Neviditelný pes

ROZCESTNÍK: Labutí píseň australského léta

10.2.2009

Zpráva přeložena do češtiny zněla zhruba takto: „Ve Viktorii se po celý týden držely teploty nad 44°C. Jsou výpadky elektřiny, vlaky přestaly jezdit, protože koleje se horkem zdeformovaly. Všude je vyprahlo, hoří četné požáry buše a vypadá to, že nejen lidé trpí nebývalým horkem.

Malý divoký koala se přišel z buše ochladit do stínu krytého zadního východu z domku. Žena, která byla doma, naplnila plastové umývadlo vodou a koala neváhal a vody se nejdříve napil (vzácné, koali normálně nepijí, stačí jim vlhko z eukalyptových listů co žerou) a pak do té vody hupsl.“ Zrovna tak i divoký koala, který si zastavil cyklisty na projížďce (v tom hicu!!! Tak přece nésu sám!!!) a vyžebral si vodu.

Já mám obavy, že nám zdejší léto dnešním dnem, je neděle 8. února 2009, skončí. Dnes je sice ještě pěkně letně, máme 43°C, tedy chladněji, protože jsme v horách, ale na zítra už rosničkáři předpovídají pouhých 21°C.Tak to po tom teploučku bude na kožich.

Dnešní letní ráno, ještě před východem sluníčka, kdy jsme vycházeli s Ferdou na procházku do buše, bylo typické. Vzduch byl kalný, nasycený vlhkostí a také byl lehce parfemován kouřem z hořících eukalyptů z nedalekých požárů buše, které patří ke zdejšímu létu jako sníh k zimě na Aljašce. Ferďas poletoval po buši volně ložený, četl si svoje „zprávy“ a zanechával svoje komentáře.

Nad hlubokými údolími visely závoje namodralého kouře a vzduch se ani nehnul. Škoda, že jsem si tentokrát nevzal foťák, mohl jsem tu nádheru zvěčnit. Zrovna v ten okamžik jak vykouklo sluníčko, když se namodralé záclony kouře začaly zbarvovat do oranžova. Hra barev a pastva pro oči. Požáry buše jsou na sever od Sydney, od nás kolem 80km daleko.

Nepochopím, proč se právě v tuto roční dobu v Melbourne pravidelně odehrává tenisová soutěž „Australian Open“. Však letos několikrát pro vysoké teploty museli přerušit hru a pokračovalo se až večer. Tuším, že to nemá nic společného se sportem a ani s úmyslným mučením tenistů a tenistek, avšak to jistě má hodně společného s velkým byznysem a hromadami peněz. A pro peníze přece prodám i vlastní babičku. A nebo néé??

S kamarádem Jožkou, co je z Opavy, patříme k těm málo jedincům co si to teplo libujeme. Proto se nám asi tak líbí ve zdejších pouštích. Dokonce si ty hice chodíme vychutnávat na sluníčko, kde je teprve to pravé pošušnáníčko skutečně parádní. Ono když je ve stínu a v chládku 44°C, tak na sluníčku krátce po poledni to je kolem 70. Kovové předměty, jako třeba koleje mají přes 100°C.

Když se na ně plivne, tak to zasyčí jako když se plivne na rozžhavenou plotnu. Osmažit si na nich vajíčka by nebyl problém, ale kdo by ta vajíčka v tom hicu jed? Proto také se v některých lokalitách koleje deformují. Roztáhnou se teplem o tolik, že se ze štěrku trati vzedmou do výše. Vypadá to komicky, ale sranda to není. Takže místo rovných, ve štěrku uložených pražců a kolejí je tu najednou více jak metr vysoký kopeček. Koleje s pražci v luftě.

V tyto horké letní dny se u nás k večeru trochu ochladí. Kolem desáté večer je už jen 36°C, aby nad ránem, když vstávám a jdeme s Ferdou na procházku do buše bylo osvěžujících 28°C. Sotva se však vyhoupne sluníčko nad obzor, tak je v mžiku 35 a pak to leze zase nezadržitelně přes 40, aby mezi polednem a pátou odpolední bylo nejtepleji.

Když si jdu tak na půlhodinku na sluníčko nechat vyhřát staré kosti, tak moje žena Míla o mě prohlašuje že su cvok, a že to už dávno o mě ví. Nedivím se, jsme spolu už 43 let. Podle australského rčení a slov jedné písničky „only mad dog and Englishman go out in midday sun“. Tedy po česku něco jako: „Pouze blázniví psi a nebo Angličané chodí ven na polední slunce.“ Tak teď nevím zda su praštěné, nebo mám v žilách krev nějakého anglického předka. No, spíš to asi bude to první.

