Klokánie je nejmenší kontinent nebo největší ostrov na světě. Záleží na úhlu pohledu a přesvědčení pozorovatele. Břehy Klokánie omývají největší, nejbouřlivější a nejteplejší oceány světa. Na severu, blízko rovníku, to jsou teplé vody moří Timorského, Arafurského a Korálového, co odděluje australský kontinent od Indonésie a Papuy - Nové Guineje. Na východu to je Pacifik, na jihu nejbouřlivější vody chladného Jižního oceánu a na západě to je oceán Indický. Díky veškeré této vodě je kontinent obklopen nesčetnými ostrovy, ostrůvky a ostrůvečky, které k Austrálii patří. Tedy přesně, 8 222 kusů.

Je zde postaráno o všechny chuti. Idylické tropické ostrovy v mořích na severu a severovýchodě jsou asi favority většiny lidí. Palmové háje, prohřátý písek, liduprázdné pláže, pod vodou čarokrásné korálové útesy, čerstvé kokosy jen si je utrhnout a pěkné domorodky či domorodci. Dovolte však upřesnit. Jak holčičky, tak i chlapci jsou festovně stavění a jak se jim přehoupne 18 let tak připomínají obrněný transportér. Žádné éterické bytosti to nejsou ani omylem. Ale pěkně zpívat a tančit umějí všichni. A navíc jsou skoro furt usměvaví. Ostatně všichni ostrované připluli kdysi z Asie.

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Migraciones_austronesias.png

http://en.wikipedia.org/wiki/Samoa

http://en.wikipedia.org/wiki/Tahiti

http://en.wikipedia.org/wiki/Polynesia

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Pacific_Culture_Areas.jpg

http://www.janeresture.com/oceania_resources/index.htm Toto jsou zajímavé stránky správně švihlé Dame Dr. Jane Resture, ale v angličtině. Jsou plné informací o ostrovech v Pacifiku a ostrovanech. Ona je sice bílá, ale rozená ostrovanka a velká vlastenka.

V minulých dvou povídáních o australských ostrovech jsem vás zavedl na ostrovy kam soudný a normální člověk ani nepáchne kvůli kruté přírodě a počasí vhodném jen pro velryby, tučňáky a tuleně. Abych ostrovní informace trochu vyvážil, pokusím se dnes přiblížit ostrov, kam jezdí normální lidé za odpočinkem jak aktivním tak i pasivním.

Ostrov se jmenuje Lord Howe Island a leží zhruba 600 km na východ od východního pobřeží státu NSW a města Port Macquarie. Tvoří ho vulkanický pozůstatek tektonické činnosti. Takže je náležitě hornatý, skalnatý a oku lahodící. Je jen 10 km dlouhý a 2 – 0,3 km široký ve tvaru dobře vypečeného loupáku. Rozlohu má 14,55 km2, ale jen 398 ha v nížinách je obyvatelných a obývaných. Na západním pobřeží ostrova je napůl uzavřená, krásná a chráněná, písečná pláž s korálovou lagunou. Většina obyvatel žije na přívětivém severu, zatím co jih dominují zalesněné kopce a také nejvyšší bod ostrova, skalnatý Mount Gower, 875 m vysoký.

Vlastní ostrov obklopuje skupina menších ostrůvků, ze kterých je nejvýznačnější 23 km vzdálený, půl kilometru vysoký, tesáku podobný, skalnatý výčnělek jménem Ball’s Pyramid. Tento svým tvarem opět přitahuje dobrodružné jedince, strmě se pne přesně do výše 562 m a jeho vrchol byl poprvé zdolán horolezci ze Sydneyského horolezeckého klubu 14. února 1965. Jen se na tento skalní zub vylodit je pro dobrodruhy silných nervů. Jméno této skalní výspě dal jeho objevitel, poručík Ball, sám po sobě. Dále pak Lorde Howe Island obklopuje 27 dalších ostrůvků a skal. Na severu to je skupina sedmi skalnatých neobydlených ostrůvků jménem Admiralty Group.

Ostrov byl poprvé spatřen a zaznamenán poručíkem Henrym Lidgbird Ballem, velitelem podpůrné ozbrojené lodi HMS Supply na zpáteční cestě z ostrova Norfolk 17. února 1788, kde hledal místo pro další trestaneckou kolonii s patnácti trestanci na palubě. (9 mužů a 6 žen). Okamžitě vyslal na břeh průzkumnou skupinu a ostrov promptně prohlásil za britské vlastnictví, jak bylo ostatně tehdy zvykem. Ostrov pojmenoval po tehdejším prvním Lordu Admirality, Prvním Earlovi Richardovi Howem.

