Puby v Klokánii jsou přímými potomky anglických pubů. Výroba a spotřeba alkoholických nápojů hrála v Anglické a potažmo i Evropské kultuře dlouhodobou roli. Toto se odrazilo i v Evropské kolonizaci Austrálie po roku 1788. Ale již v devatenáctém století se vývoj pubů v Klokánii dal svým osobitým směrem.
V 18. a 19. století vznikaly australské puby v nově osídlených oblastech, povětšinou kolem nalezišť zlata a jiných přírodních bohatství. Na rozdíl od dnešních "establishmentů" tehdejší pub plnil multifunkční úlohu. Dalo se tam přespat jako v hotelu, byl tam i nezřídka poštovní úřad, hala k různým společenským událostem a někdy i obchod se vším, jakýsi koloniál.
Také tam bývala i restaurace. Tedy "ladies lounge" kam mohly i ženské, protože do pubu tehdy nesměly ani páchnout, to byla výhradně záležitost drsných mužů. Tato segregace měla až do nedávné doby svoje důvody. V baru, či pubu kam mohli jen muži, byla atmosféra vhodná jen pro otrlé muže. Jak vlastní vzduch vhodný ke krájení, ve kterém se mísily výpary alkoholu s výpary zákazníků, tak i jadrná mluva celých chlapů. Nic pro něžná dámská ouška. Začátkem 19. století se australské puby začaly lišit svým charakterem od své původní předlohy, pubů anglických, a převzaly typický americký bar.
Jakýsi pult u kterého se obvykle stojí, jen zřídka sedí na vysoké a vratké barové stoličce. Barpult ze strany zákazníka nahoře zdobí obvykle mosazná do zlata vypulírovaná trubka sloužící jako madlo pro společensky unavené hosty. Stejně vypadající "štangla" je i dole aby na ní mohla spočinout noha znaveného hosta. Ovšem čelní stěna barpultu má snadno umyvatelný povrch a u podlahy je zakončena žlábkem ne nepodobným těm na panských záchodcích. Ve žlábku je na dně trochu písku, který vstřebává to co ve žlábku skončí. Vajgly, ucmrndnuté pivo, či jiný alkohol a hlavně i plivance a blivance zákazníků. A toto vše dodává místnosti to správné a neodolatelné aroma.
Tyto místnosti mají vykachlíkovanou podlahu se spádem do odtoku a stěny vykachlíkované aspoň do výše dvou metrů. Bylo to zavedeno z čistě praktických důvodů. Po uzavírací době personál vzal hadici a rozlitý alkohol, plivance a blivance jednoduše spláchnul do kanálu. Ano milé dámy, byl to "establishment" pro celé muže a tak se tam s nonšalancí těmto drsňákům vlastní, plivalo a zvracelo kdekoliv. A nečasto i močilo. Prostě útulný pub v Klokánii.
Anachronismem bylo, že za barem obsluhovala "barmaid", tedy otrlá a obvykle vnadná ženská, která si pro odpověď drzému zákazníkovi daleko nechodila. Tedy bystrá a chytrá. Její pracovní úbor byl také poplatný lákání mužských zákazníků a tak mimo riflí měla nahoře obvykle vasila, či triko, zde zvaný "tank top" a pochopitelně bez podprsenky aby byla fantazie zákazníků jaksepatří jitřena.
Taková dobrá "barmaid" neboli šenkérečka, protože byla za šenkem, byla velice dobře placena, neboť dovedla zvýšit profit majiteli hospody i o několik set procent. Ovšem nyní je toto vše už téměř historií. Do pubu je ženám jako hostům vstup na vlastní nebezpečí povolen.
Pro lidičky z bývalého mocnářství bude jistě zajímavé, že hospody v Klokánii nebyly otevřeny jak bývalo a je zvykem v zemi, co z tohoto mocnářství zbyla. Díky silnému křesťanskému lobby byly otevírací hodiny pubů silně omezeny, aby snad nebyla narušena křesťanská morálka mužské části tehdejší australské společnosti. Až do poloviny let šedesátých minulého století se pub mohl otevřít nejdříve v 10 hodin dopoledne, aby se opět musel uzavřít v 18 hodin večer.
