Více o tomto objeviteli východního pobřeží Klokánie je v angličtině na následujícím odkazu,  v češtině je jen "výcuc" zde.

Právě díky těmto jeho kvalitám byl vybrán jako velitel vědecké výpravy na bárce Endeavour. Oficiálně měli za úkol s ostrovů Tahiti sledovat průlet, přechod a nebo průchod Venuše přes sluneční disk. (Nevím jak správně zní český astronomický termín pro "transit".) Avšak po skončení pozorování měl otevřít obálku s tajným rozkazem a ten zněl objevit domnělou a neznámou velkou jižní zemi, Terra Australis Incognita. Plavba trvala od roku 1768 do roku 1771. A nebyla to procházka růžovým sadem. Během plavby zemřeli 3 námořníci a 4 civilisté. To však až v posledních sedmi měsících plavby.

Na této objevitelské plavbě Cook nejdříve narazil na velké ostrovy které obeplul a jejich pobřeží dokonale zmapoval. Ostrovy jen tak mimochodem prohlásil za majetek britské koruny. Nyní se nazývají Nový Zéland. Pak se vydal dále na západ a tak 19. dubna 1770 přistál v zátoce pevniny. Tato zátoka, díky podivné a rozmanité flóře, byla pojmenována Botany bay a nyní je zde sydneyské mezinárodní letiště a terminály na vykládání nákladních lodí.

Po prohlášení této pevniny za majetek britské koruny se milý objevitel vydal podél pobřeží na sever. Cestou pilně toto pobřeží mapoval a ještě pilněji se pak na severu vyhýbal korálovým útesům. Ale asi nebyl dostatečně pilný a tak jednoho dne prorazil dno bárky Endeavour o útes a jen tak tak s lodí dokulhal do ústí řeky kde byla klidná zátoka vhodná k opravě lodi. Řeku pojmenoval po své lodi Endeavour a místo kde loď opravoval je dnes známo pod jménem Cooktown. Je to jedna z nejstarších osad v Queenslandu.

Městečko se rozrostlo v době zlaté horečky na nedaleké řece Palmerston v sedmdesátých letech 19. století. Dnes to je ospalé tropické městečko, které vděčí za svůj chod turistice. Také ospalé. Ostatně co jinýho v tom tropickým hicu dělat, že jo! V teplé a lákavé vodě nádherné zátoky se koupat nedá a když tak jen jako návnada šestimetrovým krokodýlům kterých tam žijí hejna. Rozneslo se mezi krokodýly, že je zde k dostání hodně dobrého žrádla a zadarmo a bez velkého úsilí.

Odpad z rybářských lodiček a odpad od lidí, sem tam nějaký pomýlený pes co si jde zaplavat a tak podobně. Z homo sapiens dávají přednost bílým učitelkám. Těch bylo za posledních 40 let slupnutu těmito ještěry nejvíce. Proč? To se musíte zeptat zubatců samotných. A nebo že by to bylo těmi učitelkami?

V zátoce a u místního mola kotví několik tuctů plavidel všech druhů a tvarů. Povětšině to jsou tuláci, co žijí na lodích a plaví se po světě. Toto místo je tak kouzelné, životní styl tak ležérní a obyvatelé tak přátelští, že někteří tu kotví i několik let a někteří na furt. K oblečení na všechny místní příležitosti stačí po celý rok trenky a tílko, většinu potravy si uloví v zátoce, elektřinu si vyrobí větrníkem a solárními panely a pivo je v několika hospodách ne dál jak 300 metrů od lodi. To mořskému vlkovi k živobytí stačí.

Nejvýstavnější budovy na návsi, pardon, hlavní třídě, jsou hospody a hotely. Mezi touto ulicí a písečnou pláží zátoky je krásný park s památníkem na Cookovo přistání a jeho socha. Také na domorodé obyvatele se tu nezapomíná a mají tam svůj koutek se symbolickým duhovým hadem který je snad nejdůležitější v jejich mytologii. Nechybí tu ani něco k pousmání. V parku je také vystaven kanón, ke kterému se váže tato zajímavá historie.

Dne 10. dubna 1885 se místní radní usnesli a poslali telegram premiérovi Queenslandu se sídlem v Brisbane, požadující na panu premiérovi dodání zbraní a munice spolu s kompetentním důstojníkem který by toto vše spravoval a tomu všemu velel. Jako důvod konšelé uvedli, že "město" je zcela nechráněné proti hrozbě RUSKÉ INVAZE.

Na to bylo panem premiérem posláno následující:

1 kanón odlitý roku 1808 v Carronu ve Skotsku

3 dělové koule a střelný prach

2 flinty předovky

1 důstojník armády jejího veličenstva

Takže potom už byli konšelé a ostatní obyvatelé tohoto městečka naprosto klidní a bezpeční před hrozbou ruské invaze na klokaní kontinent.

V tomto městečku také začíná a nebo končí, to podle toho odkud kam jedete, "Bicentennial National Trail", jakási stezka o délce 5330km. Tato sleduje východní pobřeží klokaního kontinentu místy dost daleko od pobřeží po velkém předělovém pohoří a končí ve Victorii v osadě Healesville. Nejvíce se po ní jezdí koňmo, ale také na kole a pěšky. Motorové dopravní prostředky na ni nesmí. Má to být nejdelší značená stezka k těmto účelům na světě.

Protože městečko Cooktown je na zdejší poměry prastaré, tak má i náležitý hřbitov, který stojí za návštěvu. Jak je u klokanů zvykem, rozprostírá za městečkem v buši a je rozdělen na jednotlivé sekce podle víry zesnulých. To asi proto aby se po smrti nehašteřili. Je tu místo kde odpočívají svůj poslední tropický sen bývalé klášterní sestry, které tu také působily a měly svoji komunitu, židovská sekce má náhrobní kameny v pro mě nečitelné hebrejštině, kde jsou udávány letopočty v AM, tedy ANNO MUNDI = rok světa (na př. AM 5635) na rozdíl od křesťanských AD, tedy ANNO DOMINI = léta páně, nebo lépe, rok našeho pána Ježíše Krista. (na př. 1875)

A oba roky značí stejný údaj o času, tedy stejný rok. Ovšem křesťané jsou rozděleni na katolíky, anglikány, baptisty a spoustu jiných. Také tu neschází sekce s hroby Číňanů. Mají tam i svoji svatyni, čili shrine. Cesty jsou upravené a orientační tabule vás vedou kam si zamanete. Pocit v tomto prostředí je klid a mír, přesto, že některé hroby mají náhrobky silně neortodoxní. Ty přináší v tomto prostředí trochu potřebného úsměvu do tváře.

A tak zastávkou u zesnulých se s tropickým městečkem Cooktown rozloučíme. Kdyby si někdo chtěl prohlédnout více fotek z této lokality a tak se více přiblížit tomuto exotickému místu tak jsou na tomto odkazu. http://www.cook.qld.gov.au/visitors/picturegallery.shtml

Další fotografie najdete zde...