Na ostrově vznikl zásobovací přístav pro velrybářské lodi a permanentně byl osídlen až v červnu 1834, i když počet osadníků po prvních dvacet let nepřesahoval 20 kusů. Když utichl lov velryb, tak se rozvinul celosvětový export endemické - domorodé palmy kentia (Howea forsteriana.) Po druhé světové válce se zde rozbujel turismus. Dopravní letecké linky zabezpečují spojení ostrova s městy Brisbane, Port Macquarie, Sydney a ostrovem Norfolk a každých 14 dnů přistává zásobovací loď „Island Trader“ z města Port Macquarie co dováží vše potřebné.

Pro svoji unikátní přírodní rozmanitost a geologické utváření je tento ostrov od roku 1982 na seznamu světového přírodního bohatství UNESCO. Většinu ostrova pokrývá nedotčený prales s četnými endemickými rostlinami, které jinde na světě nerostou. Celých 70% ostrova tvoří přírodní rezervace a okolní vody oceánu pro změnu mořský park, který je též chráněný. Skalnaté útesy kopce Mount Gower jsou protkány krásnými žílami čediče. Jak bývalo zvykem, tak než se bílý muž usadil na ostrově permanentně, tak stihl zcela vyhubit některé živočichy, zvláště důvěřivé a nebojácné ptáky, které nyní známe jen z ilustrací tehdejších návštěvníků ostrova. V době rozkvětu velrybářství, kdy okolní Pacifik oplýval vorvani navštěvovalo ostrov za rok přes 1 000 velrybářských lodí, které v okolí lovily, a na ostrově velrybáři odpočívali a zásobovali se pitnou vodou a čerstvými potravinami.

V roce 1834 velrybářská loď Caroline vysadila na břeh tři bílé muže i s jejich maorskými manželkami a dva maorské chlapce aby na ostrově založili zásobovací stanici pro velrybářské lodě. První chatrče si postavili nedaleko pramene pitné vody, nyní místa známého pod jménem „Old settlement“. Založili zahradu, kde pěstovali zeleninu, lovili zdivočelá prasata, lovili ryby, a svoje výdobytky pak prodávali velrybářům. Také dřevo a jiné zásoby, jako cukr, sůl, čaj, oblečení, různé nástroje, oblečení a podobně, co čas od času na ostrov dovezla zásobovací loď z města Port Macquarie. Tehdejší prodej probíhal bez peněz, výměnným obchodem.

V letech 1852-56 byly provedeny první vědecké průzkumy na ostrově a v jeho okolních vodách. Vědecký svět se tak dověděl o hydrologických, botanických, zoologických a geologických zvláštnostech tohoto ostrova a jeho okolního oceánu. Byly zde nalezeny unikáty, které svět doposud nikde jinde neviděl.

V roce 1853 dorazili na ostrov tři osadníci. George Campbell však roku 1856 na ostrovu umírá a Jack Brian v roce 1854 ostrov opouští. Zůstává však Nathan Thompson, který si sebou přivezl dvě ženy a dívku. Botangu, Bogoroo a Bogue z Gilbertových ostrovů. Když jeho první žena Botanga zemřela, tak si vzal Bogue. Thompson byl první osadník, který na ostrovu postavil bytelnější obydlí z vyplaveného cedrového dřeva. Většina současných obyvatel, kteří mají předky z ostrova, si jsou pokrevně příbuzní a jsou vázáni na Thompsona a jeho druhou ženu Bogue.

Od roku 1869 byl ostrov postupně navštěvován jak policisty, vyšetřující možnou vraždu, tak různými vědeckými profesionály. V roce 1875 bylo katalogizováno a zveřejněno 195 druhů rostlin, řada zvířat, ptactva, ryb a hmyzu. V té době vznikla i přesná mapa ostrova. Populace dosáhla 35 kusů žijících ve 13 chatrčích. Obchod s velrybářskými loděmi začal v tuto dobu upadat a někdy se stalo, že u ostrovu po celý rok žádná loď nezastavila.

Jak se na anglické teritorium sluší a patří, v roce 1878 byl ustaven první královský administrátor sídlící na ostrově. Byl jim kapitán Richard Armstrong. Ten, i když k nelibosti obyvatel, se zasloužil o zřízení školy pro děti, sázení stromů a zvláště palem na export, zřídil cesty a silnice. Osadníci si však na milého administrátora stěžovali u vyšší instance, ta poslala v roce 1882 Johna Wilsona situaci prošetřit. S ním dojel i tým vědců různých oborů. Mezi nimi byli i H. Wilkinson z Mines Department, W. Condor ze Survey Department, J. Duff ze Sydney Botanical Gardens a A. Morton z Australian Museum.

