13.11.2019 | Svátek má Tibor


ROZCESTNÍK: Murray river

27.10.2009

Asie, jak se na největší kontinent sluší, má velkých řek několik. Na jih od Himaláje tečou mocné řeky Ganga a Brahmaputra a na sever veletoky, přes celičkou Sibiř až do Arktického oceánu, Ob, Jenisej a Lena. Antarktida sice řeku postrádá, ale zato má v pevném skupenství největší zásoby sladké vody na světě. Švehla - Austrálie - řeka Darling

Klokánie, jak se sluší a patří na nejsušší a nejmenší kontinent, má řek poskrovnu. Ba co dím, s porovnáním se zbytkem světa to ani pořádné řeky nejsou. Třeba řeka Finke, nejstarší řeka na světě, co stále teče (pokud ovšem teče) svým původním korytem vytvořeným před více jak 400 miliony lety. Pramení v srdci kontinentu, v západním pohoří Mac Donnellově, západně od města Alice Springs, aby skončila svoji pouť v poušti Simpsonově, ve které se ztrácí a vsakuje do písku. Zato však má Klokánie ohromnou pánev artéské vody, ukrytou pod povrchem. Tato voda je ale ve své většině termální a minerální, koštuje jako nějaká nepříliš chutná kyselka.

Většina řek v Klokánii však teče do moře, jak je i všude jinde dobrým zvykem. Jenže vodní tok, jež tu je pojmenován řeka, by v srdci Evropy platil v mnohém případě za potůček, který nota bene ještě furt neteče a občas vysychá. Takže o řece rázu Váhu, Moravy nebo dokonce Vltavy, by si mohl dát Australan pouze zdát.

Největší australské řeky jsou na východě kontinentu, zrovna tak jako ta největší, Murray river. Tedy ono to s tou její délkou a velikostí dopadá jako s Mississippi a Missoury v severní Americe. Povodí řek Murray a Darling tvoří 1 061 469 km čtverečních, tedy sedminu celého klokaního kontinentu. Jejich kombinovaná délka je požehnaných 3375km ale průtok v řece Murray i po soutoku s řekou Darling je velký jen v australském měřítku.

Od roku 1885 proteklo řekou průměrně za jeden a každý rok pouhých 24 000 gigalitrů kalné vody. To se zhruba rovná průtoku 761 kubických metrů za vteřinu. Jak tedy patrno nic moc. Toto množství může představovat některý rok i dvojnásobek, ale také jen jednu pětinu. Není se proč divit, protože na celé povodí spadne jen necelá desetina srážek než je zvykem v Evropě nebo severní Americe s podobným klimatem.

Švehla - Austrálie - soutok řek Darling a MurrayŘeka Murray pramení ve Sněžných horách a její největší přítok, řeka Darling, téměř ve středním Queenslandu. Navíc je do řeky Murray, díky hydroelektrickému komplexu ve Sněžných horách, převedena voda co by odtékala na východ, krátkou cestou do Pacifiku. Díky tomuto, na Austrálii velkému množství vody, se kol řeky Murray rozvinulo ve velké míře zemědělství, zcela závislé na zavlažování z této řeky. Však do moře doteče pouhých 5% veškeré vody a to má také svoje problémy. Většina vody skončí na zemědělských plochách a to vytváří pro změnu problémy ještě větší.

Tato největší a nejdůležitější australská zemědělská oblast se zvláště v poslední době potýká s mnoha nebývalými problémy. Zemědělské půdy valem ubývá, díky salinizaci půdy, způsobenou zvýšením hladiny spodní vody kvůli zavlažování. Nezapomeňme, že velká část Klokánie byla kdysi pod hladinou moře, jehož sůl se nikam neztratila. Ve spodní vodě je z hornin vylouhováno značné množství soli a tato, když se dostane blízko k zemskému povrchu nebo na povrch, pak ničí stávající porosty. Půda se stane pro zemědělce nepoužitelnou. Takto zde padne v niveč tisíce hektarů zemědělské půdy ročně.

Pak se tu vyskytuje i salinita nezavlažované půdy, relativně suchých oblastí, způsobená evropskými zemědělskými zvyky. Dříve se většina srážkové vody vypařila, díky porostu. Menší procento se vsáklo do země nebo odteklo potoky do řek a moře. Vymýcením buše, zřízením pastvin a polí, byla tato přírodní rovnováha člověkem zničena.

