V půli července 2026 mne napadlo, že bych se mohla po čase opět podívat na psí výstavu. Ta nejbližší, jak časově, tak pro mne i vzdáleností, se konala 18. t. m., na Krásné louce v Mladé Boleslavi. V areálu, obklopeném řekou Jizerou, kde se konají venkovní akce, jako jsou právě psí výstavy, ale i hudební festivaly apod.

I když jsem měla už vyhledané autobusové spojení, zkusila jsem se optat, jestli by si se mnou nechtěla udělat výlet i dcera s rodinou. A protože se nápad líbil i jim, vyrazili jsme autem kolem deváté ráno z Modřan – směr Mladá Boleslav. Předpověď počasí sice nebyla nic moc – mne docela odrazoval údaj, který hlásal, že slunečno má být mezi 10. a 11. hodinou, po zbytek dne pak oblačno a déšť; ale dcera rozhodla, že v případě nepřízně počasí se přece vždy můžeme otočit a vrátit zpět.

Navigace nás překvapivě dovedla do cíle cesty, ovšem úplně jinam, než jsme chtěli. Vzhledem k tomu, že v dřívějších letech jsem do M. B. na výstavy jezdívala vcelku pravidelně, věděla jsem hned, že nejsme na správném místě. Následoval telefonát mé chovatelce westíků a ujištění, že se akce koná tam, kde vždy. Tam jsme tedy i po chvíli dorazili na parkoviště. A nejprve jsme se tedy šli podívat za chovateli westíků, pozdravit se, poňuchlat se štěňátky. Odtud cournout se po výstavišti, okouknout stánky s potřebami a pamlsky pro psíky, ale i drobnostmi, které potěší chovatele. Projít se mezi stanovišti jednotlivých výstavních kruhů a vyhledat psí plemena, která ještě nemám nafocená do druhé části připravovaného článku – kde jinde, co nejrychleji a co nejvíc psích ras potkat, než právě na výstavě, no ne?

Plán na odpoledne zahrnoval posezení v restauraci, vybrali jsme si eMBe, kde jsme si pochutnali na dobrém obědě a odtud vyrazili na druhé zastavení tohoto našeho výletu, a to Národní přírodní památku Radouč, která je známá svou populací sysla obecného.

Na tom komíně hnízdí čápi

NPP Radouč se nachází v Mladé Boleslavi – Debři ve 225 – 240 m n. m. na levém břehu Jizery. Její součástí je i lom u mostu do Podlázek. Chráněnou oblastí se stala již r. 1922, rezervací byla vyhlášena r. 1933 s názvem Debř a r. 1977 byla prohlášena za chráněné území, poté převedena do kategorie NPP a r. 2009 bylo vládou ČR schváleno rozšíření územní soustavy Natura 2000 o evropsky významnou lokalitu (EVL) Radouč. Území je tvořeno skalními teráskami, ochozy a stepními plochami, přirozenou vegetací teplomilné doubravy, na které žije evropsky chráněný sysel obecný (Spermophilus citellus).

Vyskytuje se zde dále i velké množství zajímavých druhů rostlin, ale i živočichů. Jen v krátkosti jsou tu k vidění např.: zvonek okrouhlolistý, kakost holubičí, česnek šerý horský, mochna písečná, mateřídouška časná, bojínek tuhý, zlatovlásek obecný, smil písečný, koniklec luční český, chrpa latnatá, hvozdík kartouzek pravý. Nebo silně ohrožená devaterka poléhavá (Fumana procumbens), která je submediteránním a subatlantským druhem, jehož výskyt v České republice je ojedinělý. Z keřů – trnka obecná, svída krvavá, ptačí zob obecný, hlohy, keře růží. Faunu zastupují králíci divocí, na jejichž nory je vázáno množství bezobratlých. Radouč je také nejbohatší lokalitou na listorohé brouky (42 druhů). Zvláště chráněná je majka fialová (Meloe violaceus), vedená v České republice jako ohrožená. Z pavouků tu žije stepník rudý, snovačka, skálovka, listovník, běžník nebo skákavka. Byly tu nalezeny druhy motýlů, zahrnuté do červeného seznamu – perleťovec prostřední, modrásci: nejmenší, černolemý, podobný, vikvicový; vřetenuška ligrusová, otakárek fenyklový. Spatřit tu můžete také ještěrku obecnou; z ptáků – ťuhýka obecného, pěnici pokřovní a černohlavou.

K ochranářským zásahům v této lokalitě patří likvidace invazivních a expanzivních druhů, především akátu, jasanu a třtiny křovištní; znovuzavedení pastvy pro obnovu teplomilných trávníků a kosení některých ploch. Instalace infopanelů by měla pomáhat usměrňovat pohyb návštěvníků a jejich chování zde. Pro udržení syslí populace je důležité pravidelné kosení travního porostu a hlídání psích mazlíčků v okolí syslích nor. Radouč je jedna z 35 lokalit, kde se vyskytuje sysel obecný; v r. 2006 byl počet jedinců odhadován na pět kusů, r. 2010 kolonie měla zhruba už 30 – 40 jedinců.

Setkání s těmito drobnými hlodavci je opravdový zážitek. Povolené „krmení“ je trocha slunečnicových semínek, které si můžete od ochránců přírody vyzvednout u příchodu na travnatou plochu. Pak už stačí jen si vybrat místečko, kde je dobré se usadit a čekat, až se z blízké nory nad zemí vynoří hlavička a pak i celý sysel. A je i dost pravděpodobné, že se zvědavé zvířátko vydá až k vám.

Zdroj: Odkaz; Odkaz; Odkaz

Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.