J. Sharkey z Government Printing Office vyfotil první známé fotky ostrova a jeho osadníků. Plná zpráva o této návštěvě ostrova byla zveřejněna pod názvem: „Lord Howe Island 1882“. V této zprávě bylo doporučeno vyměnit dosavadního administrátora ostrova a ve škole, kde bylo již 29 dětí zaměstnat ředitele. Tato studie ostrova a jeho osadníků zpečetila kladné vztahy mezi třemi vědeckými institucemi, Australian Museum, Sydney Royal Botanic Gardens and Kew Royal Botanic Gardens, které trvají doposud.

Od roku 1883 se pozvolna rozvíjel obchod s palmami Kentia (Howea forsteriana), exportovanými do Británie, Evropy a Ameriky. Skutečný rozmach nastal v roce 1906, kdy byla na ostrově založena školka Lord Howe Island Kentia Palm Nursery. Ve stejné době postupně sílil i turismus a v letech 1930 - 39 se ostrov stává populární rekreační destinací pro bohatší vrstvu australské společnosti. Po druhé světové válce, v roce 1947, dolétli první turisté v hydroplánu Catalina. Tento byl brzy nahrazen čtyřmotorovým Sandringhamem, které provozovala letecká společnost Ansett Flying Boat Services z Rose Bay v Sydney. Tato letadla přistávala v laguně ostrova a cesta jim tehdy trvala 3,5 hodiny.

V roce 2006 žilo na ostrovu 348 stálých obyvatel a počet turistů byl limitován na 400 ve kteroukoliv dobu. Většina stálých obyvatel ostrova jsou potomky původních osadníků, žijících na ostrově po šestou a sedmou generaci. Asi 30 % se hlásí k Anglikánské víře, 22 % je bez vyznání, 18 % římských katolíků, a 12 % adventistů. Mužů a žen je přibližně půl na půl a 47 % populace je ve věku 25 – 54 let, 92% má australskou státní příslušnost.

Populární aktivity pro turisty jsou vycházky spojené s pozorováním ptactva, zvěře, rostlin a geologických útvarů. Také potápění a šnorchlování v lagunách kde jsou nádherné korály a nespočet zajímavých vodních živočichů. Voda je teplá a průzračná jako křišťál. Rybaření, vodní lyžování, tenis, golf, vyjížďky na lodích, jachting, wind surfing, Díky tomu, že na ostrovu není nikdy více jako 800 lidí, tak vše má domácký ráz.

Přesto zde funguje pekařství, řeznictví, koloniál, čili obchod se smíšeným zbožím, prodejna alkoholových nápojů, restaurace, pošta, muzeum, informační středisko, policista, ranger NP, bankomat a bowling club. Neschází ani čtyřlůžková nemocnice a lékárna. Dodávku standardní elektrické energie zajišťuje dieselagregát a solární panely. Je zde i malá botanická zahrada. Veřejná doprava zde není a také zde není krytí signálem mobilních telefonů, takže blbafon mohou turisti klidně nechat doma. Zato zde fungují veřejné telefonní budky, fax a internet, také zde vychází tiskovina, místní kravské rozhledy jménem „The Signal“.

Ubytování pro turisty je nadmíru slušné v luxusních domcích, apartmánech nebo vilách. Domácí mazlíčky musí však turisti nechat doma, na ostrov nesmějí. Zrovna tak se dnes nesmí lézt na Ball’s Pyramid nebo na ostrově kempovat. Pitná voda je z nádrží, srážková a užitková je z vrtu.

Dovolenou na Ostrovu Lord Howe bych doporučoval geologům nebo zájemcům o geologii. Tento ostrov jsou silně zerodované zbytky sopky (geology odhadované na jednu čtyřicetinu původní velikosti), která soptila zhruba před 7 miliony lety. Je součástí ostrovů vyskytujících se na západním okraji podmořského šelfu jménem Lord Howe Rise, který je 3 000 km dlouhý a 300 km široký.

Pod vodami Pacifiku se táhne od Nového Zélandu po Novou Kaledonii. Tvoří ho horniny, které se před 60 – 80 miliony lety oddělily od australské tabule, aby vytvořily novou kůru v hluboké Tasmánské kotlině. Ostrov byl vytvořen ve dvou obdobích vulkanické aktivity. První, před zhruba 6,9 miliony lety vytvořila severní a střední kopce, aby jižní, pitoreskní a silně zerodované Mount Gower a Mount Lidgbird byly vytvořeny později, před přibližně 6,3 miliony lety.