Nyní se jen malé procento srážkové vody vypaří, většina odteče po povrchu nebo hůře, vsákne se a tak zvýší hladinu spodní slané vody, která pak ohrozí svojí salinitou rostliny. Austrálie je slaný kontinent. Už i první průzkumníci zdejšího vnitrozemí v 19. století zjistili, že voda v mnohých řekách je slaná. A tak je potřeba opravdu pořádného deště, aby řekou proudila sladká voda. Salinita krajiny se tu udává v tunách soli na čtvereční kilometr. Švehla - Austrálie - řeka Murray - patrový přístav

Množství vody tekoucí řekami v povodí Murray-Darling rok od roku značně kolísá. Mnohdy o více než 90 %. A to podle srážek, které jsou opět závislé na tom, zda nad Pacifikem vládne El Niňo kdy prší více, nebo La Niňa, kdy neprší skoro vůbec. Za posledních 15 let tu všeobecně moc nenapršelo a mnohé oblasti jsou skoro bez vody nebo bez vody úplně.

A tak se drasticky snížily příděly vody farmářům k zavlažování. Desítky tisíc hektarů sadů pomerančovníků, citroníků, meruněk, broskvoní, mandlovníků, vinic a jiných musely být zbuldozerovány a farmáři buď přišli na mizinu nebo se museli přeorientovat na jiné plodiny. Příroda tak zařídila zpomalení zvyšování hladiny spodní vody a tak i salinace půdy.

Ovšem osady a města, co závisí na vodě z této řeky jsou na tom podobně a tak tam všude vládnou drastická omezení používání vody. Zeptejte se obyvatel hlavního jihoaustralského města Adelaide. Ti by vám o tom mohli vyprávět od rána do večera. I když také v Sydney si nemůžete jen tak omydlinkovat a hadicí ostříknout auto. A pokuty za překročení zákazu jsou více jak citelné. Za překročení jednoho s četných zákazů to je v Sydney u soukromé osoby A$ 220.

Ostatně nejen v Adelaidě, ale i v ostatních velkých městech se musí šetřit s vodou, které tu je nedostatek. Proto se uvažuje o velkých komplexech na odsolování mořské vody. Někde, jako v Sydney, se s tím už pomalu začíná. Pitná voda z této fabriky poteče trubkami už toto léto, které nám tu zanedlouho propukne. Množství bude představovat 15 % veškeré spotřeby vody.

Ovšem nic není zadarmo a tak se ceny vody za poslední rok zvýšily o 17 % a za další tři roky se zvýší o dalších 14 %. Voda tu je drahá záležitost. Jen připojení k rozvodu vody a kanalizace tu stojí A$ 150 každé tři měsíce. Za každý kilolitr, tedy 1000 litrů spotřebované vody, zaplatíte A$ 1,87. Tak se jen nepřestávám divit, proč v této zemi stále roste populace, která za pár let nebude mít co pít. Asi se půjdeme učit do Izraele, jak s vodou správně hospodařit.

Švehla - Austrálie - řeka Murray - ránoV povodí řek Murray-Darling žije mnoho živočišných druhů. Jen ptáků to je 367 druhů. Dále 85 druhů savců, 53 druhů žab, 46 druhů hadů, 5 druhů želv a 34 druhů ryb. To jsou druhy původní a domorodé. Pak se tu vyskytuje i mnoho druhů škodných a plevelných. Králíci, lišky, zdivočelé kočky, ale také kapři v řekách prezentují značné problémy. Zdejší evropský kapr, původně nasazený v polovině 19. století, je zde považován za rybu plevelnou a nekvalitní, s masem nechutným.

A to žije ve vodě, co proudí a chutná lépe než ten co se chová v rybníce. Prostě tu je spousta jiných ryb s daleko chutnějším masem. A tak se tu tisíce nádherných kaprů šmelcuje do hnojiva nebo žrádla pro kočičky a pejsky. Evropští kapři tu dorůstají obludných rozměrů a chytají a jedí je jen nostalgičtí středoevropané. Když tu rybář náhodou kapra chytí, tak ho musí podle zákona zabít jako škodnou.

Než nastala revoluce ve formě automobilu, tak řeka Murray i Darling představovaly dopravní tepny. Lodě pluly více jak 1 000 km hluboko do vnitrozemí a dopravovaly vše, co se dopravit dá, včetně lidí. Dnes brázdí hladiny jen plavidla turistická nebo obytné houseboaty. Přístavy a osady kol nich byly důležitými hospodářskými centry. Kvůli výkyvům stavu hladiny řek, mnohdy i o více jak 12 metrů, byla přístavní mola stavěna na patra. A pak, podle stavu hladiny, se používalo to či ono patro.

Další fotky najdete zde a potom také na těchto adresách:

http://www.travelvictoria.com.au/regions/murray/river/

http://www.travelvictoria.com.au/wodonga/photos/

http://www.travelvictoria.com.au/yarrawonga/photos/

http://www.travelvictoria.com.au/echuca/photos/

http://www.travelvictoria.com.au/mildura/photos/

George Švehla


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!