3.8.2021 | Svátek má Miluše


ROZCESTNÍK: Keř co může i zabít

13.5.2008

A nejsou to jen jedovatky z říše fauny, avšak i flóry. Jeden zajímavý velký keř rostoucí v deštných tropických pralesích v severovýchodní Austrálii a kterému je radno se vyhnout se jmenuje Gympie Gympie. Latinsky se na něj volá Dendrocnide moroides. Švehla - Austrálie - žahavý keř 1

Tento výtečník představuje rostlinu zpravidla o jednom kmeni, lépe snad kmínku, kolem 2 metrů vysokou se srdcovitě formovanými listy, tvarem ne nepodobné lipovým, avšak jak se sluší na tropickou Klokánii, tak mnohem většími. Tyto jsou 12 - 22 cm dlouhé a 11 - 18 cm široké. Na okrajích oplývají jemnými zoubky, podobně jak listy lipové. Tento keř je jednou z prvních rostlin co okupují mezery v tropickém deštném pralese vzniklé po pádu velkého stromu. Semena klíčí v plném slunečním svitu v rozkypřené půdě po pádu stromu.

Tento keř oplývá bisexuálními květy, kde několik samčích květů je obklopeno květy samičími. Květy jsou nic moc, malinké a nevýrazné. Jakmile je ale samičí květ oplozen, tak se jeho stopka nalije a vytváří pak plody ne nepodobné moruším. Tyto jsou šťavnaté, jasně růžové až nachové.

Kontakt s listy, stonky a větévkami tohoto keře nelze zapomenout do smrti smrťoucí. Část těla co přijde do styku s jemnými a dutými chloupky zakončenými křemičitou špičkou doznává podobnému pocitu jako při ponoření do roztaveného olova. Jiní, co tuto slast na vlastní kůži zažili, popisují tento okamžik jako ponoření do horké, koncentrované kyseliny a zároveň přiloženém elektrod pod průmyslovým proudem 420 Voltů. Prostě lahůdka. Švehla - Austrálie - žahavý keř 2

Nevýslovně palčivá a intenzivní bolest začne okamžitě a neustupuje, spíš se zintenzívní. Toto martýrium trvá obvykle několik týdnů ale většinou i měsíců. Místo na pokožce, co přišlo do styku s chloupky vstřikujícími komplexní neurotoxin, vykazuje okamžitě rudé tečky, které se záhy slijí v rudou a oteklou masu. Byly zaznamenány i případy smrti jedinců, i když ne všechny díky potentnímu jedu rostliny.

Jeden oficír armády jejího veličenstva použil omylem tento list k očistě po výkonu velkostranění. Neměl mít na rukou rukavice, poznal by to hned na omak. Bolest byla taková, že se po pár hodinách zastřelil. A toto není jen lidskou výsadou. Roku 1866 prošel keřem koník jednoho průzkumníka a za dvě hodiny za strašných bolestí chcípnul.

Oběti pociťují bolesti i několik let po nehodě a jsou známy případy že i po desetiletích se bolesti vrací zvláště když je dříve ožahnutá pokožka vystavena studené sprše či větru. Tento komplexní neurotoxin nebyl ještě plně biochemicky popsán. Jed obsažený v listech, stoncích a větvičkách je velice stabilní a jeho potence není ovlivněna věkem nebo horkem a suchem. Dokonce exempláře suchých listů po třicet let v herbáriu způsobily nebezpečné a nesmírně bolestivé popáleniny. Švehla - Austrálie - žahavý keř 3

Oběť se okamžitě po styku s rostlinou začíná silně potit, což v tropech lze i bez popálení tímto na pohled pěkným keřem. Prudce se zvýší srdeční puls, roztáhnou se cévy a otečou lymfatické uzliny. Když snad někdo vdechne pár těchto nebezpečných chloupků tak dostane záchvat prudkého kýchání, tělo produkuje velké množství hlenu který je vykašláván nebo vysmrkán. Následuje krvácení z postižených míst sliznice. Dýchání je prudce omezeno.

Tento keř, díky svým vlastnostem, se dostal i do okruhu zájmu armády. Jmenovitě odboru chemické obrany. To je však vše co o tom víme. Co vyzkoumali nebo k čemu bylo výzkumu použito, je známo jen těm co na tom pracovali. Takže fantazie může pracovat naplno. Rozhodně by byl výtažek z tohoto keře daleko účinnější v osobním obranném spreji. Doposud v něm používají výtažek z pálivých papriček zvaných feferonky a nebo chillies.

Foto: žahavý keř Gympie Gympie, přístup s ochrannými pomůckami, žahavé chloupky na stvolu, mikrofoto žahavých chloupků

George Švehla