Zřejmě proto, aby ctění otcové rodin netrávili večery chlastáním v putyce, avšak v kruhu milované rodiny. Z podobného důvodu se hospody nesměly otevírat v neděli. To také proto, aby kostely různých křesťanských církví nepostrádaly mužskou část oveček na nedělních bohoslužbách. Takže do poloviny let šedesátých dvacátého století byly neděle vyhrazeny církevním radovánkám.
Nesměly se konat žádné sportovní události, veškeré zábavní podniky, jako kina, divadla a šantány byly v neděli zavřeny, zrovna jako hospody. Takže nezbývalo než jít na pláž, do přírody, nebo když bylo nevlídné počasí tak do kostela. Toto vše jsme prožili na vlastní kůži v prvních letech po přibytí na klokaní kontinent. Zato v kinech i divadlech se běžně hulilo, že na plátno nebylo skoro vidět.
Díky uzavírací době pubů v 18 hodin vznikl zajímavý jev. Denní pracovní doba končila všeobecně v 17 hodin. Takže po skončení pracovní doby mířili chlapi k nejbližší hospodě, kde chlastali jak nejvíce a nejrychleji mohli do 18 hodin, než jim hospodu zavřeli. Tato akce byla známa pod jménem "Six O'Clock Swill" tedy "pitka o šesté". Tento jev vymizel počátkem let sedmdesátých dvacátého století, kdy bylo povoleno mít puby otevřeny do 22. hodiny. A tak tomu je i dodnes.
V klokaních pubech, tak jako i jinde na světě, se často scházely nekalé živly. Zejména v Sydneyské přístavní čtvrti The Rocks, kde je Sydneyský nejstarší pub, hotel a zároveň i pivovar jménem Lord Nelson, bývalé hnízdo kriminálníků. Toto je však už jen historií a nyní to je historický a útulný hotel lepší pověsti. Vaří tam 6 různých druhů chutné chmeloviny a v baru, kam nyní mohou i dámy, to vypadá nadmíru civilizovaně a útulně.
Další zajímavý jev v pubech v Sydney, Melbourne a jiných větších klokaních městech byla "live music". Prostě v hospodě vyhrávala kapela, aby se sešlo víc štamgastů. Toto začalo koncem let šedesátých minulého století a poskrovnu pokračuje doposud. V pubech tu hrály vynikající džezové kapely, jako kapela Grahama Bella nebo známý jazz klarinetista Don Burrows. Ovšem v hospodách se tu formovaly i později známé rockové kapely jako AC/DC, Cold Chisel, Midnight Oil a INXS.
Australské puby mají svůj osobitý architektonický šarm a povětšinou to je ta nejhonosnější budova v dalekém a širém okolí. Většina jich vznikla koncem 19. a ve dvacátém století. Ty, co vznikly ve vnitrozemí, jsou ve velké většině velké budovy, mnohdy i třípatrové s balkony a verandami. Je tam dostatek hostinských pokojů k ubytování hostů a obvykle několik místností k popíjení nabízených nápojů, biliár a restaurace kde je možno se dobře a lacino najíst. Někde neschází i zahradní část "establishmentu". Proto je také jejich oficiální název "Hotel".
Není bez zajímavosti, že loňského roku, tedy roku 2007, soud ve státu Victoria připustil, že majitel pubu kde se schází homosexuálové může odepřít přístup heterosexuálům. Zdůvodnění rozhodnutí tohoto soudu je, že heterosexuální hosté, muži i ženy, by způsobovali problémy a jejich chování by nebylo pozitivní k většině hostů. Takže segregace naruby jak se dnes ve světě často děje.

Omlouvám se, ale kvůli stávce redakčního systému se mi nepodařilo zařadit ty správné fotky. Všechny je ale najdete zde