Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Krásný článek

a krásné neponičené prostředí ale žít bych tam nechtěla. Ten stálý vítr by mi strašně vadil. Udělal by ze mě asi těžkého melancholika. Ale je moc fajn přečíst si o takových odlehlých místech. Ta fotka dramatického moře s dramatickou oblohou je super.

To je zas objev netušený.

A ti lidi - prostě chlapi a ženské do nepohody. Tady doslova!

Oooo, ano

... jednoho obcas potesi cizi nestesti. , jak uz rekli predrecnici.  Musim se pridat s historkou, co stala memu manzelovi. Opravoval nejake uhnile drevo pod strechou na pristenku. Byla sobota. Pohlednu z kuchynskeho okna a vidim jak muj manzel neuveritelne rychle bezi zahradou k domu. Podivila jsem se. Za ta leta souziti jsem neverila, ze muj rozlozity manzel, pohybujici se normalne velmi rozvazne, zvladne takovou rychlost. No, za uhnilym drevem bylo vosi hnizdo a zautocilo mu do ksichtu, kdyz stal na zebriku. Hlavne mel nekolik bodancu na hornim rtu, z ktereho pred myma ocima se postupne staval chobot.  Davali jsme na to tehdy hodne citronu - pry to na to pomaha - nebo ocet.

Ale pardon, mily Jiri, to patrilo k vosam

Tohle povidani o ostrove se mi  moc libilo. Myslim, ze jsem taky kdysi davno neco o te rovnobezce cetla v nejake knizce o namornich objevech a ztroskotani.

Konečně mám zas chvilku

A zrovna na George! Ještě, že už je po tom červeném hrůzném! Královský ostrov - ráj na zemi - lenoši a křiváci se netrpí a lidi žijí spolu. Krásná představa, jen v našich podmínkách neudržitelná (a ty jejich bych zase asi nezvládl já).

Přeji všem Renátám, Renatám, Renkám Reničkám (atd. atd.) vše nejlepší k svátku, gratuluji Velké kočce ke geniálním rozuzlení problému s CD a díky za povídání o F1, to je moje krevní skupina. Jen Velkou jsem letos neviděl - z rodinných důvodů jsme byli nakupovati dokonce v zahraničí, takže jsem měl (asi tak potřetí v životě) smůlu a neviděl jsem Váňův fenomenální úspěch. Tož tak je to se mnou...

Milý Jiří

povídání i fotky jsou jako obvykle na vysoké úrovni. Jenom mám dotaz - vrátili se na ostrov lvouni nebo tam už pro ně není místo? A jak je to s klokánky - zatím je jejich množství úžasné, ale udrží se dalších dvacet roků? Mám obavy, aby nesežrali těm vysoce kvalitním krávám moc trávy (a navíc co ty kočky a psi, kteří jsou na ostrově určitě taky, jak se s těmi vyrovnávají). A svazek kožek za milou babičkou s kolovratem a kočičkou mě - mírně řečeno - lehce rozhodil (o langustách nemluvě). Takže článeček moc zajímavý, leč pro mě smutný - ale já jsem mizerný ekonom.

Veľmi

zaujímavé čítaníčko a krásne fotky. Ako dobre, že je už po tej červenej hrôze- a my sa zas niečo dozvieme. Díky, Georg.

Jé, řvoucí čtyřicítky,

kdepak jsou ty staré dobrodružné knížky, kde jsem je poprvé potkala! Zase úžasnej australskej článek!

Re: Jé, řvoucí čtyřicítky,

Jako vždycky, jako vždycky! A ty obrázky! Zase jednička s hvězdičkou.

Právě jsem se nad ostrovem

proletěl pomocí Google Earth. Vypadá sympaticky.

dešťovka

když jsem přečetla, že vyváží dešťovku - napadlo mě, že vyváží žížalu  A hned jsem si říkala, že je to určitě dobrý obchod - pro rybáře i teraristy... A ono je to jinak

Milý Jiří,

jako vždy skvělý článek. Jak je vidět, s písečným přívalem jste se už vypořádali, takže budou články o Klokánii. Ta první část je děsivá. Ano, takoví homo sapiens osídlovali ráje na Zemi!