V období letošních letních veder, blížících se teplotou tu a tam ne nemožně až ke čtyřicítce, jsem se rozhodla ochladit a zároveň si k tomu i vyvětrat hlavu. Nebo třeba získat i nějaké vědomosti z oblasti botaniky. A kam jsem se tedy vlastně vydala? Na návštěvu Královské zahrady, a byl to ten správný krok vpřed. Na její prohlídku jsem zavítala 3. srpna 2026, opět kolem páté odpolední. A byla to dobrá volba – jen málo lidí napadlo jít se sem ochladit.

Královská zahrada Pražského hradu (německy také Kaisergarten, Císařská zahrada), se nachází v Praze na Hradčanech na severním hřebenu svahu, táhnoucím se od západu k východu. V letní sezoně máte možnost vstupu hned čtyřmi vchody: dvěma západními branami z ulice U Prašného mostu, severní branou u Královského letohrádku a východní brankou z Chotkových sadů. Otevřeno je pouze přes den. V zimních měsících pak bohužel vůbec ne.

Jacques Esprinchard (1573–1604), francouzský protestantský cestovatel a šlechtic napsal: „… Od konírny se dá jít do zahrad po velkém krytém mostě zřízeném nad hlubokými hradními příkopy, kde lze spatřit nesmírné množství jelenů a laní, jež vrhají každý rok mladé. V těch prvých zahradách je hojnost květin všeho druhu i upravených parterů a na jejich konci je ještě jedna malá zahrada, obehnaná železnými mřížemi na zeleno nabarvenými, kde je překrásná fontána z bronzu, jejíž náramně velká nadrž je zhotovená ze stejného kovu. Zcela blízko ní je letohrádek; ... V zahradě s fíkovníky, citrónovníky a oranžovníky nedaleko odtud je vidět velmi pěkná krytá budova míčovny…“

Zahrada je prostorná (3,6 ha) a všude kolem jsou vzrostlé stromy i ostatní dřeviny. Jsou povětšinou nepůvodní, dovezené z ciziny a některé jsou staré 150, ale i 300 let. Před některými stromy jsou umístěné tabulky s popisem. Při návštěvě s dětmi si tak můžete z procházky udělat hru na kvíz – nejprve zkusit uhodnout strom před sebou, až pak si tabulku přečíst.

Zejména na jaře musí být v zahradě krásně, je tu množství magnólií, rododendronů, azalek. A během letních měsíců můžete obdivovat třeba mohutné keře pivoněk, nebo nádherné velké květy stromků ibišku. A po celou návštěvní sezónu tu jsou pro vás objemné keře vavřínu vznešeného – Laurus nobilis, tedy „bobkového listu“.

Po celé zahradě je rozmístěno množství laviček, na kterých si můžete odpočinout. Od hlavní silnice s tramvajovou tratí je zahrada oddělena vysokou zdí a je tu tak opravdový klid. Na protější straně dělí zahradu od areálu Pražského hradu Jelení příkop.

Královská renesanční zahrada vznikla na místě původních středověkých vinic za roklí potoka Brusnice, a založil ji Ferdinand I. Habsburský r. 1534, nedaleko letohrádku královny Anny, předního díla italské renesance v Českých zemích.

Postupně se prostor zahrady začal zaplňovat botanickými, exotickými rostlinami ze vzdálených zemí. Od počátku byla zahrada doplňována řadou staveb sloužících zábavě dvorské společnosti: vznikla Míčovna (její vnitřní prostory byly zničeny bombardováním v únoru r. 1945), Královský letohrádek a Lví dvůr.

V současnosti má zahrada tzv. anglickou úpravu z půlky 19. stol., ale nachází se zde i prvky úpravy renesanční (giardinetto u Královského letohrádku), nebo barokní (ornamentální květinové záhony).

V zahradě je řada soch, fontán, vodotrysků a zahradnických prvků. Patří sem také:

-Zpívající fontána od Francesca Terza, ulitá v dílně zvonaře Tomáše Jaroše - voda, dopadající do měděné misky vytváří melodické zvuky;

-Součástí zahrady je také tzv. Nová Oranžerie, postavená za prezidenta Václava Havla, podle projektu architektky Evy Jiřičné, na místě bývalé fíkovny a oranžerie, určené k pěstování exotického ovoce a středozemní flóry, ze které se bohužel do dnešní doby nedochovalo nic. Za její zničení mohou švédská vojska, která Královskou zahradu úplně zpustošila;

-Fíkovna – podle návrhu Ulrica Aostallii da Sala, postavená r. 1572 z rozhodnutí císaře Maxmiliána II. Habsburského;

-Alegorie noci – barokní socha z dílny Matyáše Bernarda Brauna, umístěná před Míčovnou;

-Herkules – barokní socha autora J. J. Bendla;

-Vila Edvarda Beneše, nebo také Prezidentský domek (postavena v letech 1937–1938 dle projektu arch. Pavla Janáka), sloužící prezidentům k odpočinku;

-Lví dvůr – původně první pražská ZOO, založená Rudolfem II. a fungující do r. 1740. Dnes je zde romantická restaurace se zahradou plnou růží a skleníky;

-a několik budov různého stáří při vstupu na Prašný most, které aktuálně slouží jako zázemí policie a hradní stráže.

Chvíli jsem poseděla na lavičce a jen tak pozorovala okolní stromy, keře, záhony a poletující ptactvo. Když jsem si odpočinula, vydala jsem se zpět k tramvajové zastávce. Najednou kolem mne začal poletovat motýl, dokonce si v jednu chvíli sedl na rukojeť jedné z mých hůlek. A tak jsem, poprosila, o fotku. Chvíli to zabralo, ale nakonec se jedna, dvě, vcelku povedly.

Rozhodla jsem se ještě zastavit na malé občerstvení, a to v Mostecké ulici č. 14, tady je ukryta uprostřed domu krásná kavárnička, s pavlačemi a se stolky, obklopenými zelení. A jako bonus mne tam čekal nádherný, milý mainský mývalí kocour Vendelín.

Zdroj: Odkaz, Odkaz

Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.