji poohlédnout se po menších společnostech. Sice budete mít více mezipřistání, ale budete pak schopni mít zpáteční letenku na Petropavlovsk-Kamčatskij za deset tisíc.

Přes léto je pro turisty přístupná plavba lodí okolo Ruska z Petrohradu do Vladivostoku.

Významně doporučuji před cestou do Ruska naučit se číst azbuku, neboť bez ní budete úplně ztracení; latinkou se tam totiž nepíše skoro vůbec nic. Stejně jako nepochodíte kromě mladých vzdělaných lidí s angličtinou; je dobré naučit se pár důležitých slov a vět rusky a ty klidně doplňovat do češtiny - budete-li mluvit pomalu, budou vám rozumět.

Rusko je velmi krásná země, ale je potřeba být opravdu na vše připravený :)

Fotky: Zimní palác - Ermitáž, Aurora, Něvskij prospekt, Radnice, Kaskádová fontánana Petrodvorci