Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Mawe, zase jsem si moc hezky početla a pokochala se fotkami. Všechny jsou krásné ale moc a moc se mi líbí hlavně dvě – č. 3 a 10. První je krásná kompozice – dominantní kostel vesničky, uprostřed polí, lesů a pastvin. A druhá je krásný zelený patchwork s rozkvetlou loukou vpopředí. Prostě obě fotky mě extra zaujaly. Pomník má smutnou historii, ale je moc dobře, že jim byl postaven.

Ten kostel v celé kráse mi taky udělal radost a ten zelený patchwork... Nebudeš se divit, když napíšu, že na ten jsme z lavičky koukali snad 15 minut i s tím rizikem, že nás chytne déšť mnohem dřív, než bychom si přáli... ale seděli jsme a koukali na tu krásu a nikam se nám vůbec nechtělo jít:)

Skvělé fotky! Ty východy slunce! A ta žabička... a bukové listí... všecky .

Koukám, že počasí jste měli docela proměnlivé. Ale na vás si nepřišlo .

Nastesti prebazne krasne:)

Ten vychod byl... luxusni, letos asi nejkrasnejsi, co jsem zazila:)

Suchý vrch je moje oblíbená destinace. Chodila jsem ze všech stran - z Jamného i v zimě na běžkách (výstup k chatě, grog, sjezd), ze Zakopanky přes Kobylí důl, z Těchonína, z Mladkova. Těchonín a Mladkov - dojezd vlakem jednou cestou nahoru, druhou dolů. Často byl mým cílem pěchotní srub Bouda, synek tam byl členem, spolku jsem i pomáhala s nějakou administrativou. Když jsem měla povolení k vjezdu do lesa a syn se tam chystal pobýt, vezla jsem ho až na Boudu autem. Naposledy jsem se prošla na Boudu asi před třemi lety s Goliášem. Sotva jsme vyrazili na zpáteční cestu, spustila průtrž. Když jsme došli na chatu, vypadalo to, že jsme ty 3 kilometry uplavali.

Z parkoviště nad Kramářovou chatou vedla lesní cesta k takové skalní vyhlídce, za dobrého počasí úžasné - dohled přes Orlické hory až na Krkonoše a na druhou stranu Kralický Sněžník a Jeseníky. Pak les vykáceli, cestu vymlela voda a pro chromou stařenku se stala neschůdnou.

tak to by me zajimalo, kdybys mi ukazala, kde v mape to je... protoze ja znam jen jednu skalni vyhlidku, ze ktere ale neni nic videt...

V Těchoníně jsme spali v cyklopenzionu- jen bez kol a se psy. Bylo to moc fajn na konci dědiny....

Mozna,ze zrovna v tom penzionu jsem pred lety byla na promitani o Pacific crest trailu na platne a pak spala u majitele nalehko.com v jeho postylce :D

Hezky se s tebou Orlickými horami putuje. Alespoň popisem a krásnými fotkami. Putuje dál a piš!

Mam to v planu, ackoli nektery putovani sou porad jen na fotkach a ne na papire:D

Prostě nádhera, děkuju. Dumám nad tvou raketovou energií a napadlo mě, že to může mít i souvislost s ranním pohledem na vycházející slunce. Je dokázáno, že pohled na brzké ranní nebe nastartuje přes oči mozek a tím celého člověka k nebývalé výkonnosti. Takže takové kochání je nejen radostné, ale i praktické! A ty jsi navíc nadšenec. Oceňuji hrátky s expozicí při focení potoků, žabiček, podzimního mokrého listí. A šla jsem se taky podívat ven na vycházející slunce. Díky, Maw.

Tak to je rozhodne pro me novinka a navic skvela, takze ranni brzke vstavaji napomaha energii i za cenu kratsiho spanku, to se bude libit mym kamaradum, co pred 8 nevstavaji, tohle zjisteni:D

hezké orlickohorské pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům

dík za další kus báječně popsaného výletění. A fotky úžasné - klasika od made in Maw

Jee, to me rozesmalo jaknsi to napsala:) dekuji.

Z rana ze svitani jich mam... hodne:D byla to nadherna podivana:)

A hlasim, ze kdyz charlie nema spoustec stekani, tak tolik nesteka. Nesteka, kdyz jdu domu (feri to vedela jeste na ulici, charlieho casto prepadnu ve spanku), nejeci v 5 rano, ze mam navalit sniani a neslape po me nedockavosti... proste nema rozstekavace, tak steka mnohem min. On kdyz zacne, nejde utisit a jeci a jeci, ale bez spoustece ferinky steka tak sotva ve 1/3 pripadu...

Ani se mnou nechce byt v pokoji kde s feri casto lehaval bud se k ni tulil na posteli nebo lezel pod posteli, ted do pokoje chodit nechce a zustava na chodbe.