Takže zatím co já se vyhřívám na sluníčku, Míla žhaví klimatizaci a já se po návratu do domečku musím patřičně navlíct abych snad nevychlad a nechyt náchlad. Ale abych přivedl čtenářstvo na pravou míru. Když je venku kolem těch 45°C a klimatizace když jede naplno, tak to zvládne jen tak, že v domečku je 28 - 30°C. Tedy žádný Island. Ale když jeden vejde dovnitř rozpálen do červena ze sluníčka, tak si připadá, že zabloudil do lednice.

Snad ještě jedna zvláštnost, která v srdci Evropy může připadat exotická. Vodovodní potrubí tady není hluboko pod zemí, téměř tu nemrzne a tak potrubí i voda v něm jsou jen co by kopnul pod povrchem. Sluníčko, jak jsem už předeslal, tu má svoje grády a tak nám po poledni z kohoutku kde je značka „studená“ teče příjemná, zhruba 40°C teplá voda, aby z kohoutku „horká“ byla jen o 25°C teplejší.

Vím to proto, že jsem byl zvědavka a teplotu vody si změřil laboratorním teploměrem co měří s rozlišením na desetiny stupně C. Jediná skutečně studená voda je ta co si vyndáte ve flašce z lednice. Však ta i mrazák jedou v toto období furt na „plný kule“, zrovna jako klimatizace, před kterou já utíkám buď do garáže, nebo do svojí počítačové jeskyně, kde datluju tyto články.

Vládnoucí vysoké teploty se však zapsaly do špatných knih historie státu Viktoria. Tam je situace stále hrozivá. Vysoké teploty a prudký vítr (požár buše si vytváří vlastní pekelné mikroklima) rozdmýchal požáry buše do nekontrolovatelných rozměrů. Už shořelo více jak 100 domů, je potvrzeno, že 25 lidí uhořelo a jsou obavy, že ztráty na životech budou přes 40.

Nejen požárníci ale všichni co s požáry bojují jsou už vyčerpaní jak horkem tak i nevyspáním. Je to tvrdý boj 24 hodin denně. Zde je odkaz na zprávy v angličtině. A zde na galerie fotek. Komentář myslím není třeba.

Aby snad nevznikl omyl, ne všude zde hoří. Na severu Klokánie v Queenslandu jsou opět záplavové cyklónové deště a velká území jsou pod vodou. V některých osadách a městech, kde je na ulicích 1 - 2 metry vody není zrovna radno si vyjet do hospody na lodičce na pivo. Z místních toků byly vyplaveni zubatci krokodýli, a ti se nyní prohánějí v zaplavených ulicích. Mnohé lokality jsou vodou doříznuty od světa a hrozí skutečná katastrofa, že místním hospodám dojde pivo. Tato tekutina je v těchto oblastech životně důležitá k přežití tropických veder. Hrozí-li, že pivo dojde, pak jsou lidé ochotni vysokého riskování, aby jeho dodávka byla obnovena.

Po shlédnutí několika vydání zvláštních zpráv v TV, je situace v pondělí 9. 2. v 19:30 takováto:

Je potvrzeno 131 mrtvých (v pondělí večer zprávy v ČR udávají 171 mrtvých - pozn. red.), toto číslo ale může být i dvojnásobné, protože do některých osad co byly zcela zničeny ohněm ještě nedorazila pomoc.

Nejvíce lidí uhořelo v autech když se pokoušeli ujet ohni, který v místech postupoval rychlostí 150km/hod. Je při tom hukot jako když startuje Jumbo. Více jak 450 lidí bylo hospitalizováno, značné procento s popáleninami 2 a 3 stupně 50 - 80% těla. Nejméně 20 jich je v kritickém stavu.

Musely být zřízeny nouzové márnice, ty stávající jsou přeplněné, 5 500 lidí ztratilo úplně všecko, shořelo více jak 770 domů. Kolik uhořelo zvěře a hospodářských zvířat se zatím nikdo neodvažuje vyčíslit. Očekávají se velice vysoká čísla.

Přišla očekávaná změna v počasí, dnes je celý den 21°C a poprchává, občas i zahřmí. Zato včera večer bylo i ve 23 hodin stále 38°C.

Celá Klokánie se vzchopila k pomoci postiženým s charakteristickou štědrostí. Mimo záplavy oblečení, přikrývek, jídla a pití se už na pomoc postiženým vybralo 8 000 000 AUD.

To je tak v kostce, jistě jste informováni z médií. Queensland furt plave a jsou tam také ztráty na životech. Krokodýli mají Vánoce.

Další fotky najdete zde  a zde  

Švehla - Austrálie - požáry 3


zpět na článek