Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jo, a: FREE RANGE CHILDREN AND ANIMALS je dokonalé!

To nelze vymyslet. To se musí vy-vidět.

R O Z V E R N Í Č E K .

"Pepo. dneska máš špatnou náladu, co se stalo?" "Telefonoval mi nový manžel mé ženy a vynadal mi, že jsem ji nenaučil vařit!" Hezký večer.

Re: R O Z V E R N Í Č E K .

Tak holt bude muset sám, nebo si koupí mraženou pizzu, no.

Četla jsem už ráno,

ale ke psaní jsem se dostala až teď. Moc se těším na pokračování, krásně jsem si "zacestovala".  Moje babička říkala, že mám boty z toulavého telete. Jo, mám, Jen je málo obouvám, páč na to nemám parťáka  

Re: Četla jsem už ráno,

Hele, dalmi, pojedem někam spolu, jo?

Děkuji za moc pěkný článek

a užitečné tipy, geograph jsem neznala...

Bubu, Rputi, Martyldo aspol. -

ad: začátek puberty.

Teď jsme se synkem jeli za mou nejmilejší neteří, jejím úžasným (i takoví jsou) mužem a dvěma cerkama. Neviděli jsme je pitomé čtyry měsíce. Ale! Pak jsme si sdělili vzájemně totožné ohromení a zaskočení, když přišla starší - dvanáctiletá:  ú p l n ě  jiné stvoření než začátkem léta! Hledí jaksi odjinud a nereaguje dětsky, přemýšlí o čemsi v situacích, kdy nepřemýšlela, není už prostě kumpánem celorodinného blbnutí, ke své věrné družce desetileté už se jaksi jakoby sklání, trochu blahovolně a trochu s odstupem - tedy to byla věc... Už si ji neposadíte na klín, ani náhodou... sic transeunt omnia. Childhood´s End - Honzo, ty víš, že?

Re: Bubu, Rputi, Martyldo aspol. -

U nás na to stačilo 14 dní.

Synek odjel na tábor, vlásky blonďaté, rovné, xichtík dětsky kulatý a soprán. Za 14 dní jsem si přijela a bágl k autu vleklo cosi - blonďaté kudrny, nos jako Trnkova paní Zima, brada špičatá, nakřáplý mutující hlas a blazeované chování - nepoznávala jsem to. Ale ano, byl to on. Do té doby byl podobný spíš mně, ale pak se začaly prosazovat rysy mého nejdražšího. Dnes, když se kouknu na fotku s juniorem, mým nejdražším, jeho otcem a sestrou, vidím jeden základ (a navíc jsou všichni skoro stejně velcí - 192 -  196 - 188 - 184 ). Každopádně to byla skoková změna. 

Všimli jste si tohohle?

V Íránu zadrželi špionážní holuby

Chudáci holubi

- asi dopadnou jako všichni dopadení špioni - budou popravení.

Právě něco takového, milá pí Hostomská,

jsem po töm černém pátku a katastrofální sobotě potřeboval. Uvědomit si, že jsou na světě horší věci - a zase lepší: třeba stará dobrá Anglie. A taky mě upomenete na vaši úžasnou tetu - dámu, která si udržela styl a úroveň a laskavost a dokonce to - a jisté trvalé hodnoty - rozdávala jiným v tom nejhorším desetiletí. Hle, jak se všechno propojí... Jestli píšu nějak divně, pochopte to. Su nějaký divný. Zvládnu to, snad brzo. Zjistil jsem, že žiju v jiném světě, než jsem se domníval. To pak chvíli trvá.

prima článek

a děkuju za ten odkaz na Geograph. Neznala jsem to a je moc dobrý.

Anglie

Ve tvém moc hezkém vyprávění zminuješ anglický hřbitůvek. Ten jsem navštívila na cestě po Oxfordském kanálu, při jednom z našich zastavení před večeří.

Velký tichý kostel, šero, umocněné velkými duby, vůně starého hřbitova, nálada by se dala krájet. Pomalu jsem se pohybovala mezi starými, pokřivenými náhrobními kameny, překračovala zarostlé hrobní desky, některé šišaté - šla jsem tam jak jatá. V té atmosféře by mne nebylo překvapilo, kdyby se ozvalo vrz vrz, objevily se pařátkovité prstíky, deska se pošoupla a s hekáním vylezlo Něco. No jistě, trochu husí kůže a mrazení v zádech jsem měla, ale na druhou stranu, byla jsem zklamaná. Nevylezlo nic, ale ozvalo se, kde zase si, pod´ už!  Tak jsem dost nerada opustila mrtvé a vrátila se k živým. Ale ohlížela jsem se.., co kdyby! Snad příště.

Gratulujeme k úspěšnému dobytí

Jen mi není jasné, jak je možné vybalovat a přitom pořád nezakopávat o psa.

Re: Gratulujeme k úspěšnému dobytí

Ramza byl asi rád, že už má klid a nemusí vyskakovat a naskakovat do auta. Když jsme mu dali pelech do kouta do krbu, spokojeně se na něm zatočil, stulil se do klubíčka a klimbal.