ROZCESTNÍK: Na skok v Třeboni
U nádraží v Třeboni foto: Jitur, Neviditelný pes
Léto je pro mnohé z nás hlavně čas odpočinku a dovolených. A tak jsem v rámci týdenní dovolené podnikla výlet do jihočeské Třeboně. Tedy za tetou do lázní, jen na otočku. Třeboň jsem si tudíž prohlédla asi tak jako za okny jedoucího rychlíku. Pro zájemce o důkladnější prohlídku tohoto malebného historického města přidám tedy pár informací o městě a jeho pamětihodnostech.
Třeboň je lázeňské a rekreační město v okrese Jindřichův Hradec, v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk, v nadmořské výšce 434 m n. m. Je rozděleno na osm částí, je také památkovou rezervací a sídlí zde středisko Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. V okolí města leží přírodní památka Soví les, jižně od města PP Branské doubí, jihozápadně přírodní rezervace V Rájích a východním směrem Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka. Své působiště tu má největší evropské rybářství „Rybářství Třeboň“, dále pivovar Regent, jehož založení je známo od r. 1379. Státní zámek je pravděpodobně pátým největším areálem tohoto typu v Česku. Začátkem července město pořádá každoročně festival vážné hudby Třeboňská Nocturna. Perlou jihočeské gotiky je bývalý augustiniánský klášter, založený rodem Rožmberků, který se stal ve své době střediskem vzdělanosti.
Název Třeboň (doložen r. 1261) nejpravděpodobněji pochází ze slova tříbit či třebit, tzn. šlechtit, zlepšovat či zdokonalovat (viz význam slova vytříbený). Tříbila se zde půda po vykácených stromech, aby ji bylo možno hospodářsky využívat.
Osada, německy Wittingau byla založena na konci 12. století, ve století 13. vzniklo hrazené městečko s farním kostelem (Witingenowe). Statut města byl Třeboni přiznán r. 1341. V letech 1376 a 1378 pak město získalo tzv. právo měst královských a výsadu na dovoz soli. Město bylo v držení rodu Vítkovců (Vítek z Prčic), r. 1366 přešlo pod záštitu bratrů z Rožmberka a získalo svůj český název. Koncem 14. století bylo město opevněno hradbami, příkopem, a proměnilo se tak v nedobytnou pevnost.
V 15. stol založil první rybníky Štěpánek Netolický, na něj ve století 16. navázal Mikuláš Ruthard z Malešova a Jakub Krčín. V 16. století měl na třeboňském zámku alchymistickou dílnu Edward Kelley. Po úmrtí Petra Voka z Rožmberka připadlo panství Švamberkům, protože Petr Vok nezanechal dědice. Po Bílé hoře získal panství císař. R. 1660 se panství stalo majetkem rodu Schwarzenbergů. První slatinné lázně založili v polovině 16. století Václav Hucek s dcerou Bertou u rašeliniště blízko Zlaté stoky. Lázně navštívil oficiálně např. prezident republiky T. G. Masaryk, a to r. 1919 a 1925. Lázeňský statut získalo město r. 1960.
Třeboň si můžete prohlédnout i při okružní poznávací jízdě třeboňským vláčkem „Třeboňáčkem“. Za návštěvu stojí jistě renesanční zámek s několika prohlídkovými trasami; Dům přírody Třeboňska, kde se dozvíte víc o jihočeském rybníkáři Jakubu Krčínovi z Jelčan. Zajděte si prohlédnout Dům Štěpána Netolického. Prohlídky pořádá i Divadlo J. K. Tyla. Ve městě stojí i industriální památka: Třeboňská vodárenská věž dle návrhu arch. Jana Kotěry – v současnosti se uvnitř nachází expozice tradičního buddhistického umění. Nebo navštivte novogotickou Schwarzenberskou hrobku, kterou nechala v anglickém parku na jižním konci hráze rybníka Svět vystavět kněžna Eleonora Schwarzenberková; nabalzamované ostatky příslušníků rodu jsou uloženy ve 26 rakvích; v kapli Božského Vykupitele se pořádají koncerty a jiné kulturní akce. Mlsné jazýčky by určitě neměly opomenout dům č. p. 103, kde se nachází expozice s galerií, Čokolatérií a dílnou Třeboň v marcipánu. Také si můžete udělat výlet lodí po rybníku Svět a den zakončit dobrou rybí večeří, např. kapřími hranolky, vyhlášenou to specialitou třeboňské restaurace Šupina.
Foto: Jitur. Další obrázky najdete níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.



