ROZCESTNÍK: Mořská vosa

Medúza zvaná Sea Wasp, tedy mořská vosa (Chironex fleckeri) je na celičkém světě nejnebezpečnější mořská žahavka. Tato potvůrka je v Klokánii viněna ze smrti více jak šedesáti lidí. Tedy od roku 1880, aby bylo jasno, nikoliv za jediný rok.
Vyskytuje se v mělkých pobřežních vodách mezi mangrovníky ale i na plážích na celičkém tropickém severním pobřeží Klokánie. Ve vodě je téměř neviditelná, tělo má průsvitné jen její "chapadla" mají načervenalý nádech. Její "tělo" má krabicovitý tvar a měří 20 - 30 cm.
Na jakési základně těla medúzy jsou v každém rohu výrůstky, ze kterých vyrůstají vlastní "chapadla". Kolem patnácti na jeden výrůstek. Tato chapadla mají stuhovitý tvar s jakýmsi zvlněním  napříč, podobné jak na staré valše na praní. U dospělého jedince je kombinovaná délka všech chapadel kolem sta metrů.
Celý povrch chapadel je pokryt nematocystami, avšak ne všechny jsou žahavé a jedovaté. Některé oplývají jakýmisi háčky jako na suchém zipu a navíc jsou pokryty lepivou substancí. Tyto pomáhají medúze se uchytit nebo fungují jako chemické senzory aby snad medúza neplýtvala jedem na kameny a jiné neživé předměty. Pro její krabicovitý tvar se jí někde říká "Box Jellyfish" tedy krabicovitá medúza.
Žahavé nematocysty na chapadlech tvoří jakési pásy a žahavé "bodliny" jsou jen kolem dvou desetin milimetru dlouhé. Zato jsou velice hustě rozmístěny, více jak 1000 na čtvereční milimetr. Takže když patnáct centimetrů chapadla utkví na kůži oběti, tak zhruba jeden milion bodlinek vstříkne jed pod kůži. Celkový počet bodlinek na celé medúze je několik tisíc milionů. Pokud na oběti ulpí 6 - 7 metrů chapadel, je smrt pravděpodobná, pokud oběti není poskytnuta rychlá lékařská pomoc. Při pomoci je nejdůležitější dostat oběť z vody na bezpečné místo, opatrně odstranit ulpěná chapadla z kůže a polít postižená místa octem. Pak je nutná resuscitace do doby než se dostaví lékařská pomoc.
Jed vstříknutý pod kůži oběti je vlastně  jedovatý koktejl. První komponent jedu, potentní neurotoxin, negativně ovlivňuje srdeční činnost a dýchání. Oběť upadá velice rychle do bezvědomí, a pokud není poskytnuta první pomoc může zemřít zástavou srdce nebo udušením. V okamžiku styku s žahavými chapadly je bolest tak intenzivní, že oběť nekontrolovaně řve bolestí a tak rychlé bezvědomí je vlastně vysvobození.
Po třiceti minutách resuscitace se bezprostřední ohrožení života oběti zmenšuje. Místa kde chapadla ulpěla na kůži jsou 5 -7 mm široká a pokožka vypadá jako počmáraná rudou fixkou. Zde nastupuje druhý komponent jedu, který ničí kůži.
Rudé pruhy za značných bolestí do šesti hodin zpuchýřovatí a pak kůže do jednoho dne odumírá. Třetí komponent jedu ničí červené krvinky a tak napomáhá k místní nekrose kůže a podkoží s následným nepěkným zjizvením postižených míst. 
A tak na tropických plážích, kde hrozí nebezpečí koupajícím se nevědomých turistům, jsou výstražné tabule upozorňující na tyto a i jiné žahavky. Jejich výskyt je největší v letních a podzimních měsících. Jak je patrno na fotce, také nechybí nádoby s octem k poskytnutí první pomoci.  

Další fotky najdete zde