Byla v potištěném kartónu hlásajícím jméno a hlavně přednosti těchto vajec snesenými v kurníku, slepicemi, které netrpí hladem, žízní, bolestí, zraněními, strachem, obavami, nepohodlím a které mají možnost se svobodně projevit. Jak dělají to poslední se nám neříká. Také ovšem to, že tato vejce byla vyprodukována v prostředí které plně splňuje přísnou normu RSPCA, což je zdejší spolek pro ochranu zvírat.

Kdo někdy navštívil a nebo dokonce pracoval v moderní "fabrice" na vajíčka, ten pochopí co to pro ty slepice znamená. Úplná revoluce a život v ráji oproti jejich družkám, co neměly takovou kliku a sedí po několika v těsné drátěné kleci, kde je jejich jedinou povinností žrát a snášet. Nekonečné řady těchto klecí v několika patrech nad sebou s automatizovaným krmením, odvodu snesených vajec a slepičinců, přes umělé osvětlení, co zkracuje den je pro takového ptáka peklem na zemi. Slepičí koncentrák.

Proto vznikly farmy, kde jsou slepice chovány tak, jak bývalo dobrým zvykem na usedlostech, za časů našich předků. Tady se jim říká "free range chicken". Mají výběh a dostatek místa k "popelení", provětrání křídel a místo k hrabání. Také možnost se svobodně spolčovat a "povídat" si. Ke kladení vajec mají jakési posady, či hnízda i s podkladkem, nyní plastovým, dříve sádrovým to vejcem na klamání nosnice, které si ještě i já pamatuji. V kurníku mají dostatek místa na bidýlkách a všude jsou bezpečny před dravci a nepřízní počasí. Potravu a vodu mají dostupnou neustále a tak se ty slepice mají jako prasata v žitě.

Když si pak zákazník koupí taková, pochopitelně o něco dražší vajíčka, tak ho hřeje svědomí, že udělal dobrý skutek a podpořil chod farmy, kde slepicím je snášení radostí a nikoliv povinností. Takové vajíčko hned jinak chutná, když ho jíme s vědomím, že slepice při jeho produkci byla šťastná a spokojená a nikoliv vystresovaná troska ve slepičím koncentráku.

Jaksi mě napadlo přirovnání k životu a práci v totalitním systému a ve svobodné zemi. Jestli ty slepice mají aspoň trochu podobné pocity jako my, když jsme v šedesátých letech vyletěli z komunistické klece na svobodu, tak to opravdu stojí zato. Musí se cítit báječně...