Předchozí díl najdete zde.

Pátek 20. 3. 2026

V noci proti včerejšku trošku klesla teplota. Nejnižší 0,1 °C, a když vstávám před pátou ranní, není o moc vyšší. Protože nemám moc vody, vařím si jen trochu čaje, rychle se sbalím a spěchám ke studánce, kde jsem si už včera ověřila, že s vodou problém není. Snídám v přístřešku na hranicích a zatím ještě sedím ve spacích podvlíkačkách a péřovce. Teplota 1,3 °C mi tak ani nepřipadá nějak hrozná. Ptáčci vyzpěvují, slyším tak pět různých hlasů a nějakého šplhavce, jak tluče do kmene. Snídaně v lese má neopakovatelné kouzlo.

Cestou do Bojkovic. Bílé Karpaty, březen 2026, třetí den.

Zatímco jdu po červené, teplota pomalu stoupá až na 7 °C a při chůzi se začínám vařit. Sundávám čepici a podvlíkačky a závidím svým mužským kamarádům, kteří celý ten rozsah teplot dají v jedněch nepřiliš silných kalhotách. Je to nespravedlnost. Chlapi toho víc unesou, obecně mají větší a silnější těla a přitom jim stačí mnohem míň oblečení na udržení rozumného tepelného komfortu.

Sluníčko začíná vykukovat vysoko nad les, když odbočuju po neznačené směrem k rozhledně na Skalce a pak do Bojkovic. Jednoduché jako facka. Jen by mě ta neznačená neměla nakonec dovést tak trochu jinam, než jsem chtěla cestou prakticky nepoužívanou. Ale směr je dobrý a k rozhledně se pořád ještě přibližuju.

Odměnou za tuto volbu trasy mi je statný jelen či laň, který mi přeběhne přes cestu a na chvíli se zastaví, aby se podíval mým směrem, bohužel hlavu schovanou ve větvoví. Hustý.

Jelena jsem snad nikdy ve volné přirodě neviděla. Okolní hustý porost ale hrozí, že v něm žijí i jiná velká lesní zvířata, tak si prozpěvuju, ať nezaskočím i nějaké divočáky, čímž si definitivně zavírám cestu k dalšímu jelenímu příbuznému.

Beru to odbočkou k pomníku neznámého rumunského vojáka až na rozhlednu na Skalce, ze které jsou vidět Bojkovice. Bohužel nízká oblačnost trochu kazí výhledy do dálky, ale Bojkovice jsou jen kousek a tak je opar skoro nehalí, na rozdíl od okolních kopců. Bojkovice jsou na dohled a v nich moje cesta končí.

Konec. Podívejte se do pěkné fotogalerie! Foto: Mawenzi. Osobní stránky autorky: www.mawenzi.cz