Dnes můžeme spatřit vrstvy po sobě jdoucích lávovitých vyvřelin čediče, který tehdy naplňoval ohromný vulkanický kráter jako horizontální čedičové vrstvy na horských útesech na Malabar a Mount Gower. Tyto místy protínají vertikální lávové žíly. Geologické pyroklastické zbytky sopečné činnosti můžeme spatřit na 15 ha velikém ostrovu Roach, kde také nalezneme nejstarší skalní útvary. V Boat Harbour je zase ke spatření tuff (porézní ztvrdlý sopečný popel), breccia (čedičový konglomerát) a kulovitý aglomerát (spečenec vyvržený jako sopečné bomby).

Když se podíváme na dno okolního oceánu, tak, jakmile opustíme blízké okolí ostrova, který je součástí šelfu Lord Howe Rise, tak se nám ukáží až čtyřkilometrové hlubiny Pacifiku, zvláště na západ od šelfu. Skály a krajina na úpatí kopců je tvořena calcarenitem, druhem vápence. Písek z odumřelých korálů, který sem navál vítr v době pleistocénu mezi 130 000 a 20 000 lety byl stlačen a ztuhl do vrstev, ve kterých nyní nacházíme fosílie ptačích kostí a vajec, mořských šneků, vyhynulých rohatých želv (Meiolania platyceps) fragmenty všelijakých mořských ulit lastur a mušlí.

Počasí je na ostrovu přívětivě subtropické. Léta bývají příjemně teplá s občasnými bouřkami a často fouká vlhkostí nasycený a solí prosycený vítr od východu, tedy z nedozírných dálav Pacifiku. Letní teploty se pohybují mezi 18°C – 27°C. V zimě, která je mírná, jsou teploty mezi 12°C – 20°C a často fučí prudké, chladné větry, tentokrát pro změnu od západu. V tuto dobu také často prší. Celoročně je zde relativní vlhkost vzduchu 60 – 70 %. Ročně zde naprší 1 600 mm srážek.

Ostrov Lord Howe má svůj osobitý a unikátní ekosystém. Nikdy nebyl součástí žádné pevniny a tak vše co zde žije a roste buď připlavilo moře, nebo donesli ptáci. Polovina rostlin je zde endemických, ve vyšších polohách dokonce vznikl vlhký mračnový les. (Cloud forest). Od pobřeží až po vrcholky hor zde vzniklo mnoho rozlišných mikrohabitatů. Snad nejznámější jsou palmy Howea, endemické stromky po světě známé pod jménem Kentia. Těchto se ročně exportuje za 2 miliony dolarů. Tvoří tak pěkné okrasné a oblíbené domácí rostliny po celém světě.

Svojí krásou zaujmou velké bílé květy s šesti okvětními lístky svatebního květu. (wedding flower - Dietes robinsoniana). Návštěvníky však nejprve zaujmou velké stromy banyan (Ficus macrophylla subsp. columnaris) svými neobvyklými, mohutnými kmeny a z větví visícími vzdušnými kořeny. Také pandány (Pandanus forsteri) jsou stromy, co vypadají podivně svými kořeny vystupujícími nad povrch země připomínající kostru teepee a ovoce zase ananas. Jeho tuhé listy jsou využívány k pletení košíků. Roste zde 10 druhů orchidejí a 50 druhů kapradin. V palmových hájích rostou houby, co v noci světélkují, takže v noci zde nepotřebujete baterku.

Na ostrově nejsou hadi a žádný bodavý hmyz, zvířata nebo rostliny. Příroda tu je na rozdíl od Klokánie přívětivá. Ptáků tu jsou spousty, přesněji 202 druhů. Někteří jsou ke shlédnutí v doprovodném fotoalbu na Rajčeti. Endemičtí chřástalové, terejové, http://cs.wikipedia.org/wiki/Terejovit%C3%AD rybáci a bouřňáci. Z hmyzu to pak je zajímavá strašilka. Ovšem nejživěji je pod hladinou okolního oceánu. Zde žije 490 druhů ryb, 80 druhů korálů a nespočet jiných vodních živočichů.

Takže až nebudete vědět kam na dovku, tak si zajeďte na Lord Howe Island. Najde se tam něco skoro pro každého. Pro ty co mají zájem a čas, je zde více informací na těchto odkazech.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrov_lorda_Howa

http://en.wikipedia.org/wiki/Lord_Howe_Island

http://en.wikipedia.org/wiki/Ball%27s_Pyramid

Fotky najdete zde: http://hillbilly.rajce.idnes.cz/Ostrov_v_Pacifiku_-_Lord_Howe_Island